Pošta hodlá ušetřit propuštěním tisíců zaměstnanců. Stát jí přitom dluží miliardy

ČTK ČTK
4. 10. 2019 9:56
Stát dluží České poště 3,3 miliardy korun. Jejich vyplacení je podmíněno souhlasem Evropské komise a očekává se v příštím roce. Po pátečním jednání s generálním ředitelem pošty Romanem Knapem to uvedl premiér Andrej Babiš.
Foto: Milan Bureš

Podle Knapa jde o úhradu tzv. univerzální služby, tedy základních poštovních služeb, které si stát u pošty objednává. Za loňský a letošní rok je tato částka okolo 1,5 miliardy za každý rok a z minulých let stát podniku nedoplatil 300 milionů korun.

Babiš v pátek s Knapem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem jednal o chystané restrukturalizaci podniku. Jejím výsledkem má být to, že se v roce 2021 dostane zpátky k zisku, loni vykázal miliardovou ztrátu. Podnik by měl snížit počet zaměstnanců z 29 000 až o 7000 a zavést nové formy obsluhy zákazníků a distribuce. Dostupnost služeb by se ale neměla omezovat.

Poštu čeká v příštích třech letech prodej zbytného majetku za zhruba 2,7 miliardy korun. Výnos z prodeje zejména nepotřebných nemovitostí chce použít na investice do nových technologií.

Vedení pošty počítá se zachováním 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne samoobslužnost.

Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být obslouženi personálem.

Od srpna platí novela poštovního zákona, podle které bude moci pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půl miliardy.

Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy ročně.

 

Právě se děje

před 35 minutami

GIBS nezjistila, že by informace z kauzy soudce Sováka vynášeli policisté. Prověřování odložila

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) odložila prověřování úniků informací v kauze soudce pražského vrchního soudu Zdeňka Sováka. Nezjistila, že se některý z policistů dopustil trestného činu. GIBS se záležitostí zabývala od poloviny prosince. Únik informací do médií kritizovala i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Vinila z něj žalobce, což ale odmítla pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

"Vyhodnocením všech získaných materiálů a informací nebylo zjištěno podezření ze spáchání trestného činu ze strany příslušníka bezpečnostního sboru. Celá věc tak byla uložena ad acta," řekla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Benešová v lednu uvedla, že by se GIBS měla kauzou zabývat. Zároveň žádala Bradáčovou o prověření úniků. V případu soudce Sováka obviněného z korupce a ovlivňování soudních řízení podle ní některá média měla přístup k interním informacím.

Benešová také uvedla, že vzhledem k rozsahu a detailnosti informací je pravděpodobnější, že informace unikly záměrně od orgánů činných v trestním řízení. Pražské vrchní státní zastupitelství, jehož státní zástupce Sovákovu kauzu dozoruje, se proti kritice ohradilo. Únik ze spisů ze strany policie pak odmítl i šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek. Mazánek i Bradáčová poukázali na to, že k únikům došlo až poté, co příslušné dokumenty obdržely strany trestního řízení - tedy mimo jiné stíhaní lidé a jejich obhájci.

Soudce Sovák čelí obvinění kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů ovlivňoval odvolací řízení a nerozhodoval nezávisle, spravedlivě a nestranně. Počínal si tak údajně zejména kvůli slibům protiplnění od svého přítele, spoluobviněného podnikatele Milana Bíby. Soudce tvrdí, že úplatky nebral.

Zdroj: ČTK
Další zprávy