Kyjev - Ukrajina je připravena splnit všechny požadavky Mezinárodního měnového fondu (MMF), které po ní žádá výměnou za svou finanční pomoc. Oplátkou chce získat v pořadí už druhou platbu z celkové půjčky 16,4 miliard dolarů, kterou pro ni fond vyčlenil.
Ožívá tak naděje, že se Ukrajina dočká platby 1,9 miliard dolarů. Ta se v únoru zadrhla, když selhala jednání MMF a Ukrajiny kvůli neochotě tamních politiků k nepopulárním krokům požadovaných fondem. První platbu 4,5 miliard dolarů dostala Ukrajina už loni v prosinci.
Nový plán splnění požadavků MMF představil ve středu prezident Viktor Juščenko po společném jednání s premiérkou Julií Tymošenkovou, šéfem ukrajinské centrální banky a představiteli opozice. Dnes jej poslal dopisem adresovaným MMF.
Lídr opozice Viktor Janukovič je ale stále proti jakékoliv pomoci ze strany MMF, která podle něj „zhorší život občanů Ukrajiny." Stálý zástupce MMF v Ukrajině Max Alier přesto podle serveru Russia Today označil dohodu za „podstatný pokrok v jednáních."
MMF: je to podstatný pokrok
Pro poskytnutí dalších plateb požadoval MMF po Ukrajině hlavně „realistický plán" vyrovnání schodků státního rozpočtu, penzí a společnosti Naftogaz.. MMF také kategoricky odmítl rozpočtové opatření pro letošní rok, které nutilo ukrajinskou centrální banku kupovat státní obligace a dovolovalo vládě mluvit do záchrany bank.
Tyto podmínky se Ukrajina zavázala splnit, k dojednání zbývá jen otázka nepřímých daní a penzijní legislativy. První náměstek ministra financí Ihor Umanskyj mezitím oznámil, že MMF přistoupil na výši schodku státního rozpočtu na úrovni 3% HDP.
Zdroje k pokrytí zmíněných rozpočtových děr chce Ukrajina podle agentury Ukraine News hledat v půjčkách od Světové banky a jiných bank a zemí nebo z příjmů z privatizace. Jak realistický tento záchranný plán je, posoudí až MMF.
Ukrajina má vážné ekonomické potíže. Její průmysl se proti minulému roku propadl o 26 procent, továrny propouští lidi po tisícovkách a podle různých odhadů letos tamní hospodářství poklesne o šest až deset procent. O třetinu se propadla také ukrajinská hřivna. V páté nejlidnatější zemi Evropy se šíří protesty proti politickým elitám, které podle lidí nejsou schopny čelit krizi.
Okruh zemí z bývalého „Východního bloku", které se obracejí s prosbou o pomoc Mezinárodního měnového fondu se postupně rozšiřuje. Po Maďarsku, Lotyšsku a Ukrajině teď o pomoc MMF žádá i Rumunsko. Podle Jana Čermáka z ČSOB je zřejmě brzy bude následovat Litva.
