Požadavky na poštovního doručovatele přitom nejsou podle pošty "nijak omezující". Jenže zčásti právě proto je "průtok" lidí v tomto zaměstnání poměrně velký. "Roční fluktuace na České poště za rok 2018 byla 28 procent. V tom roce odešlo z firmy přes osm tisíc zaměstnanců," uvádí Ivo Vysoudil z tiskového oddělení společnosti.
Lidé totiž podle předsedkyně odborů České pošty Jindřišky Budweiserové často zjistí, že tato práce není jen o vhazování dopisů do schránky. "Je náročná a kvalifikovaná. Mají hmotnou zodpovědnost, musejí se potýkat s řadou regulí. Zejména ve velkých městech a tam, kde jsou centra průmyslové výroby, schází lidé i kvůli nízkému platu," popisuje.
Průměrný plat doručovatele začíná na 18 tisících měsíčně za 37,5 hodiny týdně. Ten nástupní je ale ještě nižší. Pro srovnání - průměrná hrubá měsíční mzda v Česku činí 32 466 korun.
Řada lidí tak často velmi brzy odchází a doručovatelé pak musejí zvládat práci i za chybějící kolegy. "Pochopitelně to na ně klade veliké nároky, jsou přetěžováni a musejí pracovat přesčas," dodává Budweiserová.
Někteří doručovatelé České pošty popsali svou zkušenost pro deník Aktuálně.cz. "Přesčasy nám nikdo neproplácí. Jsme placení za 7,5 hodiny denně, a když uděláte svou práci za deset hodin, nikoho to nezajímá. Na druhou stranu, když to zvládnete dříve, můžete jít domů a nikdo vás nedrží," připouští jedna z pražských pěších doručovatelek.
Problém s přesčasy
Třeba na Ostravsku ale mají v některých lokalitách s roznáškou větší problém. "Ráno musíte na depu roztřídit zásilky, což může trvat i hodiny. Poté je nutné přejet mnoho kilometrů - například na kole - do obce, kde se roznáší, tam uskutečnit několikakilometrový rozvoz pošty a zase odjet na kole zpět," popisuje svou zkušenost další z doručovatelů, který sice s Českou poštou podepsal smlouvu na zkrácený úvazek, sám ale reálný rozsah práce vyhodnotil až na osm hodin denně.
U vedení střediska údajně narazil i při žádosti o proplácení přesčasů: "Bylo mi řečeno, že se to dá stihnout a nikdo mi prostě nic navíc nezaplatí," popisuje. Setkal se podle svých slov i s dalšími praktikami, které se mu nezamlouvaly - do terénu byl například jako nováček vyslán ještě dříve, než stihl absolvovat celé zaškolení.
"Práce přesčas musí být nadřízeným nařízena nebo se za práci přesčas považuje doba, kdy je třeba dokončit technologické postupy. Je nutná správná evidence pracovní doby, ze které se vychází při vyplňování výkazu práce. Pokud nadřízený nechce vykazovat práci přesčas, je třeba se obrátit na nadřízeného o jeden stupeň výše nebo na personalistu a také je na České poště ombudsman pro zaměstnance, který pomáhá řešit jejich problémy," doporučuje Budweiserová.
Restrukturalizace s otazníkem
Sama Česká pošta připouští, že může nastat situace, kdy doručovatelé nestíhají, protože na provozovně chybí větší počet pracovníků. "V těchto případech jsou zaměstnancům odměny za práci přesčas vypláceny standardně," říká Vysoudil.
Placení přesčasové práce v rámci pošty ale není podle odborů širším problémem. "I podle statistik placená práce přesčas roste s tím, kolik je na České poště neobsazených míst. Samozřejmě se ale vyskytují problémy v této oblasti," připouští předsedkyně odborů.
Právě prohlubování problémů s nedostatkem lidí se odbory obávají v souvislosti s restrukturalizací pošty - ta byla oznámena minulý týden. Propouštění pošťáků podle nich povede ke zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služeb.
"Špatná ekonomická situace podniku je zaviněna především tím, že stát dlouhodobě nehradí náklady na velmi ztrátové základní poštovní služby, které musí Česká pošta zajišťovat. Zákon o poštovních službách stanovuje povinnosti, které vzhledem k rozsahu a vysokým nákladům jsou velkou ekonomickou zátěží. Náklady ročně přesahují dvě miliardy korun, ale stát přispívá maximálně čtvrtinou," uvádí Budweiserová.
Loni poprvé v historii Česká pošta vykázala ztrátu, a sice hned 275 milionů korun. Skutečná provozní ztráta je ale ještě vyšší - činí přes miliardu. Předloni její čistý zisk poprvé v historii, která se píše od roku 1993, klesl pod 100 milionů korun, a to na 91 milionů korun.
Lidé nejsou, musíme automatizovat
Pošta podle odborů hledala v minulosti úspory hlavně v personální oblasti. "Pošťáci dostali sice po letech přidáno, ale hned následuje zpráva, že musí odejít čtvrtina zaměstnanců," dodává jejich předsedkyně.
Ke konci letošního dubna měl státní podnik celkem 30 096 zaměstnanců. "V současné době jsme si vědomi toho, že je nutné provést optimalizaci doručovací sítě, a to jednak z důvodu poklesu množství listovních zásilek a jednak z důvodu nedostatku pracovníků. Jakým způsobem ale změna proběhne, v tuto chvíli není dořešeno," argumentuje Vysoudil.
"Otázka tedy není, zda propouštět, ale jak částečně nahradit lidskou práci, která nám chybí. Vydáváme se cestou automatizace v provozu a proměny logistiky České pošty, abychom nebyli tak závislí na zaměstnancích, kteří na trhu nejsou, jako dosud," doplňuje.
