Potřebuje k tomu, aby vláda na svém středečním jednání kývla na materiál navrhující stavbu státních skladů na obilí.
Výstavbu státních sil navrhoval již v loňském roce ministr zemědělství Petr Zgarba, tehdy mělo jít o tři sklady s celkovou kapacitou 300 tisíc tun. Ministr Jan Mládek je skromnější. Prosazuje pouze dva sklady celkem na 100 tisíc tun.
Ani ty však podle odpůrců projektu stát nepotřebuje.
Firmy nabídly své sklady
Ministerstvo po celou dobu argumentuje, že stát nemá dostatek skladovacích kapacit na obilí, které musí vykoupit od zemědělců při takzvaném intervenčním nákupu.
Cílem intervence je v podstatě stáhnout z trhu v zemích Evropské unie přebytečné obilí a vyvézt je s podporou Bruselu mimo EU. V Česku výkup zabezpečuje Státní zemědělský intervenční fond.
Právě s vedením fondu a ministrem Mládkem se přitom nedávno dohodli představitelé tuzemských skladovatelů, tedy Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování, na tom, že státu své kapacity na skladování nabídnou.
"Dva největší skladovatelé, společnosti Agropol a Agrofert, nabídli fondu kapacitu pěti set tisíc tun na dobu pěti až dvaceti let," zdůrazňuje předseda sdružení Zdeněk Kubiska. To podle jeho slov potřebu státu plně pokrývá.
Intervenční výkup skončí
Firmy jsou navíc v případě dalších požadavků připraveny nabídnout ještě víc prostoru ve svých skladech. "Nerozumíme proto tomu, že má vláda jednat o výstavbě státních skladů," konstatuje Kubiska.
Kubiska upozorňuje i na další skutečnost. "Nejpozději v roce 2013 musí pod tlakem Světové obchodní organizace Brusel skončit s dotovaným exportem obilí, pravděpodobně se tak ale stane ještě dříve," podotýká šéf skladovatelů.
To v praxi znamená, že stát již nebude vstupovat do obchodů s obilím, a nebude tedy na něj potřebovat žádné skladovací kapacity.
Podle sdružení je tak návrh na výstavbu státních sil zbytečným utrácením peněz, které by se místo na skladování měly využít spíše na podporu užití obilí, třeba k energetickým účelům.
Na rozdíl od rekonstrukce skladů v držení zemědělských podniků nepodporuje státní sila ani Asociace soukromého zemědělství. Pro je pouze Agrární komora.
Podle důvodové zprávy ministerstva by výstavba státních sil přispěla k tomu, že intervenční nákup obilovin nebude jednoznačně závislý pouze na smlouvách se soukromými skladovateli. "Sníží se tím možnost vydíratelnosti státních institucí".
Byznys pro vyvolené?
Návrh podle zprávy zatíží státní rozpočet až o 500 milionů korun. Investici zdůvodňuje tím, že za poplatky za uskladnění obilí ze sklizně 2004 vydal stát téměř 188 milionů korun.#reklama
Sklizeň roku 2004 ale byla nejvyšší v historii Česka. Zemědělci státu nabídli k odkupu přes milion tun obilí. Z loňské sklizně přitom dosud nabídli státu ani ne polovinu. Z toho fond fyzicky převzal přibližně 80 tisíc tun.
To podle kritiků vládního návrhu podporuje spekulace, podle nichž mají být státní sila jen dobrý byznys pro blíže nespecifikované "vyvolené". Ostatně samo ministerstvo v důvodové zprávě, zveřejněné na internetu, konstatuje, že "provozovatelem skladu bude právnická osoba pověřená na smluvním základě Státním zemědělským intervenčním fondem".
