Praha - V Česku postupně přibývá pracujících důchodců a důchodkyň, a to i přes zvyšování věku pro odchod do penze. Zatímco v roce 2010 chodilo do zaměstnání 129 600 starobních penzistů a penzistek do 70 let, letos v prvním pololetí jich bylo už 145 100.
Výsledky představil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho expertů se přístup starší generace mění. Chce pracovat, mít vyšší příjem a dál žít aktivně.
"Každoročně přibývá počet zaměstnaných starobních důchodců, zároveň pobírají důchod a stále pokračují v pracovní aktivitě," uvedl vedoucí oddělení pracovních sil ČSÚ Daniel Chytil. Domácnosti pracujících důchodců mají tedy také mnohem vyšší příjmy než ostatní seniorské domácnosti.
Podle Ondřeje Nývlta z oddělení pracovních sil ČSÚ není míra zaměstnanosti důchodců příliš vysoká, i když se zvedá. Dosahuje 11,5 procenta. Většímu uplatnění brání mimo jiné nedostatek zkrácených úvazků, míní experti.
Příliš rychlý přechod
Podle statistiků patří ČR k zemím s malým podílem částečných úvazků stejně jako další postkomunistické země. Odchod z trhu práce a přechod do důchodu tu tak bývá rychlý na rozdíl od států jako Švýcarsko či Nizozemsko, kde na zkrácenou dobu dělá zhruba 75 či 80 procent osob do 74 let a přechod do penze je pozvolný.
V roce 2010 podle zjištění statistiků žilo v Česku 1,24 milionu starobních důchodců. Pracovalo 10,4 procenta z nich, tedy 129 600 lidí. O rok později mělo práci o 3000 seniorek a seniorů víc. Loni do zaměstnání chodilo 140 000 lidí do 70 let, letos o 5100 víc. Míra zaměstnanosti penzistů a penzistek se tak dostala na 11,5 procenta. Starobních důchodců je přes 1,26 milionu.
Důchodový věk se odsouvá, chodit do práce tak chtějí lidé ve stále vyšším věku. Na počátku roku 2010 šli muži do důchodu v 62 letech a dvou měsících, letos v 62 letech a šesti měsících. Ženy bez dětí chodily před více než třemi lety do penze v 60 letech a osmi měsících, teď v 61 letech a čtyřech měsících. Matky dvou dětí odcházely na odpočinek v 58 letech a osmi měsících a letos v 59 letech a čtyřech měsících.
Příští generace budou jiné
Velký zájem pracovat v penzi mají i lidé předdůchodového věku. Podle zjištění ČSÚ by i v penzi rády do zaměstnání dál chodily dvě pětiny lidí po padesátce. Je to přes 460 000 osob. Podle statistiků tak příští generace důchodců budou jiné.
"My se na důchodce díváme nivelizačním pohledem, že všichni jsou na tom tak nějak stejně. Ty generace, které půjdou do starobního důchodu, se nemíní smířit s postavením, jaké mají důchodci nyní. Chtějí dál mít příjmy, cestovat, aktivně sportovat," uvedl Nývlt. Podle něj je pravděpodobné, že lidé z profesí s vysokou kvalifikací a z vyšších pozic budou chtít dál pracovat, víc si také spoří na stáří.
V Praze by v důchodu chtěli dál mít zaměstnání dokonce čtyři z pěti lidí od 50 do 69 let, na Vysočině zhruba třetina. Z vysokoškoláků by nechtělo skončilo jen na odpočinku 63 procent, z lidí se základním vzděláním 32 procent. "Vyšší úmysl pracovat mají ženy a muži s vyšším vzděláním, v městských regionech a s nemanuální profesí," shrnul Nývlt. Hlavní důvod k práci i v penzi je podle statistiků finanční. Mají ho zhruba tři čtvrtiny osob od 50 do 69 let.
Česká společnost stárne a lidí vyššího věku přibývá. Senioři nad 65 let tvoří teď asi 17 procent obyvatel. V roce 1990 to bylo ani ne 13 procent. V polovině století budou představovat třetinu.
