Odhad: Češi budou pracovat levněji než Slováci a Estonci

Tereza Holanová Tereza Holanová
24. 5. 2014 16:56
Česká práce má zdražovat méně než v dalších postkomunistických zemích hlavně kvůli nízké spotřebě domácností, vysvětlují ekonomové.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha – Česká pracovní síla bude během několika let nejspíše levnější než v Estonsku a na Slovensku. Očekávají to někteří ekonomové kvůli nízké poptávce domácností a absenci společné měny euro v Česku.

V roce 2013 byly mzdové náklady českých zaměstnanců desáté nejlevnější v Evropské unii, na této pozici se drží od roku 2008. V dalších třech až pěti letech by ale Česko mělo klesat v žebříčku ještě níž, očekávají experti.

Předběhnout by jej měla dvojice zemí, které jsou nyní těsně za Českem, ale narozdíl od něj dohánějí průměr Evropské unie rychleji. Jde o Estonsko a Slovensko.

Mzdové náklady nepřestanou úplně růst ani v Česku, a to "díky" inflaci. V Estonsku a Slovensku se ale mají zvyšovat rychleji.

"Vidím celkem pravděpodobně, že nás tyto země v nejbližších třech až pěti letech platově doženou, možná i mírně předeženou, především Estonsko," tvrdí analytik společnosti Akcenta Michal Novák.

S tím souhlasí i ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů Pavel Janíčko. "Podle údajů Eurostatu jsou celkové hodinové náklady práce na Slovensku asi na 90 procentech a v Estonsku asi na 80 procentech české úrovně. Nicméně vykazují vyšší růstovou dynamiku ve srovnání s ČR. Dá se tedy očekávat, že nás mohou dostihnout během několika let," uvádí.

Slovensko Česku neuteče

Mzdové náklady nepřestanou úplně růst ani v Česku, a to "díky" inflaci. V Estonsku a Slovensku se ale mají zvyšovat rychleji. "Tím samozřejmě nemyslím, že za deset let bude rozdíl mezi průměrnými náklady na zaměstnance stejný, jako je nyní mezi Českem a Německem," dodává Novák.

Podle analytiků by tuzemská pracovní síla měla být levnější než na Slovensku jen dočasně. "Není důvod očekávat, že by slovenské mzdové náklady dlouhodobě převýšily ty české," myslí si Václav Franče z Raiffeisenbank.

"Slovensko je strukturou ekonomiky kopií ČR," vysvětluje Novák. Země podle něj předežene Česko nejspíše jen na krátkou dobu, v dlouhodobém horizontu pak bude pracovní síla v obou státech stejně drahá.

Proč estonská práce zdražuje více

Náklady na pracovní sílu v Estonsku v první polovině letošního roku vzrostou v průměru o sedm procent, zatímco v celé EU to bude jen o 3,1 procenta, odhaduje ekonom banky Eesti Pank Kaspar Oja. V minulém roce se cena estonské práce zvyšovala o 8,1 procenta, zatímco v Česku to podle Eurostatu bylo o 2,9 procenta.

"Za rapidním nárůstem mezd stojí hlavně silná spotřeba estonských domácností," uvádí Oja.

"Existence národní měny zřejmě dává těmto vládám větší manévrovací prostor pro uplatněná jejich politik," uvádí ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů.

Na větší ochotu Estonců nakupovat poukazují i čeští ekonomové. V Estonsku se loni výdaje domácností meziročně zvýšily o 7,7 procenta, v předchozích letech se meziroční růst pohyboval okolo 8,7 procenta ročně.

V Česku naopak spotřeba domácností v posledních dvou letech klesala o dvě procenta ročně. Firmy tedy neměly důvod vyrábět více, najímat další zaměstnance, případně těm současným přidávat práci a tím pádem zvyšovat mzdy, vysvětluje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

O rozdílu svědčí i další čísla. Zatímco český HDP v prvních třech čtvrtletích loňského roku klesal, Slovensko i Estonsko (s výjimkou posledního čtvrtletí) rostlo.

Za další příčinu pomalejšího zdražování české práce považují ekonomové také euro. Zatímco Česko mohlo v době krize zvýšit svoji konkurenceschopnost - a tak zároveň zlevnit práci - oslabením koruny, což Česká národní banka 7. listopadu 2013 také udělala, země se společnou měnou tuto možnost postrádají.

"Existence národní měny zřejmě dává těmto vládám větší manévrovací prostor pro uplatněná jejich politik," souhlasí Janíčko z Českomoravské konfederace odborových svazů.

Výhoda pro Česko?

Nižší mzdy mohou na první pohled znamenat konkurenční výhodou, zvláště v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou, jako je průmysl. Právě ten má přitom v Česku, Maďarsku nebo Polsku nejvyšší podíl na hrubém domácím produktu v rámci EU. Levná pracovní síla tedy může vypadat jako lákadlo pro investory z ciziny.

To je ale pouze jedna strana mince. "Zakonzervování mezd na nízkých úrovní znamená celkovou nižší spotřebu domácností, nižší daňové výběry pro stát, nižší investice podniků do nových technologií," vyjmenovává Novák.

Levnější pracovní sílu kritizují především odborníci, kteří měří ekonomickou situaci v zemi podle hrubého domácího produktu, a kladou důraz na to, aby se zvyšovala jedna z jeho složek - spotřeba domácností.

"Příjmy obyvatelstva představují významnou část koupěschopné poptávky, a jejich pokles tedy negativně ovlivňuje celkový výkon ekonomiky," zdůrazňuje Janíčko.

Podle Vejmělka se navíc zahraniční investoři starají spíše o to, zda je v Česku dostupná potřebná pracovní síla a jak je výkonná. "Mnohem důležitější než mzdy jsou podle mě kvalita institucí, infrastruktury nebo lidského kapitálu," uvádí ekonom.

Průměrný hodinový náklad na zaměstnance v EU v roce 2013
Země Cena Změna 2004/2013
1. Švédsko 40,1 EUR 138,3 %
2. Dánsko 38,4 EUR 129,7 %
3. Belgie 38 EUR 130,1 %
4. Lucembursko 35,7 EUR 117,8 %
5. Francie 34,3 EUR 121,6 %
6. Nizozemsko 33,2 EUR 121,6 %
7. Rakousko 31,4 EUR 124,6 %
8. Finsko 31,4 EUR 128,7 %
9. Německo 31,3 EUR 116,8 %
10. Irsko 29 EUR 113,7 %
11. Itálie 28,1 EUR 125,4 %
12. Španělsko 21,1 EUR 127,9 %
13. Velká Británie 20,9 EUR 96,8 %
14. Kypr 17,2 EUR 136,5 %
15. Slovinsko 14,6 EUR 130,6 %
16. Řecko 13,6 EUR 88,9 %
17. Malta 12,8 EUR 133,3 %
18. Portugalsko 11,6 EUR 102,6 %
19. ČR 10,3 EUR 177,6 %
20. Estonsko 9 EUR 209,3 %
21. Chorvatsko 8,8 EUR 127,5 %
22. Slovensko 8,5 EUR 207,3 %
23. Polsko 7,6 EUR 158,3 %
24. Maďarsko 7,4 EUR 125,4 %
25. Lotyšsko 6,3 EUR 233,3 %
26. Litva 6,2 EUR 193,6 %
27. Rumunsko 4,6 EUR 242,1 %
28. Bulharsko 3,7 EUR 231,3 %
Pozn.: Hodnota roku 2004 se rovná 100 %

Zdroj: Eurostat

 

Právě se děje

před 50 minutami

Rusko otestovalo start hyperzvukové střely Cirkon poprvé z vojenského plavidla

Rusko úspěšně vyzkoušelo nejnovější hyperzvukovou střelu Cirkon (Zirkon), která byla poprvé odpálena z vojenského plavidla. Oznámila to dnes agentura TASS s odvoláním na nejmenované vojenské zdroje. Test se odehrál už v minulém měsíci.

Raketa Cirkon dosahuje podle starších výroků prezidenta Vladimira Putina devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídrem STAN pro podzimní krajské volby bude v Plzeňském kraji regionální předseda hnutí a současný hejtmanův náměstek pro dopravu Pavel Čížek

O tom, že Čížek povede kandidátku, hovořilo hnutí už loni, ve čtvrtek pozici stvrdil jeho regionální sněm. Řekl to pro ČTK krajský manažer Václav Cinádr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy