reklama
 
 

Zavalují úřady žádostmi o práci, obce je ale odmítají

3. 7. 2009 8:10
Obcím se nechce zavádět veřejnou službu. Je to prý práce navíc

Brno - Štědré sociální dávky jen pro pracovité. Takový je od července postup státu vůči dlouhodobě nezaměstnaným.

Kdo celý měsíc nic nedělá, dostane jen dva tisíce. Kdo pomůže obci třeba se zametáním chodníků nebo úpravou zeleně, přilepší si až o šestnáct set korun. Háček je v tom, že mnoho obcí, hlavně těch nejmenších, lidem práci dát nechce.

Nezaměstnaní, kteří mají tu smůlu, že bydlí zrovna tam, kde radnice práci nemají, se tak oproti těm z okolních měst a vesnic cítí znevýhodněni. Žádostmi o práci bombardují úřady obcí s pověřenou působností. Ty jim ale pomoci nemůžou.

„Většina obcí, které pod nás spadají, veřejnou službu nezavedla. Lidé chodí k nám, že chtějí zaměstnat. To pro ně ale nemůžeme udělat. Práci můžeme dát jen lidem z našeho města," popisuje Zuzana Malíková z hodonínské radnice.

Podobnou zkušenost mají i v dalších městech v Česku.

„Stížnosti padají na naši hlavu. Počítám, že ještě horší to bude na konci července, kdy lidé dostanou vyrozumění o snížení dávky. Není dobré, že ministerstvo dalo obcím volnou ruku. Buď měla být veřejná služba zavedena povinně všude, nebo nikde," řekla Aktuálně.cz pracovnice jednoho moravského městského úřadu, která si nepřála zveřejnit jméno.

Jak je znám, dělat nebudou

Kdo nepracuje déle než půl roku, dostane od července takzvané existenční minimum ve výši 2020 korun. Teprve když pro obec odpracuje alespoň dvacet hodin měsíčně, dostane příspěvek na živobytí v celkové výši 3126 korun, kdo odpracuje třicet hodin, může si přijít až na 3678 korun.

Má to být motivace a také způsob, jak u nezaměstnaných udržet pracovní návyky. Jenže některé obce o nic takového nemají zájem. Znamená to pro ně prý hodně úsilí s minimálním výsledkem. Musí totiž platit pojištění škody, pracovní pomůcky a většinou také přijmout nové zaměstnance.

„S kolegy jsme se shodli, že je to pro nás moc práce a zodpovědnosti navíc. To vše jen za dvacet hodin práce měsíčně. Vždyť je to směšné," tvrdí starosta Prušánek na Hodonínsku Jan Nosek.

„Rozhodli jsme se, že budeme zájemce o veřejnou službu posílat na úřad do Hodonína. Stát neměl takto zatěžovat malé obce," dodává Nosek. Jemu osobně se prý o práci hlásil jeden člověk. „Tak jsem ho poslal do Hodonína."

Zájem měl jeden, tak mu práci našli

Kdo neuspěje s žádostí na obecním úřadě, má ještě další možnost. Potvrzení o dvaceti odpracovaných hodinách může sociálním pracovníkům přinést i odjinud.

„Stačí nám potvrzení o dvaceti hodinách na dohodu o provedení práce. To je pro něj ta stejná omluva, jako by dělali veřejnou službu u nás. Jenže většina lidí půjde nejspíš raději pracovat načerno, vydělají si tak mnohem víc," konstatuje Olga Koutná z tišnovského městského úřadu.

Také Tišnovští se totiž rozhodli veřejnou službu neorganizovat. Když totiž vyzvali vážné zájemce, aby se koncem května o práci přihlásili, přišel jen jeden.

Úředníci ho ovšem neposlali s prázdnou domů. „Zaměstnali jsme ho pro úřad na dohodu," vysvětlila Koutná.

Někteří příjemci dávek se podle ní možná nakonec přece jen rozhodnou pracovat, teprve až na konci července zjistí, že skutečně dostali o tisíc korun nižší příspěvek na živobytí. „Konec července pro nás bude perný," shodují se zaměstnanci sociálních odborů.

autor: Lenka Smyčková | 3. 7. 2009 8:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama