Tuňák vyhyne. Jeho maso je příliš drahé, aby přežil

Karel Toman
19. 3. 2010 18:24
Stačilo jedno nefér hlasování a Japonsko s Libyí zpečetily osud krásné ryby
Foto: Reuters

Dauhá - Jediný kus půltunového tuňáka modroploutvého, u nás známého jako tuňák obecný, může stát až sto tisíc dolarů, tedy skoro dva miliony korun.

Tuhle stříbrnou rybu to mění ve zlatý důl a boj, který se o ni vede, je plný ošklivých faulů.

Ten poslední se stal minulý čtvrtek v saudskoarabském Dauhá. Po tvrdém lobbyingu Japonska a procedurální lsti Libye tam zkrachoval plán na zákaz lovu téhle ohrožené a krásné ryby.

Na jednání Konvence o mezinárodním trhu s ohroženými druhy divoké fauny a flóry (CITES)  tak vzácný tuňák jediným nefér hlasováním pravděpodobně prohrál svůj boj o přežití.

Věda? Kdepak, spiknutí Západu!

Tuňák modroploutvý má prostě smůlu.

V potravinovém řetězci narazil na soupeře, před kterým ho neuchrání ani jeho schopnost plavat až stokilometrovou rychlostí. Jeho syrové maso je ceněnou delikatesou v restauracích celého světa. Přitom, na rozdíll od ostatních tuňáků pomaleji roste a dospívá.

Cesta na talíř v podobě japonské pochoutky suši tak srazila jeho populaci pod 15 % historického maxima. Podle vědců to je hranice, za kterou se už není schopna reprodukovat a začíná tak její vyhubení.

Týden trvající jednání v Dauhá skončilo až tento čtvrtek a mělo předestřít důkazy o kritickém stavu populace tuňáka modroploutvého. Cílem měl být úplný zákaz jeho lovu.

Foto: Aktuálně.cz

Na nelehkou argumentaci s rybářskými mocnostmi se připravovaly nevládní organizace OCEANA nebo World Wildlife Fund. Kritickou hranici populace uznala i Organizace pro potraviny a zemědělství při OSN, stejně jako EU, Norsko, Spojené státy a Monako.

Na diskusi ale nakonec vůbec nedošlo.

Japonské suši před hlasováním

"Začal křičet a nadávat všem do lhářů," popsal David Allison z OCEANIA vystoupení libyjského delegáta, které nic netušící "koalici pro zákaz lovu" zastihlo úplně nepřipravenou. "Prohlásil, že věda je k ničemu a že to je všechno spiknutí rozvinutých zemí. Bylo to divadlo. Pak křičet přestal a požádal o okamžité hlasování," vzpomíná Allison.

Věci vzaly rychlý spád. Zákaz lovu byl zamítnut 68 hlasy proti dvaceti. 30 delegátů v sále chybělo. Jednání tak skončilo dřív, než začalo.

Prestižní The Economoist, který zákaz lovu tuňáka otevřeně podporuje, navíc upozornil, že večer před "neplánovaným" hlasováním se konala recepce na japonské ambasádě, kde prominentní chuťovkou na menu bylo právě suši z tuňáka modroploutvého. "Japonsko už nějaký čas proti zákazu tvrdě lobbuje," připomíná časopis.

Na mezinárodní agendu se tahle pozoruhodná a ohrožená ryba může dostat nejdřív až na příštím jednání CITES za tři roky. "To může být pro tuňáka modroploutvého pozdě," píše Economist.

Tuňák vymírá všude, jen u nás ne

Přístavní pracovník snáší z rybářské lodi tuňáka. 9. ledna 2008, Filipíny
Přístavní pracovník snáší z rybářské lodi tuňáka. 9. ledna 2008, Filipíny | Foto: Reuters

Bezohledně se totiž k populaci tuňáka zdaleka nechovají jen Japonsko s Libyí. Evropská unie sice roku 2007 zavedla kvóty a přísnější pravidla na jeho lov. Podle agentury Reuters ale Itálie a Francie hned první rok přestřelily své národní kvóty o čtyři tisíce tun.

A když zase španělskou farmu na zpracování modroploutvého tuňáka navštívil reportér stanice Al-džazíra, ujišťoval ho její manažer, že "má vědecké důkazy, že se populace tuňáka nehroutí. Alespoň ne v naší části Středomoří. Své flotily musejí naopak omezit země jako Francie, Itálie, Libye a Turecko."

Není v ničím ekonomickém nebo ekologickém zájmu, aby tuňák modroploutvý vyhynul, končí Al-džazíra svou reportáž ze září roku 2009. O půl roku později se zdá, že vyhynutí populace je spíš něco, čím se ekonomické zájmy odmítají zabývat.

 

Právě se děje

Další zprávy