Praha - Úřady práce budou muset zaplatit přinejmenším statisíce korun, aby mohly začít přijímat sKarty jako průkazky příjemců dávek. Ani jeden z úřadů totiž zatím není vybaven potřebnou čtečkou.
Dodávka čteček a souvisejících služeb přitom není součástí smlouvy ministerstva práce a sociálních věcí s Českou spořitelnou, ačkoliv exministr Jaromír Drábek a jeho bývalý první náměstek Vladimír Šiška tvrdili, že stát nezaplatí za zavedení a provoz sociálních karet ani korunu navíc.
Ani po nutných investicích nepřinese povinné používání sKaret jako průkazek výraznější výhody v praxi oproti dosavadnímu stavu. Stejnou funkci navíc umožňuje jiný doklad, do jehož zavedení nedávno stát investoval - elektronický občanský průkaz.
Dosud prakticky neznámou funkcí sKaret je pak podpisový certifikát. I plánované využití této autentizační funkce ale naznačuje, že místo zrychlení a zjednodušení přinese nadbytečné či duplicitní služby.
Zjistil to online deník Aktuálně.cz, když se podrobněji zajímal o praktické využití identifikační funkce sKaret. Právě na této funkci trvají nová ministryně Ludmila Müllerová i předseda vlády Petr Nečas.
Na rozdíl od platební funkce sKarty, která je už od začátku projektu nepovinná a zatím ji použila pouze desetina majitelů, je u identifikační a autentizační funkce prakticky zbytečná role České spořitelny, jejímž klientem se každý majitel sKarty nedobrovolně stává.
Karta místo občanky
Ve styku s úřadem práce se dosud příjemci dávek prokazují občanským průkazem. Úředník zadá údaje do systému a v počítači získá potřebné informace o občanovi.
Ministerstvo od loňského roku tvrdí, že nově lidem postačí sKarta. Ta ale ve své standardní verzi (kromě průkazů zdravotně postižených) neobsahuje fotografii, takže pro ověření totožnosti budou muset lidé zadat kód PIN.
Celý proces identifikace se tak podle názoru úředníků z praxe zrychlí jen v řádu několika málo vteřin oproti dosavadnímu stavu. Pokud si tedy člověk bude pamatovat PIN na sKartě, kterou jinak během roku zřejmě příliš nevyužije.
Využití identifikační funkce navíc zatím stojí v cestě zásadní překážka. Ani jedna ze zhruba 230 poboček úřadu práce totiž není vybavena potřebnou čtečkou karet. Online deníku Aktuálně.cz to potvrdil i první náměstek ministryně Jan Vitula, který ve funkci nahradil Vladimíra Šišku.
Dodávka čteček není součástí smlouvy na bezplatné služby s Českou spořitelnou. Ministerstvo tedy bude muset za jejich nákup a zapojení do systému zaplatit.
Alespoň jednu čtečku
Ministerstvo nedokáže upřesnit, kolik čteček musí pořídit, aby byly k dispozici na každé "přepážce", ani jaká je jejich odhadovaná cena. Navzdory slevám, které lze obvykle pořídit při centrálním nákupu, navíc plánuje jejich postupné pořízení jednotlivými regionálními pracovišti.
"Čtečky by se měly zavádět postupně v rámci veřejných soutěží na modernizaci a doplnění vyvolávacích systémů," říká mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. "Cílem je, aby v dohledné době byla na každém pracovišti, vybaveném vyvolávacím systémem, k dispozici alespoň jedna čtečka," dodává.
Pokud by se ale úředníci museli dělit o jedinou čtečku, znamenalo by to oproti stávajícímu způsobu identifikace naopak zdržení i pro menší regionální pracoviště.
I kdybychom zůstali u velice úsporné varianty a předpokládali, že každé regionální pracoviště bude potřebovat v průměru jen sedm čteček a stát zvolí nejlevnější zařízení v ceně kolem 300 korun, znamenalo by to investici zhruba půl milionu korun - ovšem bez souvisejících služeb.
Další náklady by si vyžádalo propojení čteček s vyvolávacími systémy, tedy zjednodušeně řečeno s číslem, které dostane člověk v automatu při vstupu do "čekárny" úřadu. Právě od tohoto propojení si ministerstvo slibuje výraznější časovou úsporu.
"V případě aplikace sKarty v rámci vyvolávacích systémů může být časová úspora v řádu minut na jednoho klienta. Zaměstnanci úřadu se již při ohlášení klienta bude automaticky otevírat jeho elektronicky vedený spis, a může si tak připravit veškeré podklady," říká náměstek Vitula.
Podle zkušeností úředníků oslovených Aktuálně.cz je však tato výhoda v praxi nereálná. "I kdybych věděla pět minut předem, že jako další přijde například pan Novák, nemám vůbec čas se na něj připravit, protože vyřizuji člověka, který přišel před ním," potvrzuje jedna z pracovnic úřadu, která si nepřála být jmenována.
Mluvčí Filipová zdůrazňuje, že zakázky na doplnění vyvolávacích systémů budou úřady vypisovat postupně a jsou součástí dlouhodobých plánů nezávisle na sKartě. To ale současně znamená, že tam, kde je vyvolávací systém nyní moderní a postačující, přijde jeho rozšíření o čtečky buď výrazně později, nebo může být nehospodárné.
Nová funkce: Podpisový certifikát
Náměstek Vitula prezentuje jako výhodu také další, dosud prakticky neznámou funkci sKarty. Její součástí je "podpisový certifikát, který bude mimo jiné využit pro podávání formulářů a dalších podání na úřadu práce". Cílem je přijímat od lidí doklady bez nutnosti další autorizace, tedy například fyzického podepisování papírových formulářů.
Praktické podrobnosti k identifikační a autentizační funkci nelze oficiální cestou zjistit ani od ministerstva, ani od České spořitelny jako dodavatele karet (ta v tomto směru opakovaně odkazuje právě na ministerstvo). Podle informací, které má online deník Aktuálně.cz k dispozici, však obě plánované varianty ukazují, že i v tomto případě může jít o zbytečnou nebo přinejmenším duplicitní službu.
První variantou je, že návštěvník úřadu potvrdí svůj požadavek, například formulář žádosti o dávku, prostřednictvím sKarty a PINu místo klasického vlastnoručního podpisu. Časová úspora ani jiná výhoda takové novinky, pokud přímo naproti "klientovi" sedí úředník, není zřejmá.
Druhou variantou, kterou by systém mohl v budoucnosti využít, je online komunikace s úřadem práce, tedy typicky prostřednictvím počítače z bytu žadatele o dávky. Jenže certifikát, který sKarta obsahuje, ke komunikaci s veřejnou správou nepostačuje. K tomu by byl potřeba takzvaný kvalifikovaný certifikát, který by si uživatel musel zřídit a dokoupit samostatně za zhruba 400 korun ročně.
Nyní lze sKartu, respektive její identifikační číslo a kód, použít ke vstupu do "elektronického bankovnictví" na stránce sKontakt.cz. Tam se ale majitel dostane víceméně jen k transakční historii, která pro něj má význam zejména tehdy, když platí sKartou v obchodě nebo si vybírá hotovost v bankomatu. Zadávat platební příkazy online není možné.
Stát si slibuje úsporu na poštovném i díky tomu, že začne s příjemci dávek nově komunikovat prostřednictvím zmíněné aplikace na webu sKontakt.cz nebo po vložení karty do bankomatu. Běžný uživatel karty ale nemá žádný důvod ani povinnost, aby tyto služby vůbec používal, a do systému se tedy za celý rok nemusí přihlásit.
Proč duplicita? Průkazem nemůžete platit
Předchozí zjištění Aktuálně.cz
- sKartu odmítlo jen 150 lidí. Desítky tisíc zatím čekají
- Poslanci zfušovali přílepek a sKartě hrozí další blamáž
- Tajný přílepek pomohl. Přes sKartu půjde i podpora
- Tajný přílepek rozhodne o sKartě. Je v zákoně o dětech
- Drábkův nesplněný slib. Složenkou už dávky nedostanete
- Dostanete nový občanský průkaz. K němu i čip za 500 Kč
- Složenkou už dávky nepřijdou? Další chaos kolem reformy
- Nová karta na dávky má problém. Její adresu má drogerie
Shodné identifikační i autentizační funkce navíc umožňuje jiná novinka, kterou stát nedávno zavedl - takzvané elektronické občanské průkazy. Jak už online deník Aktuálně.cz upozornil, jejich výsledná podoba ani praktické využití sice není ideální, nicméně původním cílem ministerstva vnitra bylo mimo jiné vytvořit jediný nástroj pro snadnou komunikaci občanů s veřejnou správou.
Za dobrovolné využití elektronického občanského průkazu jako "podpisu" pro styk s úřady si zájemce musí připlatit 500 korun za variantu s čipem a dalších 400 korun ročně pak za samotný podpis. Jeho případné využití je však širší než u sKarty, která předpokládá komunikaci jen v oblasti sociálních dávek.
Proč tedy ministerstvo práce a sociálních věcí i po odchodu exministra Drábka a jeho náměstka Šišky trvá na výše popsaných funkcích sKaret, ačkoliv místo nich mohlo využít už tehdy fungující elektronické občanky?
"Elektronický občanský průkaz nepočítá s platební funkcí, pouze s identifikačními funkcemi, takže jej nebylo možné pružně použít pro celou škálu následných služeb," vysvětluje Jan Vitula, Šiškův nástupce ve funkci prvního náměstka. "Hlavní rozdíl je v platebních funkcích," dodává.
Nový náměstek tedy uvádí jako argument platební funkce sKarty, které přitom nebyly a ani nebudou povinné (s výjimkou malé skupiny příjemců dávek v hmotné nouzi, u nichž hrozí jejich zneužívání).
I aktuální čísla ze začátku ledna přitom potvrzují, že o platební funkce sKarty nemají lidé zájem. Devět z deseti lidí si nechává dávky ihned přeposílat z virtuálního účtu v České spořitelně na dosavadní běžný účet ve své bance. Pro výběr peněz z bankomatu nebo placení v obchodech pak z praktických i prestižních důvodů používají svou běžnou kartu.
Sporné je také spojení veřejné listiny, kterou sKarta podle zákona je, s platební kartou. Přinejmenším zdravotně postižení lidé, kteří mají kartu používat místo dosavadního papírového průkazu, ji totiž musí občas "dávat z ruky" nebo i nechávat cizí osobě na delší dobu, což je u platební karty naopak z bezpečnostních důvodů zakázáno.
Ušetří se za složenky a hotovost
Ani nová zjištění nevysvětlují, proč ministerstvo nevyužilo některý z už existujících identifikačních či autorizačních nástrojů bez nutné účasti České spořitelny. A proč i nadále jako hlavní výhodu uvádí dobrovolné platební funkce, z nichž má banka zisk díky provizím od obchodníků.
Náměstek Vitula zdůrazňuje, že nasazení sKaret jako celek "přináší státu vyšší kontrolu a efektivitu ve smyslu výplaty dávek a tím i nemalé úspory nákladů".
Podle odhadů bývalého náměstka Šišky ušetří stát díky sKartám až čtvrt miliardy korun ročně. Nikdy sice blíže neupřesnil, jak konkrétně tuto úsporu počítá, z podstatné části ale mělo jít o poplatky za takzvané složenky, o náklady spojené s výplatou v hotovosti nebo už zmíněné poštovné.
Lidé, kteří nadále trvají na platbě složenkou, si nově budou muset hradit poplatek sami místo státu. Zlomek dalších příjemců dávek, kteří je utratí například v herně nebo za alkohol, stát v praxi stejně nedokáže účinně ohlídat (podrobněji zde).
Zbytek lidí ale i předtím preferoval bezhotovostní převod dávek na bankovní účet, sKartu tedy nepotřebuje a ani není jasné, na čem může stát v jejich případě ušetřit. Přesto ministerstvo připravuje zpřísnění zákona tak, aby ideálně už od května výslovně stanovil povinnost osobně převzít sKartu. Zároveň chce do zákona doplnit sankci pozastavení výplaty dávek při nepřevzetí karty v určeném termínu.
Máte doplňující informace? Zajímají nás vaše zkušenosti!
