Z polí mizí půda za miliardy korun

Petr Havel
25. 8. 2006 11:00
Praha - Zemědělci si ročně nechají "utéct" půdu za miliardy korun. Zákon jim totiž nehrozí žádnými postihy. Ba co víc: umožňuje jim to.
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Z jednoho hektaru zemědělské půdy tak může ročně zmizet až deset tun zeminy ročně. "Při výpočtu povolené eroze půdy se totiž vychází z takzvané Wischmaier-Smithovy rovnice, která už je zastaralá," upozorňuje vedoucí odboru regionálního rozvoje a životního prostředí Městského úřadu Přeštice Zbyněk Mišák.

Farmáře nic nenutí

Ta říká, že u pole, kde je třiceticentimetrová vrstva zeminy, může ročně voda a vítr "odnést" až jednu tunu na hektar ročně. Při vrstvě do 60 centimetrů jsou to pak čtyři tuny a u ještě tlustší vrstvy půdy je to deset tun.

To pak zemědělce nijak nenutí se o půdu na polích starat a stavět překážky erozi. Těmi jsou například remízky či v případě svažitých polí prostá orba po vrstevnici a ne po spádnici, jak to mnozí dělají.

Vodní a i větrnou erozí jsou ohroženy především svažité pozemky, tedy pole v horských a podhorských oblastech. Takové oblasti přitom tvoří v naší zemi zhruba dvě třetiny všech zemědělsky obhospodařovaných pozemků, které jsou v Česku vedeny v evidenci zemědělsky obhospodařované půdy pro čerpání dotací z Bruselu.

Celková rozloha zemědělské půdy činí necelé čtyři miliony hektarů. Podle hrubého odhadu tak zákon umožňuje, aby se ročně ztratila z našich polí půda v hodnotě kolem deseti miliard korun.

Hrdiny seriálu Plechová kavalerie jsou kombajnisté
Hrdiny seriálu Plechová kavalerie jsou kombajnisté | Foto: Aktuálně.cz

Potvrzuje to i Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Podle něj jsou ale reálné ztráty ještě o mnoho vyšší. "Uvedená rovnice pochází ještě z minulého století, kdy se počítalo s erozí jako s běžným jevem," uvádí Zídek.

"V současné době se ale připravuje nová metodika výpočtu ztrát, která kromě eroze půdy zahrnuje také náklady za čištění rybníků nebo silnic, kam je půda z polí odplavena. Tato metodika připravovaná v digitální podobě by měla sloužit jednak jako podklad pro pojišťovny při vyčíslování škod způsobených nesprávným zemědělským hospodařením, ale také jako podklad pro soudy v případě, kdyby žádaly po majiteli špatně obhospodařovaného pozemku úhradu vzniklých škod obce," varuje Zídek.

Sankce mohou být tvrdší

Problém eroze se snaží řešit i zemědělská legislativa Unie, kterou se musí řídit i zemědělci u nás. S platností od 15. dubna letošního roku tak musí hospodařit podle zásad správné zemědělské praxe, jejichž cílem je mimo jiné i prevence erozních a povodňových rizik.

Při nedodržování zásad hrozí podle Huga Roldána z ministerstva zemědělství farmářům "nemalé sankce". "V případě, že zemědělec z nedbalosti nedodrží zásady na třech procentech obhospodařovaných ploch, krátí se mu dotace přímých plateb o tři procenta, jde-li o plochu nepřesahující 30 procent, činí sankce čtyři procenta a při porušení zásad na více než třiceti procentech ploch přichází zemědělec o pět procent plateb," říká Roldán.

Pokud se zjistí porušení úmyslné, může již v současné době zemědělec přijít o 20 až 100 procent dotačních podpor.

Foto: David Macháček

Uvedené zásady nicméně přímo neřeší přípustnou míru eroze zemědělských ploch. I proto je podle Zídka nová metodika vyčíslování následků erozí pro zemědělce varující. Kromě ztráty dotací totiž může znamenat i riziko žalob od obecních úřadů.

Trocha švindlu stačí

Hodnotu z polí mizející půdy lze podle Zídka odvodit z reálných cen půdy, vycházejících z takzvaných bonitovaných půdně-ekologických jednotek. "Rozdíly mezi cenou hektaru orné půdy a písčitokamenitým podkladem, který může být konečným výsledkem dlouhodobé eroze, jsou statisícové. A ztráty způsobené úbytkem mikroorganismů v půdě jsou nevyčíslitelné," konstatuje Zídek.

Zemědělci se navíc tváří, že o nových pravidlech nevědí, případně je rozhodně nedodržují. Většina prvovýrobců například v praxi hospodaří způsobem, který snižuje účinnost obcemi budovaných protipovodňových opatření.

"Bohužel v případě pozemkových úřadů přetrvává agronomický přístup. Dosavadní praxe je většinou taková, že se vybudují cesty, vytvoří vlastnické bloky, a aby bylo krajinotvorbě učiněno zadost, vysází se podél cest alej drahých stromů, jejichž sazenice stojí několik tisíc korun a které jsou často za krátkou dobu zničeny," podotýká šéf komise životního prostředí a radní města Přeštice Stanislav Duchek.

Autor je spolupracovníkem redakce

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy