Brno - Propouštění tisíců agenturních pracovníků z českých a moravských firem znamená bezpečnostní riziko pro Česko.
Stát už proto chystá opatření, jak celou situaci řešit.
Loni práci v Česku vyhledalo přes 44 tisíc cizinců a legální zaměstnání jich na konci minulého roku mělo skoro 300 tisíc. A mnozí z nich jsou první na řadě při propouštění kvůli hospodářské krizi.
Je to riziko, zní z vnitra
Ministerstvo vnitra bere propouštění cizinců velmi vážně. Podle mluvčího Vladimíra Řepky totiž může významně posílit organizovaný zločin.
"Je zde možné riziko nucené práce a obchodu s lidmi, ale i nárůstu xenofobiích nálad mezi většinovou populací," řekl deníku Aktuálně.cz. To potvrzují i lidé z terénu. Ti však viní z pochybení i stát.
Velké továrny a pracovní agentury teď propouštějí cizince po stovkách. Zvlášť ohroženi jsou podle odborníků Vietnamci, kterých je u nás legálně bezmála šedesát tisíc, podle některých odhadů je však jejich skutečný počet až dvojnásobný. Propouštění si už v jejich řadách také zřejmě vyžádalo první oběť.
Podle předsedy Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera bylo jen do poloviny prosince v Česku propuštěno kolem pěti tisíc Vietnamců. Ti se tak často ocitli v pozici novodobých otroků.
"Ti lidé se prakticky okamžitě stávají ilegály a měli by opustit Českou republiku. Jenže doma jsou často zadluženi právě u mafií, které jim zprostředkovaly cestu sem," potvrzuje také Karel Vrána z organizace Člověk v Tísni. Přesně tato bezvýchodná situace nedávno podle Wintera dohnala pětadvacetiletého Vietnamce z Prahy, otce tří dětí, k tomu, že se oběsil.
To, že propouštění teď nejvíc ohrožuje Vietnamce, potvrzuje i Markéta Kadlecová z Člověka v tísni, která se právě problematikou cizineckých komunit u nás zabývá. Například Ukrajinci podle ní v automobilkách, které teď propouštějí nejvíc, tolik nepracovali, protože je vytlačila levná pracovní síla z Asie.
Pro propuštěné Bulhary, Poláky a Slováky zase není takový problém vrátit se domů, protože se na cestu sem nemuseli tolik zadlužit.
"Vietnamci ale raději umřou hlady, než by se vrátili domů. Je to pro ně i otázka cti. Nemůžou rodině přiznat, že dluží peníze, které by doma nesplatili ani za dvacet let," varuje Kadlecová. "Je tak určitě mnohem pravděpodobnější, že tihle lidé pak budou ochotni dělat cokoliv," připouští, že bezvýchodná situace vhání Vietnamce do náruče zločinu.
Vietnamci a Mongolové
Že nejde o planou teorii potvrzuje i předseda Winter. Vietnamské gangy z Kanady a USA už podle něj po vstupu Česka do Schengenu rozjely plán, jak do těchto zemí vyvážet v Česku pěstovanou marihuanu.
Obsluhu pěstíren získaly mafie právě mezi těmito bezprizornými Vietnamci. A takových teď rapidně přibývá.
"Je ale potřeba dodat, že za to zčásti může stát a špatné zákony," tvrdí Kadlecová a ostatní odborníci na migraci s ní souhlasí.
Česká ambasáda v Hanoji totiž podle Wintera jen za poslední dva roky vydala přes čtrnáct tisíc pracovních povolení za účelem podnikání lidem, kteří neumějí česky, nemají kapitál. Pracovních víz pro kvalifikované pozice vydala oproti tomu za stejnou dobu jen necelé tři tisíce. "Ten poměr by měl být přesně opačný," zlobí se Winter.
Nekvalifikovaní Vietnamci pak skončili v pracovních agenturách a od začátku propouštění se houfně ocitají na dlažbě. "Nemají kde bydlet, jsou bez zdravotního a sociálního pojištění a bez peněz na cestu zpět. To je ideální podhoubí pro zahraniční mafie," je přesvědčen předseda Winter.
Další ohroženou komunitou jsou však podle Markéty Kadlecové z Člověka v tísni Mongolové, kterých je v Česku v současné době kolem sedmi tisíc, jejichž počet ale poslední dobou rychle roste.
"Přijíždějí vlakem aniž by měli předem zajištěnou práci. Na hlavním nádraží v Praze si je převezmou zástupci agentur a práci jim najdou. To teď ale přestává fungovat a i tito lidé se ocitají bez peněz na dlažbě," upozorňuje.
Ministerstvo vnitra už podle mluvčího Řepky sestavilo mezirezortní pracovní skupinu, která se situací zabývá. "Ještě v průběhu ledna by měl být vládě předložen návrh konkrétních opatření," ujišťuje Řepka.
