V registru dlužníků je už 409 tisíc jmen

Dušan Klimeš
4. 1. 2007 14:38
Praha - Dvacítka firem, například mobilní operátoři nebo hypoteční banky, založila vlastní evidenci neplatičů.

V novém registru hříšníků, kteří nesplácí své závazky tak, jak mají, bylo ke konci roku zhruba 409 tisíc lidí.

Na seznam, díky kterému si údaje navzájem vyměňují například energetické firmy, mobilní operátoři či banky, se dostane ten, kdo neplatí faktury za mobilní telefon, či opakovaně se opožďuje se splátkami za spotřební zboží.

Registr spravuje zájmové sdružení Solus, a kdo se do něj dostane, má velké obtíže dostat další půjčku.

U firmy T-Mobile, která nedávno zrušila výběr zálohy na měsíční paušály, třeba jméno v registru může znamenat, že se jim zákazník nevyhne.

Foto: HUD

"Cílem registrů sdružení Solus není sledovat záznamy o klientech, kteří se ojediněle zpozdili se splátkou," říká Jan Stopka, výkonný ředitel Společnosti pro informační databáze.

"Kritéria jsou nastavena tak, aby existoval prostor pro domluvu mezi věřitelem a dlužníkem. Až poté, kdy toto řešení selže, je dlužník zařazen do databáze," upřesňuje.

Depozit jen pro hříšníky

"Při uzavírání smluv si ověříme, zda nový klient nemá záznam v registru. Zájemce o službu, který neprojde interním kreditním vyhodnocením, přijde o výhodu odpuštění depozita na měsíční paušál," říká Martina Kemrová z firmy T-Mobile.

"S rostoucí zadlužeností českých domácností se počet osob v registrech neplatičů zvyšuje a s tím roste také procento osob, které mohou mít při aktivaci se svou bonitou problémy," dodává.

O to, že firmy registr využívají stále častěji, svědčí fakt, že za poslední rok se zvýšil počet žádostí o nahlédnutí do seznamu o 70  procent. Za rok dosáhl bezmála dvou milionů požadavků. Průměrně se tak 21 firem, které jsou členy sdružení Solus, ptá na 5,5 tisíce osob a zjišťují jejich bonitu.

Spolu s tím roste ale i "úspěšnost" vyhledání. Zatímco ještě v roce 2004 bylo kladných odpovědí na dotazy 4,5 procenta, loni již každý sedmý dotazovaný klient byl nalezen v databázi dlužníků.

Klienti jsou navíc roztřízeni do jednotlivých stupňů podle rizika a dlužné částky. Přesto se do systému může dostat zákazník, který dluží byť jen stokorunu. To již závisí na pravidlech jednotlivých společností.

S případným zařazením do registru musí ale zákazník souhlasit hned při podpisu smlouvy.

Jen zlomek všech

Přitom se zdaleka nejedná o kompletní databázi lidí, kteří se dostali do problémů s placením. Solus sdružuje všechny mobilní operátory, velké banky jako ČSOB či Komerční banka, úvěrové firmy Home Credit a Český Triangl a další. Přestože jde vesměs o významné firmy svého oboru, jejich klienti jsou jen částí obyvatel Česka.

To, že se klient dostane do negativního registru, ale neznamená pouze negativa.

"Díky tomu, že si ostatní firmy najdou, že již zákazník má problém se splácením, nezatíží ho dalším závazkem. Zabrání se tak i osobním problémům, kdy si lidé musí půjčit, aby měli na splátky," říká Lucie Pavlů, zástupkyně sdružení Solus.

"Tím je možné zabránit tomu, aby se lidé dostávali do stále hlubších finančních problémů," upřesňuje.

Přesto tyto registry zůstávají jen podpůrným systémem při rozhodování o tom, jak s klientem "naložit".

"Jednotlivé případy posuzujeme individuálně a do rozhodovacího procesu vstupují i další informace, jako například údaje o historii klienta nebo charakteru jeho platební disciplíny. Jednou z podpůrných metod jsou ale i registry," uvádí Kateřina Bednářová, zástupkyně ČSOB.

 

Právě se děje

Další zprávy