V Pobaltí mají Češi dobrou pověst, říkají podnikatelé

Tereza Holanová Tereza Holanová
12. 2. 2012 12:55
Za hlavní nevýhody považují zástupci českých firem to, že jsou trhy malé
Foto: Tereza Holanová

Vilnius, Praha - Do Pobaltí vyvážíme, protože se jedná o země s podobnou mentalitou a historií. České firmy se tu navíc těší dobré pověsti, takže mají zpravidla stejnou šanci na získání zakázek jako zavedené podniky ze západu, shodují se tuzemští podnikatelé, kteří v některé ze tří republik působí.

Za hlavní nevýhodu považují, že je trh malý. Ve většině případů se proto obchod s Pobaltím na jejich exportu podílí jen menšinově.

Malé trhy

To je třeba případ skupiny Škoda Auto, jejíž vozy jsou v Estonsku nejprodávanější. Celkově ale Škoda na Pobaltské trhy loni dodala pouze 4051 vozů, což představuje 0,46 procenta z více než 879 tisíc automobilů, které společnost prodala.

Většina českých podniků, které do regionu vyvážejí, spolupracuje s místní firmou, která je v dané zemi zastupuje.

"Třeba Litva má 3,2 milionu obyvatel, takže menším firmám se často nevyplatí zakládat zde dceřinou společnost," vysvětluje Branislav Gál z Obchodně-ekonomického úseku na Velvyslanectví ČR ve Vilniusu s tím, že v Litvě mají pobočku pouze největší exportéři jako Zentiva, Walmark, Jäkl Karviná nebo Ravak. Účast firem, které působí v oblastí služeb, je spíše výjimkou.

Česko je pro Pobaltí západ

Jak se zástupci českých firem shodují, v Pobaltí mají často větší šanci na úspěch než v západní Evropě, kde se více projevuje vliv státu i nadnárodních společností.

"Naše firmy a obecně Česká republika mají v tomto regionu poměrně dobré postavení a jméno," říká mluvčí Škoda Auto Jozef Baláž. Je to podle něj dané podobnou historií a velikostí našich zemí, stejně tak podobným smýšlením obyvatel.

To potvrzuje i Branislav Gál. „Litva je na české výrobky zvyklá již z období před 1989, kdy byla nabídka zahraničního zboží omezená. Na rozdíl od některých trhů, které byly v nové exportní strategii ČR identifikovány jako prioritní s ohledem na exportní potenciál, v Pobaltí české firmy již nemusí své zákazníky přesvědčovat, že umí vyrobit kvalitní zboží," uvádí pro Aktuálně.cz.

Negativní zkušenost se svým působením v Pobaltí zmiňuje například Petr Žatecký z AŽD Praha. "V Lotyšsku jsme byli za podivných okolností vyloučení ze soutěže. Zdůvodnili to tak, že nemáme dostatečné zkušenosti, a přijali německou nabídku, která byla téměř o deset milionů euro dražší," komentuje mluvčí.

Firmy míří hlavně do Litvy

Pokud se rozhodne česká společnost v Pobaltí působit, vydává se většinou na litevský trh. Ten je totiž největší. "Sem vyvezeme zhruba stejně jako do Estonska a Lotyšska dohromady," komentuje Gál.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška některé firmy region chápou jako bránu do Skandinávie, kde jsou navíc výrazně nižší náklady než ve Švédsku nebo Norsku.

"Celkově platí, že západní Evropa skýtá větší možnosti a Pobaltí asi nebude větším odbytištěm," myslí si naopak Břetislav Kalůsek, který působí na velvyslanectví v Haagu. Zároveň však doplňuje, že v Nizozemsku se české firmy prosazují poměrně obtížně, což mají v Pobaltí zřejmě jednodušší.

Narazíte na české vlaky

Podnikatelské prostředí v Pobaltí se od toho českého příliš neliší, shodují se firmy. "Domluvíte se rusky, u mladší generace navíc anglicky," komentuje Žatecký.

Bohuslav Vráblík ze skupiny Hamé si na jazykovou bariéru naopak stěžuje - zvláště u mladších lidí již s ruštinou neuspějete. "Kromě toho je ještě cítit rozdíl mezi proevropsky smýšlejícím Estonskem a například Litvou, kde se integrace ještě v obyvatelstvu úplně nezakořenila," říká pro Aktuálně.cz.

Na celkovém objemu exportu z ČR nemá Pobaltí zásadní podíl, ale poměrně k počtu obyvatel, dosahují české firmy v Pobaltí stejných nebo lepších obchodních výsledků než na exportních trzích západní Evropy, a to i přes nezanedbatelný rozdíl v kupní sile, doplňuje Gál.

Z českých podniků v Pobaltí působí především dodavatelé těžké techniky a strojního zařízení. Například mezi Vilniusem a bývalým hlavním městem Litvy Kaunasem jezdí české dvoupodlažní vlaky City Elephant.

V Litvě působí také podnik AŽD Praha, který tu letos dokončuje projekt zabezpečení stokilometrové železniční tratě v hodnotě 250 milionů korun.

"Úspěch zaznamenala i česká firma ZPA Smart Energy, která do litevských domácností dodá na 180 tisíc třífázových elektroměrů," dodává Gál.

 

Právě se děje

Další zprávy