Praha - Nově zvolený prezident Miloš Zeman při jmenování členů bankovní rady České národní banky neporuší tradici jmenovat do rady ekonomické odborníky a neohrozí nezávislost bankovní rady, domnívají se analytici oslovení ČTK. Spíše počítají s tím, že jmenováním nových členů se stane bankovní rada v ekonomických názorech pestřejší.

Zeman bude poprvé jmenovat nového člena bankovní rady příští rok, kdy v březnu končí mandát člence bankovní rady Evě Zamrazilové. Následně v červenci 2016 končí mandát guvernéra ČNB Miroslava Singera a člena bankovní rady Kamila Janáčka. V únoru 2017 vyprší šestileté angažmá Lubomíru Řežábkovi a Lubomíru Lízalovi.

Zemanovo první funkční období přečkají v bankovní radě tak pouze viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které na jejich druhé období jmenoval Václav Klaus loni v prosinci.

Zasednou v radě ČNB odborářští ekonomové?

Zeman přitom, jak poznamenal analytik ČSOB Petr Čermák, naznačil v předvolebních debatách, že současní členové bankovní rady mohou být nahrazeni bývalým sociálnědemokratickým ministrem financí Jiřím Rusnokem, ekonomem Janem Švejnarem nebo odborářskými ekonomy Martinem Fasmanem či Jaroslavem Ungermanem.

"Co se týče rozhodnutí Miloše Zemana, je těžko to předvídat, ale nedomnívám se, že by byla porušena tradice jmenovat odborníky, i když možná levicovějšího smýšlení. Neočekávám ohrožení nezávislosti rozhodování členů bankovní rady," uvedl analytik České spořitelny Martin Lobotka.

Současná bankovní rada není sice podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška jednotná v názorech na měnovou politiku, nese ale punc jmenování prezidentem Klausem pokud jde o míru euroskepse. "Předpokládám, že nový prezident bude usilovat o novou rovnováhu právě v této oblasti. Jelikož ale většinu současných členů rady jmenoval Klaus relativně nedávno, vyvažování euroskepse bude během na velmi dlouhou trať," uvedl.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek pak poznamenal, že rozdělení ekonomie na poli měnové politiky na keynesiánce či friedmanovce (monetaristy), jak se domnívá nastupující prezident, je již poměrně dlouhou dobu překonaná záležitost.

"Ve všech vyspělých ekonomikách včetně České republiky vychází současná měnová politika z neokeynesiánského myšlenkového zázemí. Můj osobní názor tedy je, že by hlavním kritériem obsazení bankovní rady ČNB neměla být názorová "pestrost", ale především odbornost," uvedl. Zcela jistě by bylo podle něj vhodné, kdyby výběr kandidátů do bankovní rady ČNB prošel otevřenou diskusí v odborné sféře i prostřednictvím médií s širokou veřejností.

"Případně výraznější změny ve směřování měnové politiky lze očekávat až v roce 2017, kdy budou mít centrální bankéři jmenovaní prezidentem Milošem Zemanem v bankovní radě většinu," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Ten upozornil, že snaha snížit nezávislost centrální banky skrz jmenování nových členů může vzbudit obavy účastníků finančního trhu. Důkazem toho je podle něj aktuální situace v Maďarsku, kde je jmenování nových členů bankovní rady tamní centrální banky stále více zpolitizováno. "Čistě teoreticky v extrémním případě může centrální banka sloužit jako prodloužená ruka vlády či prezidenta a činit vysoce nestandardní kroky, které mohou výrazně ovlivnit hospodářskou situaci dané země," dodal.