ČNB před nástupem Michla zvýšila sazbu na sedm procent. Je teď nejvyšší od roku 1999

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 22. 6. 2022 14:50
Česká národní banka (ČNB) ve středu dle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Informovala o tom mluvčí Markéta Fišerová. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě.
Peníze. Ilustrační foto.
Peníze. Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Dnešní zasedání bylo posledním ve starém složení a pod taktovkou Jiřího Rusnoka. Toho ve funkci nahradí Aleš Michl," připomíná analytik Citfin Tomáš Volf. "Zdá se, že dnes ČNB zvýšila sazby dle očekávání většiny trhů, ale přesto podstatně, a to zejména z toho důvodu, že nové složení nebude zvedání úroků až tak nakloněno. Dosavadní bankovní rada tak poskytla té nové prostor v podobě nižšího tlaku veřejnosti a médií na řešení inflace," dodává Volf.

ČNB ve středu zvýšila také takzvanou lombardní sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na osm procent. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na šest procent.

Jednání rady se zúčastnilo všech sedm členů rady. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že měnovou politiku zpřísňují centrální banky v řadě zemí.

"ČNB byla jednou z prvních bank, která vyhodnotila riziko vysoké inflace a začala rychle zvyšovat úrokové sazby. Na rozdíl od většiny ostatních zemí se totiž v Česku k výraznému vnějšímu nákladovému šoku přidal také silný poptávkový inflační tlak způsobený silnou fiskální stimulací ekonomiky a úsporami vytvořenými během pandemie. Třetím zásadním faktorem, který se nyní projevuje s rostoucí intenzitou ve vývoji inflace, jsou stoupající inflační očekávání," uvedl.

Právě vývoj inflačních očekávání v české ekonomice bude podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče pro ČNB důležitý pro rozhodování i v dalších měsících. "V tuto chvíli je těžké předjímat, zda se i v srpnu najde v bankovní radě většina hlasů pro zvýšení úrokových sazeb, každopádně lze ale předpokládat, že zvýšení sazeb bude doporučovat nová prognóza z dílny centrální banky," uvedl.

Na předchozím měnovém jednání na počátku května rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Na konci března to bylo o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.

Na zasedání před Vánoci stoupla sazba o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta.

Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové, Aleš Michl a Ondřej Dědek, hlasovali pro sazby beze změny.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Francie chystá úplné znárodnění EDF. Zadlužená firma musí prodávat proud se slevou

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.

"Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF," uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

Společnost EDF nabrala zpoždění a překročila rozpočet při stavbě jaderných elektráren ve Francii a v Británii. Potýká se také s korozí u některých svých stárnoucích reaktorů. Polovina jejích reaktorů ve Francii je nyní mimo provoz.

Energetický podnik dále poškodilo vládou nastavené pravidlo, podle něhož musí elektřinu prodávat konkurentům se slevou. Nařízení přišlo před dubnovými prezidentskými volbami, v nichž Emmanuel Macron obhajoval mandát. Podle Reuters se tak snažil odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii.

EDF odhaduje ušlý zisk na 18,5 miliardy eur (458,4 miliardy Kč) a předpokládá, že prodej elektřiny se slevou ji bude stát kolem 10,2 miliardy eur. Její dluh se letos zvýší o 40 procent na více než 61 miliard eur, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí nedělního sesuvu ledovce v italských Alpách vzrostl na devět

Čtyři osoby už identifikovali jejich příbuzní, pět dosud ne, oznámil dnes šéf Tridentské provincie Maurizio Fugatti. Česká diplomacie již v úterý potvrdila, že mezi oběťmi jsou dva čeští občané. Sedm osob utrpělo zranění, některá jsou vážná. Pravděpodobně tři osoby se ještě pohřešují, konečný počet mrtvých se tak může vyšplhat na dvanáct. Pátrání po obětech se odehrává ve velmi složitých podmínkách a rovněž identifikace pozůstatků není jednoduchá.

Záchranáři zapojili do pátrání i vrtulníky a bezpilotní letouny. Podle italského deníku La Repubblica se dronům podařilo vypátrat pozůstatky dvou osob, které nejspíš patří mezi dosud pohřešované horolezce.

Drony rovněž objevily pozůstatky ženy, není však jasné, zda jde o již potvrzenou oběť či osobu pohřešovanou. Nalezené pozůstatky je nyní potřeba důkladně prozkoumat a identifikovat.

Další zprávy