Praha - Česká pošta uvedla do svého nového ceníku jiné částky, než jaké jí Český telekomunikační úřad (ČTÚ) povolil. Upozorňuje na to mluvčí úřadu František Malina.

"Předložený návrh obsahoval jiné ceny než aktuálně prezentované," říká Malina. Úřad podle něj prověřil plán České pošty na úpravu cen již v lednu a následně státnímu podniku navrhl, aby dokument přepracoval.

ČTÚ tehdy poště doporučil, aby zvýšila ceny, teprve až bude mít k dispozici výsledky nákladů a výnosů za loňský rok. "Další informace jsme ale od České pošty již neobdrželi," tvrdí Malina. Každou změnu je přitom podle něj nutné oznámit nejméně s devadesátidenním předstihem.

V současné době tedy regulátor zkoumá, zda státní podnik neporušil zákon o poštovních službách.

Česká pošta se však brání. Tvrdí, že jednala v souladu se zákonem a že navíc v srpnu zdraží méně, než původně plánovala.

Vlastně jde o zlevnění

"Záměr zvýšení cen jsme úřadu oznámili v souladu se zákonnými normami, dokonce se značným časovým předstihem," říká mluvčí podniku Martina Selicharová.

Pošta v návrhu uvedla, že ke změně cen přistoupí nejdříve 1. května. Lednové ceny již navíc tehdy označila za maximální.

"Ty, které budou od prvního srpna uplatněny, nepřevyšují oznámené ceny. Česká pošta není povinna informovat ČTÚ o záměru snížení cen, a je proto přesvědčena, že postupovala zcela v souladu se svými povinnostmi," tvrdí mluvčí.

Pošta bojuje s poklesem zásilek

Ke zdražení základních poštovních služeb má dojít od 1. srpna tohoto roku. Například dopis nebo pohlednice přijdou nově na 13 korun místo dosavadních deseti. Složenka na částku do tisíce korun podraží o čtyři koruny na 26 korun, cenné psaní o dvě koruny. "Ročně tak průměrná domácnost vydá za poštovní služby navíc přibližně padesát korun," uvádí Selicharová.

Zdražení mají částečně kompenzovat slevové zákaznické karty, které podnik začne vydávat od druhé půli července.

Změnu cen pošta zdůvodňuje tím, že současné ceny platí od roku 2008 a už neodpovídají současné ekonomické situaci. "Neodráží růst inflace, navýšení průměrné mzdy, zvýšení ceny energií nebo mýtného," říká Selicharová. Ta také připomíná, že počet listovních zásilek vzhledem k rostoucí popularitě elektronické komunikace meziročně klesá zhruba o osm procent.