Praha - Po nadouvající se peněžence energetického kolosu ČEZ pošilhává čím dál víc očí. Včetně ministrů "úřednické" vlády.
Prohlubující se recese, rostoucí státní schodek, škrty a permanentní stranická kampaň. Díky tomu všemu poslední dobou přibývalo návrhů, jak peníze státnímu ČEZu urvat a za co je utratit.
V chaosu kolem předčasných voleb už nápady občas kvalitou připomínaly tvořivost poslaneckého "porcování medvěda".
Nevolalo se jen po nových mimořádných dividendách ze zisku ČEZu. Do hry se vrátil i těžší kalibr - prodej.
Konec "porcování ČEZu"?
Do toho se vložil vládní protikrizový tým NERV. Navrhl dočasně zvýšit podíl, který si stát může ze zisku ČEZu vybrat.
Nabídl ale i jednu zásadní novinku. Pro utrácení peněz z ČEZu chce stanovit jasná a dlouhodobě závazná pravidla. Pokud totiž v Česku pravidla k rozdělování veřejných peněz chybí, vede to k "uplácení voličů" a rozhazování.
ČEZ aneb Oslíku, otřes se!
- Na dividendách se v současnosti mezi akcionáře rozděluje zhruba polovina čistého zisku ČEZu. To vloni státu vyneslo 18,8 miliardy korun.
- V ČEZu má stát přes dvě třetiny akcií a mohl tak na valné hromadě teoreticky prosadit i "superdividendu", tedy rozdělení celého zisku. Ten vloni činil rekordních 47,7 miliardy.
- Když vloni vláda akcie ČEZu naposledy prodávala, dostala tehdy za 4,6 procenta 34 miliard.
"Je potřeba aby stát jako majoritní vlastník jasně deklaroval, jakou má politiku ve vztahu k ČEZu a jeho ziskům," řekl pro Aktuálně.cz člen dnes už bývalého vládního týmu NERV Jiří Rusnok. „Měl by to být dlouhodobý záměr, aby to už nebyla otázka politických tahanic," dodal.
Čitelná pravidla pro "porcování ČEZu" by se skutečně hodila. Tady je pár důvodů proč.
V dubnu chtěl Jiří Čunek ze zisků firmy zlevnit elektřinu o 15 procent. Ostatní strany mu ale připomněly, že by tak Česko vystavil riziku mezinárodní arbitráže.
Před předčasnými volbami slibovali sociální demokraté, že zisky ČEZu použijí na zvýšení přídavků pro děti, pro rodiče a na třinácté důchody.
ODS to označila za populismus a navrhovala, ať si lidé sami „zkrotí rostoucí apetit ČEZu na naše peněženky" prostřednictvím úsporných elektroměrů Wattson. I ty by se měly zaplatit z peněz ČEZu.
Obě strany přitom nedávno společně prosadily přílepek, kterým přišla státní pokladna na úkor ČEZu na emisních povolenkách podle různých odhadů od 23 až 68 miliard korun.
Privatizací proti mesalianci
"Mesalianci" ČEZu a ODS a ČSSD pak Strana zelených navrhla ukončit "postupnou privatizací" firmy. O pár řádek dál ve svém volebním programu ale nadále navrhuje financovat program Zelená úsporám 20 miliardami z „výnosů za povolenky a každoročního zisku ČEZu".
Prodej části akcií ČEZu navrhovala i TOP 09. Peníze chtěla vložit do zvláštního fondu pro přechod na důchodový systém se soukromým dospořováním. To chtěl i neschválený zákon už roku 2004.
Peníze na dostavbu dálnic plánoval získat i "překlenovací" ministr dopravy Gustáv Slamečka. Chtěl na to použít mimořádné dividendy nebo zisk z prodeje části akcií.
Podle Hospodářských novin ale narazil na odpor ministra financí Eduarda Janoty, podle nějž by stát nesměl tyto peníze započítat do svých příjmů. Schodek by se tak nesnížil a peníze by se projedly.
Ani vláda nemá na použití dividend z ČEZu pevná pravidla. Používá je sice na stavbu dálnic a odstraňování starých ekologických škod, ne však nutně.
Miliardový účetní trik
"Když vláda rozhodne, dají se dividendy použít i jinde. Je to jen účetní trik," odpověděl ministr Janota MF DNES na otázku, jak by mohla ČSSD použít dividendy na svůj předvolební slib třináctých důchodů.
Tohle politické handlování a nejistota ohledně směřování zisků z ČEZu musí podle NERVu přestat. Stát si ji už nemůže dovolit.
"Je potřeba aby stát pojmenoval svou strategii ve vztahu k ČEZu například na pět let," je přesvědčen Jiří Rusnok. Pětiletým plánováním se má podle NERVu omezit pravidelné vlnění křivky českých státních výdajů v závislosti na čtyřletém volebním cyklu.
Ve skandinávských zemích jdou peníze naopak na předem zvolené kapitoly bez ohledu na změny vlády. Křivky výdajů v čase jsou tam "rovné" a daří se tím dlouhodobě dosahovat cílů, na které se peníze vyčlení. Například oddlužování státu.
NERVu se proto nedávné „odevzdání" zisku z emisních povolenek do roku 2013 ČEZu nelíbí.
Rusnok: "Už žádný handl"
"Na zisk z emisních povolenek by se mělo pohlížet jako na aktivum státu. Ne jako na prostředek směny mezi státem a kvazisoukromou firmou," prohlásil Rusnok při pondělní prezentaci závěrečné zprávy NERVu v Brně.
Podle NERVu je rozpočtová situace Česka vážná a vyžaduje proto neobvyklá řešení. Například i to, že si stát vezme zisku ČEZu dočasně víc peněz.
Jasná pravidla hospodaření státu se zisky z ČEZu si přeje i ekonomický expert občanských demokratů a předseda dozorčí rady ČEZ Martin Kocourek. Vyplácení vyšších dividend ale odmítá. Podle něj by to odnesla cena akcií a nelíbí se mu ani to, že by na tom vydělali malí akcionáři.
"ČEZ má třicet procent soukromých akcionářů. Nevím, proč je odměňovat dividendami za to, že má stát potíže?" řekl Aktuálně.cz. Nerozdělené zisky pak podle něj ČEZ kumuluje a používá na opravy elektráren a expanzi v zahraničí.
O kolik by se tedy měly dividendy ze zisků ČEZu zvýšit? To nechce Rusnok "jen tak od stolu autoritativně a bez analýzy říct." Naznačuje ale, že právě ve své evropské expanzi by mohl ČEZ ubrat ve prospěch svého vlastníka - státu bojujícího s recesí a dluhem.
