Brno - Žádat o odškodné za pracovní úraz a zároveň podnikat? Podle ústavních soudců to není problém. Podle nich to, že si lidé vydělávají v podnikání při zaměstnání výrazně více peněz než v práci, je v pořádku a nesmí být za to jakkoliv trestáni.
Ústavní soud se zastal muže z východních Čech. Ten chtěl odškodnění za vážný úraz ve firmě Uniplus nástrojárna, ve které byl v zaměstnaneckém poměru. Zároveň se souhlasem firmy však v inkriminované době podnikal.
A právě jeho příjmy z podnikání se staly nejdůležitějším bodem ve šestiletém sporu o to, kolik má dostat peněz za vážný pracovní úraz.
Nepříznivý sociální dopad
Už v roce 2003 Okresní soud ve Svitavách rozhodl, že muž má dostat přes 800 tisíc korun za ušlou mzdu, o kterou přišel kvůli úrazu. A příjmy z podnikání soudci nepovažovali za důležité. "Náhradu na výdělku nebylo možné snižovat o částku příjmů dosažených zvýšeným úsilím ve volném čase, které navíc mohly být vyšší, pokud by stěžovatel neutrpěl pracovní úraz," uvedli soudci.
Krajský soud v Hradci Králové i Nejvyšší soud, kam případ doputoval dvakrát, ale rozhodly jinak, částku snížily o dvě stě tisíc korun.
Soudy rozhodly, že je nutné posuzovat zaměstnanecké i podnikatelské příjmy společně. Protože měl muž v letech 2000 a 2001 vysoké příjmy z podnikání, soudy mu za tyto roky náhradu mzdy nepřiznaly.
"Vzhledem k příjmům z podnikání nebude mít zamítavé rozhodnutí na stěžovatele "nepříznivého sociálního dopadu," rozhodl Krajský soud v Hradci Králové.
Ústavní soudci takový postup na základě stížnosti muže ostře zkritizovali a rozhodli, že došlo k porušení jednoho ze základních práv vyplývajících z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - právo legitimního očekávání.
Kde jste k tomu přišli?
Podle ústavních soudců tak úsilí muže mělo ve chvíli, kdy musel kvůli neochotě zaměstnavatele dobrovolně zaplatit škodu obrátit na soud, absurdní výsledek - přišel o peníze, došlo ke snížení náhrady.
"Není zřejmé, jak obecné soudy dospěly k názoru, že mohou takto postupovat. Z napadených rozhodnutí nelze zjistit, jak obecné soudy dospěly k závěru, že výdělkem byly i příjmy z živnostenského podnikání," uvedla v nálezu Ústavního soudu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.
Podle ústavních soudců je jednoznačné, že podnikání ve volném čase se nevztahovalo na pracovní vztah mezi nástrojárnou a mužem jako zaměstnancem.
"Tyto příjmy stály stranou vztahu, z něhož vzešel nárok na náhradu škody. Přesto však obecné soudy podnikání stěžovatele zohlednily," uvedli ústavní soudci.
