ČNB krátce po sobě podruhé zvedla sazby. Snaží se podpořit posilování koruny, úvěry mohou podražit

ČTK Filip Sýkora, ČTK
Aktualizováno 2. 8. 2018 14:54
Centrální banka podle očekávání zvýšila repo sazbu, klíčový ukazatel v ekonomice, na 1,25 procenta. Krok povede především ke zdražení úvěrů, včetně ostře sledovaných hypoték, mohl by však v dlouhodobějším horizontu podpořit i posilování koruny.
Česká národní banka na tiskové konferenci vysvětluje, proč zvýšila repo sazby na 1,25 procenta | Video: ČNB

Praha - Česká národní banka ve čtvrtek na svém jednání rozhodla o zvýšení takzvané repo sazby, klíčové úrokové sazby v ekonomice, a to o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Ta se mimo jiné nepřímo promítá do ceny úvěrů pro spotřebitele a mohla by tak jejich cenu táhnout nahoru. Rozhodnutí ČNB by také mělo zabránit oslabování české koruny, jejíž kurz se v poslední době nevyvíjel tak, jak centrální banka odhadovala.

Od začátku července repo sazba činila jedno procento, centrální banka tedy v rozmezí zhruba měsíce rozhodla o jejím zvýšení už podruhé. Jde o ukazatel, který zjednodušeně určuje, za kolik si mohou komerční finanční ústavy uložit u centrální banky svou přebytečnou hotovost.

Ke zvýšení sazby podruhé za sebou se banka odhodlala naposledy před jedenácti lety. Podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy je důvodem zpřísnění měnové politiky především stále poměrně slabá koruna. "Ve druhé polovině letošní roku porostou sazby rychleji, než se dosud předpokládalo. Nelze vyloučit ještě dvě zvýšení sazeb v letošním roce, zatím pravděpodobnější varianta však mluví už jen pro jedno zvýšení," říká Kovanda.

Za pravdu mu dává i guvernér ČNB Jiří Rusnok. "Rozhodně nelze vyloučit, že další krok bude následovat poměrně brzy. Pokud budou ty stávající podmínky přetrvávat, tak je prostor již při nejbližším zasedání. Tedy pokud by přetrvával kurzový šok a pokud budou přetrvávat inflační tlaky v české ekonomice. U toho prvního si netroufám předpovědět, u toho druhé to bude splněno," uvedl guvernér.

Ke zvyšování sazeb vedou centrální banku obavy z rostoucí inflace a přehřívání ekonomiky, která se projevuje překotným zvyšováním mezd a zdražováním nemovitostí. Významnou roli hraje také skutečnost, že navzdory propočtům ČNB česká měna neposilovala tempem, které centrální bankéři předpokládali.

Inflace se v posledních měsících stabilně pohybuje nad dvěma procenty, což je hranice, před jejímž překročením by měly kroky ČNB ekonomiku bránit. V červnu činila inflace 2,6 procenta. Nezaměstnanost je pak rekordně nízká, v červnu klesla na 2,9 procenta.

Ekonomika si vyšší sazby zaslouží

Podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského si česká ekonomika vyšší úrokové sazby bezpochyby zaslouží. "Situace v ekonomice a na finančních trzích se výrazně liší od předpokladů centrální banky. K tomu se přidává dlouhodobě přehřívající se trh práce a nejrychlejší růst reálných mezd od roku 2003," uvádí Táborský. Podle něj by repo sazba na konci roku měla být na úrovni 1,50 %.

Přímá návaznost mezi cenou úvěrů a repo sazbou sice neexistuje, zpravidla však platí, že vyšší repo sazba tlačí banky ke zvyšování úroků u hypoték, spotřebitelských půjček, ale i úvěrů podnikům.

Zdali v důsledku rozhodnutí úvěry hned zdraží, ale není jisté. Zvláště pak v případě úvěrů na bydlení.

Komerční banka čeká v říjnu zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték, které by mohlo od úvěrů odstřihnout až pětinu současných žadatelů. Banky se tak snaží před ochlazením trhu získat co nejvíc klientů.

Fincentrum Hypoindex, který zachycuje průměrnou úrokovou sazbu reálně poskytnutých hypotečních úvěrů, tak v době posledního zvýšení repo sazby paradoxně poklesl, byť jen zanedbatelně, a to z 2,51 na 2,49 procenta. V nejbližších měsících tak může konkurenční boj mezi bankami převážit nad zvýšením repo sazby.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy