reklama
 
 

Češi a víno: pije se stále více, nové vinice přibývají. Počasí letos stvořilo klenot

Aktualizováno 10. 11. 2018 9:19

V Česku je přes 20 tisíc hektarů vinic, zhruba 2,5krát víc než před 50 lety. Přes 90 procent z nich je na Moravě, nejvíc v okrese Břeclav. Nejoblíbenější, respektive nejčastěji pěstovanou odrůdou je Veltlínské zelené. Češi také více pijí víno, v roce 2016 to bylo téměř 17 litrů na osobu, o 5,5 litru více než před 17. listopadem 1989.

2,1milionu hektolitrů vína

se spotřebuje v Česku za rok. Zhruba tři čtvrtiny vypitého vína se k nám dovážejí, čtvrtina je z domácí produkce. 1 hektolitr odpovídá zhruba 133 standardním lahvím vína.

1,5mil. hektolitrů vína

se dovezlo do ČR v roce 2017, nejvíce z Itálie (26 %), Španělska (21 %) a Maďarska (17 %). Celková hodnota dovezeného vína byla 4,75 mld. Kč., Češi vyvezli jen 78 tisíc hektolitrů vína za 434 milionů.

56litrů

nejvíce vína na osobu se vypije ve Vatikánu. Následují Chorvatsko, Francie a Portugalsko.

14 dní

Sklizeň byla letos hotová přibližně o 14 dní dříve než obvykle.

21 °NM

Kvalita sklizených hroznů je podle vinařů výborná, ve druhé polovině sklizně se sklízelo vše s cukernatostí pozdního sběru a výše (tedy minimálně 21 stupňů normalizovaného moštoměru). Velmi dobrý je i zdravotní stav hroznů.

30 %

Množství hroznů je nadprůměrné, sklidilo se asi o 30 % víc, než je desetiletý průměr. Ten se za posledních 10 let neustále snižoval. Po dvou na sklizeň horších letech jde o velmi nadprůměrnou sklizeň. Množstvím se letošní rok podobá ročníkům 1990, 1994 či 1999.

Čeká nás dobrý ročník

Letošní ročník 2018 bude podle prvních odhadů i podle hodnocení mladých vín mimořádný hlavně kvalitou červených vín. „Bude obecně charakteristický vyšší cukernatostí, nízkými kyselinami a vysokým pH, díky čemuž bude více přívlastkových vín,“ uvedl ředitel Vinařství Lahofer Petr Chalupecký. Cena hroznů u nasmlouvaných kontraktů v průběhu roku přitom zůstala zachovaná. „S ohledem na horké počasí a nižší obsah kyselin očekáváme vysoce kvalitní červená vína,“ popsal Aktuálně.cz výkonný ředitel Svazu vinařů ČR Martin Půček.

Vinařské oblasti v Česku


V Česku najdeme dvě vinařské oblasti, Moravu a Čechy, které se dále dělí do podoblastí. Čechy do dvou (litoměřická a mělnická) a Morava do čtyř (mikulovská, slovácká, velkopavlovická a znojemská). Podle statistik u nás bylo ke konci roku 2017 celkem 20 008 hektarů vinic a 384 vinařských obcí.

Znojemská podoblast

Znojemsko je oblastí zejména bílých aromatických vín. Bezkonkurenční odrůdou je zde Veltlínské zelené. Výbornou kvalitu mají i Sauvignon, Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Pozadu ale rozhodně není ani Muškát moravský a Rulandské šedé. Z červených vín je pak nejrozšířenější Svatovavřinecké. V Příměticích u Znojma je největší křížový sklep na světě, v Jaroslavicích zase jedinečný archiv vín s nejstaršími vzorky v České republice.

Velkopavlovická podoblast

V této podoblasti je zaregistrován největší počet vinařů v Česku. Primát hraje obec Velké Bílovice, kde je evidováno přes tisíc vinařů. Nejrozšířenější odrůdou bílých vín je zde Tramín červený, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský. Díky těžkým hliněným půdám se tu výborně daří i červenému vínu. Velkopavlovická podoblast by se dala nazvat srdcem červených vín u nás. Nejrozšířenější odrůdou je Svatovavřinecké a Frankovka.

Mikulovská podoblast

Co do rozlohy je největší vinařskou oblastí v Česku. Víno se zde pěstuje na více než 2,5 tisíce hektarů vinic. První zmínky o pěstování vinné révy pocházejí z okolí Pálavy, z dob římských válek, kdy zde legie Marka Aurelia měla předsunutou vojenskou stanici. Centrem této oblasti je město Valtice. Už v roce 1873 zde byla založena Střední vinařská škola. V areálu valtického zámku má sídlo i největší český pěstitel Vinné sklepy Valtice. V zámeckém sklepě z roku 1430 se skladuje 600 tisíc litrů nejkvalitnějšího vína.

Slovácká podoblast

Vinice kolem Uherského Hradiště jsou nejsevernější oblastí pěstování vína na Moravě. Hlavními odrůdami jsou Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Rulandské šedé. Z modrých odrůd je to Frankovka a Zweigeltrebe.

Mělnická podoblast

Vinice kolem Roudnice nad Labem a Mělníku zásobovaly zejména Prahu. V 16. století byla mělnická červená vína velmi ceněná, zejména Rulandské modré bylo vyhlášené pro svou lahodnou chuť. Postupem času se začalo s pěstováním Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného. Dnes se na většině vinic pěstuje Müller Thurgau.

Litoměřická podoblast

V obchodě s vínem v Praze a okolí byla Litoměřická podoblast vždy největším rivalem Mělníku. Již z roku 1057 se dochovala zmínka o darování vinic i s vinaři kostelu svatého Štěpána v Litoměřicích. Nejznámější jsou asi žernosecké sklepy, které vybudovali cisterciáci. Ti také roku 1251 založili v Žernosekách vinice. Pěstovalo se na nich především Rulandské bílé a šedé a také Ryzlink rýnský. Unikátní je také pěstování vína na bývalých výsypkách hnědouhelných dolů v okolí Mostu. Hrozny z tamních vinic se zpracovávají v Chrámcích, v obci vzdálené 15 km od centra města, kde se vyrábí i jediná česká košer vína.

Za posledních 30 let vzrostla spotřeba o třetinu

Spotřeba hroznového vína (nebereme tedy v potaz víno ovocné) vzrostla podle Českého statistického úřadu od roku 1989 téměř o polovinu. Z původních 11,3 litru na osobu v roce 1989 se vyšplhala na 16,9 litru na osobu v roce 2016.

Produkce vína v Česku kolísá podle Svazu vinařů v posledních letech kolem 600 tisíc hl za rok. Spotřeba se přitom pohybuje nad 2,1 milionu hl. Zhruba tři čtvrtiny vypitého vína se k nám tedy dovážejí.

Jakým odrůdám se v Česku daří

Podíl modrých moštových hroznů (primárně se využívají na výrobu červeného vína) v posledních 20 letech mírně roste, aktuálně jde zhruba o jednu třetinu. Zároveň roste i podíl produkce modrých hroznů pro růžové víno, i když stále zůstává výrazně nižší (jen 7 %).

Odrůdy pro bílé víno

Mezi nejčastěji pěstované odrůdy v Česku patří podle údajů ministerstva zemědělství z moštového bílého Veltlínské zelené, které dominuje i celkově v rámci velkopavlovické a znojemské podoblasti. Müller Thurgau (celkově druhá nejrozšířenější odrůda) dominuje v litoměřické a slovácké podoblasti, Ryzlink rýnský (celkově třetí) pak v mělnické a Ryzlink vlašský v mikulovské.

Odrůdy pro červené víno

V kategorii moštového modrého je to téměř remíza - mírně vyšší plochy má Svatovavřinecké, které celkově dominuje v podoblasti litoměřické, mikulovské a znojemské. Těsně druhá je pak Frankovka, které najdeme nejvíce v podoblastech slovácké a velkopavlovické. Na třetím místě mezi modrými hrozny je Zweigeltrebe, které však není dominantní v žádné z podoblastí, na čtvrtém místě pak Rulandské modré, které největší část plochy zaujímá v podoblasti mělnické.

Co roste na vinicích v Česku

výměra v ha
Veltlínské zelené
1639,8
Müller Thurgau
1546,9
Ryzlink rýnský
1242
Ryzlink vlašský
1188,3
Svatovavřinecké
1138,8
Frankovka
1119,9
Rulandské šedé
951,5
Sauvignon
935,8
Chardonnay
920,5
Rulandské bílé
803,4
Zweigeltrebe
762,8
Rulandské modré
721
Tramín červený
662,6
Modrý portugal
593,2
Pálava
494,1
Muškát moravský
429,4
Neuburské
293,8
Cabernet sauvignon
237,5
Hibernal
227,5
André
223,2

Na nové vinice jsou přísné kvóty

Podíl vinic na rozloze okresu za posledních 22 let nejrychleji rostl na Břeclavsku, a to z původních 5,7 na více než 9 procent. Například v okrese Brno-venkov rozloha vinic stagnuje, stejně jako v okresech Hodonín, Uherské Hradiště a v okresech českých. „Podíl vinic naopak vzrostl kromě okresu Břeclav (kam zasahuje vinařská podoblast mikulovská, slovácká i velkopavlovická) i v okrese Znojmo,“ uvádí hlavní analytička portálu Česko v datech Irena Honsnejmanová.

Ta zároveň připomíná, že výsadba nových vinic v současnosti podléhá povolení a na každý rok je určena maximální kvóta uvedená v hektarech. „Například pro rok 2016 šlo celkem o 178 ha,“ doplňuje analytička.

výměra v ha
Břeclav
9 570
Hodonín
3 981
Znojmo
3 107
Brno-venkov
1 511
Uherské Hradiště
992
Litoměřice
268
Mělník
245
ostatní
333,4

Kolik je v Česku vinic

Tři čtvrtiny v Česku vypitého vína se musí dovézt

V roce 2017 se k nám podle dat Svazu vinařů ČR dovezlo téměř 1,5 milionu hl vína za 4,75 miliardy korun. Zhruba čtvrtina vína se v roce 2017 dovezla z Itálie, pětina ze Španělska, 17 % z Maďarska, 7 % z Německa a Slovenska a 6 % z Francie.Naopak nejvíce se v roce 2017 víno z Česka vyváželo na Slovensko, v porovnání s dovozem jsou však čísla nízká: jednalo se pouze o 42 tisíc hektolitrů. Dalších 20 tisíc hl zamířilo do Polska, 3,9 tisíc hl do Rumunska, 2,7 tisíc hl do Německa a 2,6 tisíc hl do Maďarska. Vývoz celkově činil 78 tisíc hl vína v ceně 434 milionů korun.

v mil. kč

Zdroje: Česko v datech, Ministerstvo zahraničních věcí, Wikipedia

autoři: Jan Nevyhoštěný, Denis Chripák, Česko v datech | 7. 11. 2018 7:35

    Hlavní zprávy

    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama