Vyšší cena elektromobilů lidem v západní Evropě nevadí

Radek Pecák Radek Pecák
4. 1. 2011 9:27
Už za deset let má být cena a provoz elektromobilů levnější než klasických aut
Foto: Peugeot

Paříž - Pro výrobce elektromobilů je to určitě dobrá zpráva: Dvě třetiny spotřebitelů v západní Evropě uvažují o koupi elektromobilu a dokonce jim ani nevadí to, že jsou zatím dražší než klasická auta se spalovacím motorem.

Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants, který se uskutečnil mezi 483 respondenty z Německa a Francie. Na průzkum upozornil server Autofox.

Skoro dvě pětiny spotřebitelů (38 procent) je ochotno zaplatit o 2000 až 3000 eur více než za klasický automobil, 25 % dokonce o více než 3000 eur.

Mají však několik podmínek. Jednak vyžadují dostupnost stanic pro rychlé dobíjení, prodlouženou záruku a také navigaci, která by uměla auta v případě potřeby nasměrovat k místům pro dobíjení.

Lidé chtějí elektromobily vlastnit, ne si je pronajímat

Přestože se v současné době zvažují různé formy pronájmů elektromobilů, většina lidí si je chce koupit klasicky za hotové. Maximálně zvažují to, že by zaplatili auto a baterie (které mají omezenou životnost) by si pronajali.

„V západní Evropě si energetické firmy testují trh už delší dobu," uvedl automobilový expert společnosti Roland Berger Roland Zsilinszky. „. „Teď nastává v oboru další zlom. Automobilky chystají během příštích dvou let sériovou výrobu elektromobilů. Ta srazí cenu vozů i baterií a jejich uplatnění dál poroste. Dnes vyjde pořízení a provoz elektromobilu o 20 až 25 % dráž proti klasickým vozům, kolem roku 2020 budou naopak o 10 až 15 % levnější," odhadl Zsilinszky.

Elektromobilům pomáhá na trh i politická podpora. „Kolem roku 2020 budou elektromobily nejčastější alternativou vozů se spalovacím motorem. Podíl hybridních vozů a čistých elektromobilů na trhu se bude pohybovat kolem 10 %," myslí Zsilinszky.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Španělská vláda schválila milosti pro devět odsouzených katalánských politiků

Španělská vláda schválila udělení milostí pro devět katalánských politiků a aktivistů, kteří si ve vězení odpykávají dlouhé tresty kvůli uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Političtí lídři včetně bývalého místopředsedy regionální vlády a několika exministrů byli odsouzeni v roce 2019 k trestům od devíti do 13 let vězení za vzpouru, protože referendum vypsali navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi dosud strávili asi 2,5 roku.

O udělení milostí pro prominentní zastánce nezávislosti Katalánska hovořil v pondělí v Barceloně premiér Pedro Sánchez, pro kterého se podle agentury AP prosazení tohoto kontroverzního kroku může stát velmi riskantní politickou hrou. S milostmi totiž zásadně nesouhlasí zástupci pravicové opozice a dokonce ani někteří členové Sánchezových vládních socialistů. Menšinová vláda si ale chce naklonit poslance katalánských stran ve španělském parlamentu, které potřebuje ke schválení rozpočtu a dalších důležitých zákonů.

Milosti mohou vstoupit v platnost teprve poté, co je svým podpisem definitivně stvrdí král Felipe VI. a co je potvrdí nejvyšší soud. To se však považuje pouze za formalitu.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Cena bitcoinu spadla pod 30 000 USD, je nejníže od konce ledna

Cena bitcoinu dnes pokračuje v poklesu a spadla až pod 30 000 USD. Je tak nejníže od konce ledna. Od maxima téměř 65 000 USD, kde se ocitla v dubnu, už cena této nejznámější kryptoměny klesla o více než 50 procent. Ukazují to záznamy na specializovaném webu CoinDesk.

Kolem 14:30 SELČ se cena bitcoinu pohybovala kolem 29 670 USD (637 600 Kč). Za posledních 24 hodin tak vykazovala pokles o 9,2 procenta.

V posledních dnech je cena bitcoinu i dalších kryptoměn pod sílícím tlakem úřadů několika zemí, hlavně čínských. Ty na konci minulého týdne zasáhly proti takzvaným těžařům kryptoměn a centrální banka vyzvala finanční instituce, aby přestaly poskytovat služby související s kryptoměnami.

Zdroj: ČTK
Další zprávy