Stát ztíží byznys v ghettech, ohrozí ale i chudé

Karel Toman
15. 1. 2012 14:25
Při chybné regulaci dávek na bydlení pro chudé mohou někteří z nich skončit na dlažbě
Foto: Ludvík Hradilek

Praha/Litvínov - Agenturám, které svůj byznys postavily na státní podpoře bydlení pro chudé, by se měl od Nového roku zkomplikovat život.

Věří v to alespoň ministerstvo práce, které spoléhá na právě spuštěnou sociální reformu.

Potíž je v tom, že svou naději opírá mimo jiné o nové kompetence obcí, které se na obchodu s chudobou a státními dávkami často samy podílejí, a vytvářejí tak na svém území problémová ghetta.

Zmocněnkyně pro lidská práva připouští, že podnikatelům s bydlením pro chudé reforma část příjmů sebere a oni budou muset s přemrštěnými nájmy dolů.

Nevylučuje ale ani možnost, že to pro chudé může místy znamenat další propad na dno, a někde i možnost, že skončí na ulici.

"Jde o jev opravdu velmi častý a možnosti státu s ním bojovat jsou omezené," tvrdí o realitním podnikání z peněz daňových poplatníků vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Skutečným problémem je podle ní nedostatek sociálních bytů.

Spíš než reformy tak podle Šimůnkové pomůžou nápady, jako je takzvané "prostupné bydlení", které nově funguje v Litvínově. Změnu ale může přinést i chystaný institut takzvané bytové nouze, jehož návrh má být hotov letos v červnu.

12 tisíc měsíčně za kamrlík na ubytovně 

Byznys se státní podporou chudým těží z toho, že úhrada za užívání bytu na ubytovně nemá charakter nájmu.  Ten, kdo na ubytovně bydlí, tak ze systému pomoci v hmotné nouzi může dostat příspěvek na obytnou plochu a na služby, jako je energie a teplo.

Tyto státní příspěvky jsou podle zmocněnkyně Šimůnkové obvykle zasílány přímo na účty majitelů ubytoven.

Podívejte se, proč Romové na Šluknovsku platí statisíce za bydlení v ruině

"Na popisované praxi nikoli výjimečně participují také samotné obce," upozorňuje zmocněnkyně. "Není výjimkou, že obec účtuje 3000 za dospělého a 1500 za dítě, takže například za rodinu se čtyřmi dětmi inkasuje městský rozpočet 12 tisíc korun," popisuje zaběhnutou praxi.

"Sociálka" neboli orgány pomoci v hmotné nouzi dosud tuto částku vyměřovaly podle toho, co jim lidé z ubytovny uvedli, tedy v maximální výši bez ohledu na to, kolik jich na pokoji bydlelo. Ubytovny si tak účtovaly přemrštěné částky a sociální odbory radnic jim je automaticky proplácely.

"Výše těchto částek šla často nad rámec výše nájmů, které byly v určité lokalitě hrazeny za byty s odpovídající obytnou plochou," vysvětluje výnosnost podnikání s chudobou mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

V systému, kde chudí platí za mizerné bydlení víc, než bohatí za lepší byty, však s Novým rokem nastaly důležité změny.

Strop levného bydlení určí úřad práce

Zaprvé se vloni sjednotilo vyplácení dávek, které komplet přešlo pod úřady práce. Stát tak dostal lepší přehled o tom, komu a v jaké situaci dávky vyplácí. Lépe tak ošetří, aby se nekryly. Situace, kdy rodina posílá majiteli ubytovny za 1+kk 12 tisíc měsíčně by už neměla nastat tak snadno.

Druhou změnou je zmíněná sociální reforma, která vstoupila v platnost na Nový rok 2012. Ta umožňuje úřadu práce stanovit u doplatku na bydlení strop v podobě místně obvyklých průměrných nákladů na bydlení.

Projděte si hlavní body sociální reformy

A konečně za třetí jsou tu nové kompetence obcí. Ty mají od 1.ledna 2012 povinnost vykonávat sociální práci, která má zjednodušeně řečeno vzniku ghett předcházet.

Podle vládní zmocněnkyně Moniky Šimůnkové by tato opatření mohla zavedenou praxi nabourat. Pokud by totiž úřady práce dávky "zastropovaly" na místně obvyklou úroveň cen bydlení, provozovatelům ubytoven by asi nezbylo nic jiného, než to akceptovat a jít s nájmy dolů.

"Nikdo jiný než stávající ubytovaný totiž nebude schopen a ochoten platit za podprůměrné ubytování tak vysoké sumy," uvažuje Šimůnková.

Nemusí to ale platit vždy a všude.

Chybná regulace může poslat chudé na dlažbu

Na ubytovnách, kde vedle dlouhodobě nezaměstnaných bydlí i zahraniční dělníci, by se například podle Šimůnkové mohlo stát, že by v nich provozovatel získal novou klientelu a z té stávající by se stali lidé bez domova. "Při úvahách o případné regulaci výše vypláceného doplatku je proto třeba brát v potaz místní specifika," varuje vládní zmocněnkyně.

Pokud jde o sjednocení a zpřísnění vyplácení dávek, obává se zmocněnkyně, že bude v řadě případů znamenat citelné snížení příjmů sociálně slabých. S vládní Agenturou pro sociální začleňování proto bude sledovat dopady sociální reformy na obyvatele ghett. Pokud se jejich situace zhorší, má v plánu hledat spolu s městy způsoby, jak jim pomoci.

Připomeňte si, jak snadno se z chudoby stane "rasový problém"

Žádné ze zmíněných opatření však neřeší nedostatek sociálních bytů, který je podle Šimůnkové hlavní příčinou stojící v pozadí byznysu s bydlením pro chudé.

To by podle ní mohla změnit vloni schválená Koncepce státu v oblasti bydlení do roku 2020. Ta Ministerstvu pro místní rozvoj ukládá, aby spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí v červnu tohoto roku předložilo „návrh komplexního řešení sociálního bydlení" s využitím institutu takzvané bytové nouze.

Tréninkové byty startují v Litvínově

Podle Šimůnkové by se měl tento návrh pokusit zvýšit dostupnost dlouhodobého a důstojného bydlení pro ty, kteří si ho nejsou schopni na otevřeném trhu bez pomoci zajistit.

"Tím by se měla výrazně snížit poptávka po bydlení v často nekvalitních a zároveň předražených ubytovnách. Budu se proto aktivně zajímat o to, zda je tento deklarovaný zájem naplňován," ujistila Šimůnková.

Mezitím se v Litvínově pod dohledem Agentury pro sociální začleňování zavedl experiment "tréninkových bytů" neboli „prostupného bydlení." Nápad spočívá v tom, že lidé z ubytoven přecházejí do bytů se čtyřmi úrovněmi sociální pomoci. Pokud všemi stupni úspěšně projdou, zakotví v posledním stupni, kterým je dlouhodobé sociální bydlení.

V Litvínově jsou tréninkové byty soukromé, mohou ale být i obecní. Těsně před spuštěním je tento projekt v Chebu, chystá se ho zavést také Most, Kutná hora či Havířov.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy