Brno - České, polské a slovenské obchodní řetězce se staly dlužníky, aniž by o tom věděly. Jejich fiktivní dluhy posloužily trojici podnikatelů z Brna k tomu, aby vylákali z GE Money Bank 54 milionů korun na provoz firmy obchodující se sportovním zbožím.

Například maloobchodní řetězec Spar měl kvůli obchodům a smlouvám se společností Swissport přijít o třicet milionů korun

Všichni tři muži byli sice už odsouzeni za podvod, jejich potrestání ale nemusí být definitivní. Nejvyšší soud totiž kvůli tomu, že nebyly vzaty v potaz všechny důkazy, trest zrušil a nařídil nové projednání případu.

Banka platila

Spor začal už před sedmi lety na jedné z poboček GE Money Bank v Brně. Trojice mužů tam jménem firmy Swissport požádala o revolvingový úvěr ve výši 54 milionů korun.

Podnikatelé přitom předložili bankéřům dokumenty, které měly potvrzovat, že jejich firma má významné dlužníky - společnosti Tesco, Ahold, Spar a Makro v Česku a Ahold také na Slovensku a Polsku.

Jednalo se ale o neexistující pohledávky. Dluhy za dodávku sportovního zboží buď nikdy nebyly, nebo už byly ze strany řetězců úplně zaplaceny.

Muži přesto úvěr dostali a vyčerpali celých 54 milionů korun, které nikdy nesplatili. Další úvěr pak získali podnikatelé na Slovensku od Slovenské spořitelny a ani ten nespláceli.

Smlouva s nákupčí

Další miliony muži požadovali od obchodního řetězce Spar. S jednou z nákupčích firmy totiž podepsali smlouvy na dodávku sportovního zboží.

Vedení řetězce ale smlouvy neuznalo s tím, že takové dokumenty mohou podepsat jenom přesně určení lidé z vedení firmy. Spar tedy odmítl zboží odebrat a Swissport ho za to zažaloval u rozhodčího soudu a chtěl po firmě přes 33 milionů korun.

Krajský soud v Brně i Vrchní soud v Olomouci označili počínání mužů za podvodné jednání, a to i v případě smluv s řetězcem Spar. Podle soudců totiž museli vědět, že smlouvy jsou neplatné a nemohou na základě nich požadovat žádné platby. A důkazem pro jejich podvodné jednání bylo i to, že neměli k dispozici ani dostatek zboží, které mělo do řetězců směřovat.

Soudci udělili přísné tresty. Jeden z mužů dostal deset let, druhý sedm a třetí šest let. Už ale neplatí.

Byl to skutečně podvod?

Nejvyšší soud totiž verdikty Vrchního i Krajského soudu zrušil a rozhodl, že soud v Brně musí případ znovu projednat. Případ podvodu na společnosti Spar nebyl podle soudců posouzen správně, neboť nebyly prověřeny všechny důkazy.

Podle soudců Nejvyššího soudu je velmi těžké mluvit o podvodu v případě, že smlouvu se Sparem podepsala přímo zaměstnankyně firmy a byla opatřena originálními razítky řetězce. Podle soudců podnikatelé skutečně nemuseli vědět, že nákupčí Sparu nesmí podepisovat smlouvy a nechtěli firmu podvést.

Soudy musí také znovu ověřit to, zda měli podnikatelé dost zboží k dodávkám do řetězce.

"Bude proto třeba vypracovat odborné vyjádření či znalecký posudek k posouzení, zda obvinění měli dostatek zboží ve skladech (případně nasmlouvaného zboží) k tomu, aby mohli splnit příslušné dodávky pro společnost Spar," rozhodl Nejvyšší soud.