Brno - Jan Jošt z Pardubic si už potřetí jako majitel domu stěžuje u Ústavního soudu na porušení svých práv v případě regulace nájemného.
A dvakrát Jan Jošt uspěl. Ústavní soudci vždy zjistili, že bylo především porušeno jeho základní právo vlastnit majetek zakotvené v Listině lidských práv a svobod.
Třetí stížnost pardubického majitele domu vychází ze stejné situace jako dvě předchozí.
Chráníte víc nájemníky
Jošt totiž neuspěl u soudů v Pardubicích a Hradci Králové se žalobou, ve které po svých nájemnících požadoval doplacení rozdílu mezi regulovaným a obvyklým nájemným.
Deregulace nájmu
- 19. března 2003 - Ústavní soud zrušil cenové moratorium na nájemné. Vláda schválila návrh zákona, podle kterého by se nájemné mělo zvyšovat maximálně o deset procent ročně.
- 21. ledna 2004 - Ministři financí a pro místní rozvoj se shodli, že nájemné se do roku 2006 třikrát zvýší o deset procent.
- 9. března 2004 - Vládní koalice nedokázala ve sněmovně prosadit návrh zákona o postupném zvyšování nájemné
- 7. března 2006 - Ústavní soud odmítl zrušit celou část občanského zákoníku týkající se nájemního bydlení, což mu navrhl Městský soud v Praze. Ústavní soud ale nadále považuje regulaci nájemné za neústavní.
- 14. března 2006 - Sněmovna rozhodla o tom, že nájemné se bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně. Předlohu schválila i s doporučením Senátu, který odmítl umožnit od roku 2011 regulovat nájemné i v bytech, kde už nyní činže regulovány nejsou.
- 1. ledna 2007 - Regulované nájemné na základě nového zákona zvýšila většina měst v zemi, například v bytech pražského magistrátu poroste po tři roky v nejvyšší míře, kterou umožňuje zákon. První zdražení bude od června. Taky v centru Brna porostou činže o maximální možnou částku.
Soudy v Pardubicích a Hradci Králové ale jeho žalobu zamítly. Proto se Jan Jošt se svou společností Elmad obrátil na Ústavní soud.
A znovu si stěžuje na to, že je porušeno jeho právo vlastnit majetek i další práva vycházející z Listiny lidských práv a svobod.
Podle něj tím, že východočeské soudy jeho žalobě na doplacení nájemného nevyhověly, znovu jednostranně zvýhodnily nájemníky.
"Uměle tak prodloužily ve vztazích mezi pronajímatelem a nájemcem onu neúměrnou disproporci, kdy právo nájemců požívá mnohonásobně vyšší ochrany nežli právo pronajímatelů," uvedl podnikatel ve své ústavní stížnosti.
Jan Jošt deníku Aktuálně.cz řekl, že věří, že mu ústavní soudci dají za pravdu. Zatím se ale ani v předchozích dvou sporech, ve kterých už u Ústavního soudu v minulém roce uspěl, konečného verdiktu ve svůj prospěch nedočkal.
V případě sporů, které pardubický podnikatel vede, přitom nejde jenom o samotnou výši nájemného v Pardubicích. Už předchozí verdikty ústavních soudců totiž přinesly důležité rozhodnutí i pro další podobné případy.
V jednom z Joštových případů, který už ústavní soudci rozhodli, například uvedli, že za stav, kdy několik let neexistovala právní úprava regulovaného nájemného, je zodpovědný stát a majitelé domů na něm mohou uplatňovat náhradu škody
"Ústavní soud zdůraznil především odpovědnost státu za újmu vzniklou nepřijetím právní úpravy. Nebude-li tedy důvodný nárok pronajímatelů v plné míře uspokojen, otevírá se jim cesta uplatnění požadavku na náhradu škody vůči státu," uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.
Přežije zákon?
A právě další soudní spor Jana Jošta o zvýšení nájemného už dokonce vedl k tomu, že v ohrožení je i nový zákon, který upravuje zvyšování nájemného od ledna letošního roku.
Ústavnímu soudu totiž tento zákon navrhli jako protiústavní zrušit soudci z pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové. Podle nich i zvýšené nájemné je pro majitele domů diskriminační.
"Soud dospěl k závěru, že zvýšené nájemné v částce 1 860 korun je od 1. ledna 2007 i nadále v hrubém nepoměru s obvyklým nájemným podle znaleckého posudku, kterého se domáhá žalobce," uvedla pro deník Aktuálně.cz na základě návrhu Iva Matušková z královéhradeckého soudu.
Pokud by ústavní soudci rozhodli, že jsou paragrafy zákona o zvyšování nájemného v rozporu s ústavou, znamenalo by to pro stát znovu velký problém, regulaci nájemného by neupravovala žádná právní norma.
Nyní je v Česku podle odhadů realitních firem asi 800 000 bytů s regulovaným nájemným, z nichž asi 420 000 vlastní jednotlivci nebo firmy. Zbytek patří obcím.
