Díky tomu vstupuje v účinnost a zákazníci Union banky, Plzeňské banky a Kreditní banky Plzeň si rozdělí tři až čtyři miliardy korun.
Tři čtvrtě miliardy však půjde skupině PPF. Ta spravuje Českou pojišťovnu, která vlastnila Kreditní banku Plzeň v době jejího krachu, a po této neúspěšné investici klienty vyplatila.
Klienti mají nárok na výplatu až do výše čtyř milionů korun. Peníze půjdou z Fondu pojištění vkladů.
Prezidentské veto
Pokud by prezident návrh vetoval, rozhodovala by o něm již nová sněmovna, tedy jiní poslanci, než kteří původní návrh schválili.
Prezident podle mluvčího Petra Hájka nechce být arbitrem toho, zda může předseda nové sněmovny zaslat prezidentovi k podpisu návrh zákona, který schválila sněmovna stará.
"Není také vůbec jasné, zda je možné, aby o případném prezidentovu vetu bylo hlasováno novou sněmovnou, tedy nikoli tou, která předmětný zákon přijala. Prezident republiky si je vědom, že zákon tímto vstupuje v platnost," uvedl Hájek.
Hříšní šéfové
Ovšem u těchto bank, jejichž klienti budou mít nárok na odškodnění, se několik manažerů nevyhnulo trestnímu stíhání za jejich působení a účast na krachu.
Policie stíhá čtyři bývalé vrcholné představitele Union banky. Jsou podezřelí, že poskytovali nevýhodné úvěry, a peněžní ústav tak připravili o tři miliardy korun.
Hrozí jim až osmileté vězení. Podle neoficiálních informací jsou to bývalí členové představenstva banky Miroslav Fučík, Tomáš Seidler, Jiří Babiš a někdejší ředitel pro obchod Tomáš Michal. Babiš a Seidler jsou i bývalými generálními řediteli banky. Soud s nimi zatím probíhá.
V lednu roku 2004 byli odsouzeni dva šéfové zkrachovalé Kreditní banky Plzeň Jan Peterka a Milan Nenádlo k pěti letům vězení za zpronevěru deseti milionů korun při uzavírání opčních smluv s Motoinvestem. O půl roku později však soud po odvolání změnil tresty na podmíněné čtyři roky.
