ČNB před nástupem Michla zvýšila sazbu na sedm procent. Je teď nejvyšší od roku 1999

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 22. 6. 2022 14:50
Česká národní banka (ČNB) ve středu dle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě.
Peníze. Ilustrační foto.
Peníze. Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Dnešní zasedání bylo posledním ve starém složení a pod taktovkou Jiřího Rusnoka. Toho ve funkci nahradí Aleš Michl," připomíná analytik Citfin Tomáš Volf. "Zdá se, že dnes ČNB zvýšila sazby dle očekávání většiny trhů, ale přesto podstatně, a to zejména z toho důvodu, že nové složení nebude zvedání úroků až tak nakloněno. Dosavadní bankovní rada tak poskytla té nové prostor v podobě nižšího tlaku veřejnosti a médií na řešení inflace," dodává Volf.

ČNB ve středu zvýšila také takzvanou lombardní sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.

Jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí.

"ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání," uvedl.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. "V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky," uvedl.

Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Protesty v Uzbekistánu si vyžádaly několik obětí na životech, uvedl prezident

Při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu přišlo o život několik civilistů i příslušníků pořádkových sil. V neděli to oznámil prezident Šavkat Mirzijojev. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu, informovala agentura Reuters.

Prezident v sobotu večer oznámil, že země s ohledem na demonstrace od návrhu upustí, ale vyhlásil v autonomní republice na měsíc nouzový stav. Na sociálních sítích kolují neověřená videa se zraněnými či patrně mrtvými demonstranty, a s příslušníky pořádkových sil, jak střílejí. Hojně se sdílí video s ulicí, která je pokrytá červenou kapalinou, kterou někteří komentující označují za krev, jiní za barvu.

"Existují nepotvrzené zprávy o nepřiměřeném použití síly ze strany bezpečnostních složek při protestech v Nukusu z 1. července," napsal na twitteru ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch pro Evropu a Střední Asii Hugh Williamson.

Zdroj: ČTK
Další zprávy