


Ministerstvo zemědělství chce do roku 2035 navýšit plochu pěstované zeleniny, a tím zvednout i soběstačnost. Osevní plocha konzumní zeleniny letos meziročně klesla o 447 hektarů na 11 824 hektarů.

Vytyčeného cíle chce resort dosáhnout investicemi do obnovy a modernizace závlahových systémů či do moderních skleníků. Důležitá je také podpora organizací producentů a lokálních odbytišť, což pomůže lépe vyjednávat s obchodními řetězci. Ministerstvo to uvedlo ve čtvrtek po kulatém stolu se zelináři v tiskové zprávě.
České zelinářství v současnosti trápí zejména nejistota odbytu a tlak na nízké realizační ceny, zajištění pracovní síly, klimatické změny a nedostatek vody, shodli se pěstitelé se zástupci ministerstva.
Produkce zeleniny v Česku letos kvůli suchu podle odhadu Zelinářské unie Čech a Moravy klesne zhruba o 30 procent. Ve čtvrtek projednaná ministerská strategie se proto zaměřuje na podporu českého zelinářství a jeho rozvoj.
„Pěstování zeleniny neplní pouze produkční funkci. Má významnou roli při udržování života na venkově, vytváření pracovních míst, ochraně krajiny, posilování regionálních ekonomik i zajišťování dostupnosti kvalitních domácích potravin,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Podle účastníků kulatého stolu je důležité posilovat postavení pěstitelů na trhu a zajistit spravedlivější podmínky v celém dodavatelském řetězci. Součástí je i propagace české zeleniny a využití lokální zeleniny ve veřejném stravování, sdělilo ministerstvo.
K navýšení osevních ploch by podle ministerstva měly přispět i moderní technologie, které zároveň pomohou řešit dlouhodobý nedostatek pracovní síly a umožní efektivnější hospodaření.
Strategie počítá s rozvojem moderních krytých pěstebních ploch využívajících umělou inteligenci, biologické ochrany rostlin a pokročilých monitorovacích systémů, které umožní celoroční produkci kvalitní zeleniny.
Celková výměra moderních krytých ploch pro produkci zeleniny podle situační zprávy ministerstva činí 62,3 hektaru. V roce 2025 nebyly dostavěny žádné nové moderní kryté plochy pro produkci zeleniny a nebyly ani navýšeny skladovací kapacity, uvádí zpráva.
Součástí strategie je i podpora pojištění, které udrží cenovou dostupnost pojistných produktů pro zelinářský sektor a sníží rizika pěstování.
Soběstačnost v pěstování zeleniny se loni pohybovala kolem 32 procent. Nejpěstovanější zeleninou je v ČR cibule, zelináři ji pěstují na 2088 hektarech. Hrách zahradní pěstují na 1278 hektarech.
Spotřeba zeleniny v posledních letech roste, podle údajů ČSÚ spotřeboval v roce 2024 každý obyvatel Česka 91,6 kilogramu zeleniny, tedy o 4,4 kilogramu více než v roce předchozím.
Celkový počet pěstitelů tržní zeleniny v Česku v roce 2025 mírně klesl a činí 395. Tržby za produkci tržní zeleniny předloni oproti předchozímu roku vzrostly o 8,4 procenta na hodnotu 3,45 miliardy Kč, uvádí situační zpráva. Produkce tržní zeleniny se v roce 2024 meziročně snížila o 6,3 procenta a dosáhla objemu 212 300 tun.



Volební účast se v sobotní, druhý den voleb, pohybovala nejčastěji mezi 25 a 40 procenty. V Praze překročila 30 procent, vyšší byla třeba v Brně nebo na jihu Čech. V Moravskoslezském kraji se odhadovaná účast přibližuje téměř k 50 procentům. Občané vybírají komunální zastupitele a někde také třetinu senátorů. V pátek přišla k obecním volbám nejčastěji pětina až třetina voličů.



Sprint ve Velké ceně Singapuru formule 1 vyhrál Nizozemec Max Verstappen z Red Bullu. Pomohl mu George Russell, který z prvního místa s Mercedesem havaroval po vlastní jezdecké chybě.



Jednání zástupců Spojených států, Ukrajiny, evropských zemí a NATO v Miami o ukončení války Ruska proti Ukrajině skončila předčasně, napsal v sobotu server Ukrajinska pravda s odvoláním na zpravodaje rozhlasové stanice RFE/RL a amerického vyjednávače Steva Witkoffa. Rozhovory podle serveru skončily po překvapivém ujednání prezidentů USA a Ruska o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh.



Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (zhruba 39,5 bilionu Kč), ukázal příslušný dokument. Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (zhruba 42,9 bilionu Kč), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh komise.



Členové krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) prosazují změnu dlouhodobého postoje. Podle nové strategie navrhují ustoupit od požadavku na vystoupení Německa z eurozóny a místo toho požadují zásadní reformy EU a společného měnového systému. Strana přitom vznikla v reakci na krizi eurozóny a opakovaně zmiňovala i možnost vystoupení Německa z EU.