Špatné smlouvy prohrávají arbitráže

Adam Junek
29. 3. 2006 0:00
Praha - Lamentace a hledání viníka. I takové jsou reakce na prohrané arbitráže vedené proti České republice. Posledně s Nomurou.

Podle všeho za české prohry mohou nevýhodně nastavené mezinárodní smlouvy z počátku 90. let.

"Například smlouva o ochraně investic se Spojenými státy je naprosto jednoznačně nevýhodná pro Českou republiku. Snažíme se ji znovu vyjednat, ale Američanům samozřejmě chybí vůle," uvedl pro deník Aktuálně.cz zdroj z vlády pod podmínkou anonymity. Vysocí úředníci mají totiž na informace ohledně Nomury v zásadě embargo.

"Zvažuje se i varianta smlouvu jednostranně vypovědět. Je to ale dost radikální krok a navíc jsou ve smlouvě dlouhé výpovědní lhůty," dodal.

Právě kvůli tomu vyšla arbitráž s americkou CME, někdejším a opět nynějším majitelem TV Nova, tak draze. "Samozřejmě bylo zřejmé, že v případě Novy vláda pochybila a neochránila investici. Tak vysoké odškodné ale platit nemusela, kdyby byla smlouva vyváženější," míní již citovaný zdroj.

Podobně nevýhodně je nastavena smlouva s Nizozemím, kde sídlí společnost Saluka Investments, přes niž japonská Nomura ovládala IPB.

"Jistěže by bylo výhodnější jít k soudu a mít možnost odvolání, což u arbitráží chybí. Nicméně právě mezinárodní smlouvy nás zavazují řešit podobné spory u arbitrážních soudů," potvrdil deníku Aktuálně.cz advokát Alexandr Mareš, který má s mezinárodními i tuzemskými arbitrážemi letité zkušenosti.

Proč ma ČR tak nevýhodné smlouvy?

"Představte si situaci na počátku 90. let," vysvětluje vládní zdroj. "Proti dvěma neotrkaným právníkům z Česka sedělo čtyřicet ostřílených amerických advokátů, kteří se ze smlouvy snažili pro svou vládu vytřískat, co se dá."

Proč jsou ve světě arbitráže tak běžné, když jsou v zásadě často nevýhodné? "Jde o rychlejší, méně formální a hlavně levnější řešení sporů," tvrdí odborníci. A to se v komerčním světě, pro nějž jsou arbitráže v zásadě určené, cení.

Soudce si strany volí samy. Tedy zpravidla každá jednoho, a ti si pak zvolí svého předsedu. Přitom vůbec nemusí jít o právníky a spory by mohli rozhodovat i "lidé z ulice". Ať tak či tak proti jejich rozhodnutí není odvolání.

A jakým právem se arbitráže řídí? "To záleží na daném soudu. Pokud jde o stálou arbitrážní instituci, jako je třeba ve Vídni, pak se vždy řídí stejným právem. Často se pak při procesních záležitostech postupuje podle práva státu, kde arbitráž sídlí," popisuje Mareš.

České arbitráže s Nomurou, jak v Londýně, tak v Curychu, jsou však sestaveny jen dočasně, tedy pro potřebu tohoto sporu. Podle vyjádření Ministerstva financí londýnský tribunál se řídí blíže nespecifikovaným mezinárodním právem, zatímco curyšská arbitráž postupuje podle práva českého.

Otázkou zůstává, zda čeští právníci v Londýně použili argument, že proti zástupcům Nomury je otevřeno trestní stíhání. Mohli by jinak arbitři v nálezu napsat, že aktivity Nomury nebyly jakkoliv "protiprávní, v rozporu s jednáním v dobré víře nebo porušením práv". Stanovisko právníků není možné v této chvíli získat.

"Tunelování" slovo neznámé

Zdroje z ministerstva financí tvrdí, že nebylo tento argument patrně možné použít, protože právo jímž se řízení řídilo, nezná pojem "tunelování". A právě na základě paragrafu o "tunelování" je stíhán zástupce Nomury Eduard Onderka.

"Je jedno, jestli je to argument, který patří do práva, podle nějž se arbitři mají řídit. Je na místě použít jakoukoliv argumentaci. Jde totiž jen o šikovnost přesvědčit arbitry a cokoliv, co může pomoci, je potřeba zmínit," míní Mareš.

Když nezaplatíme, tak...

Nález rozhodčího tribunálu není právně napadnutelný a je také obtížně vymahatelný.

Hrozila by ztráta mezinárodního renomé, protože arbitráže jsou mezinárodně uznávaným prostředkem řešení sporů a strany pře se mají držet rozhodnutí arbitrů. "Kromě toho je nález vymahatelný soudně," doplňuje Mareš.

Tím by sice pozbyla arbitráž, jako rychlejší řešení než je soudní přelíčení, smysl. Ale soud by pak měl zajistit, že rozhodnutí arbitrů bude naplněno.

"V krajním případě existuje možnost, že by signatářské státy newyorské úmluvy o arbitrážích zabavovaly majetek země, která se výsledků arbitráže nedrží. Například při mezinárodních výstavách. Ale to je opravdu extrém," uzavírá Mareš.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Rakousko zasáhlo zemětřesení, větší škody ale zřejmě nezpůsobilo

Zemětřesení o síle 4,5 stupně zasáhlo v ranních hodinách centrální části Rakouska. Závažnější škody ale nejspíše nezpůsobilo.

Podle Rakouského institutu pro meteorologii a geodynamiku (ZAMG) leželo epicentrum poblíž města Admont ve spolkové zemi Štýrsko, ohnisko spočívalo v hloubce osmi kilometrů. Otřesy půdy byly cítit i v přilehlých Horních Rakousech.

ZAMG vydal varování, že zemětřesení mohlo způsobit drobná poškození budov. Stanice ORF bez bližších podrobností uvedla, že jsou již hlášeny první škody. Podle agentury APA je s ohledem na sílu zemětřesení možné, že na domech popraskaly fasády či se odloupala omítka.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Zpěvák Van Morrison žaluje vládu, chce, aby povolila koncerty

Severoirský zpěvák Van Morrison "jménem tisíců hudebníků, umělců, klubů a všech, kdo pracují v koncertním průmyslu" žaluje tamní vládu. Od soudu chce, aby přezkoumal platnost zákazu koncertování v době nemoci covid-19. "Nejsme si vědomi žádného věrohodného vědeckého či lékařského zdůvodnění, které by odůvodnilo plošný zákaz," řekl deníku Guardian zpěvákův právník.

Severní Irsko je součástí Spojeného království, které coby nejpostiženější evropská země momentálně zápasí s třetí vlnou epidemie umocněnou novou, nakažlivější mutací viru. Za necelý rok v Británii kvůli covidu-19 zemřelo přes 91 tisíc lidí, z toho přes 1600 v Severním Irsku.

Pětasedmdesátiletý Morrison, člen Rokenrolové síně slávy a držitel dvou cen Grammy, proslul písněmi jako Brown Eyed Girl nebo Moondance, deskami Astral Weeks či Tupelo Honey nebo spoluprací s kapelou Chieftains. V posledním roce vydal několik skladeb brojících proti zákazům spojeným s nemocí covid-19, naposledy ve spolupráci s kytaristou Ericem Claptonem.

Zdroj: Guardian
před 55 minutami

Pražské letiště loni odbavilo 3,66 miliony pasažérů, o 79 procent méně

Pražské letiště Václava Havla loni odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je meziroční propad o 79 procent. Zároveň je to nejnižší počet cestujících za posledních 25 let. Loňský rok bezprecedentně narušila koronavirová krize, před ní provoz rostl. Letiště, které kvůli ztrátám muselo i propouštět, v letošním roce očekává postupně obnovování dopravy.

Vloni se tak přerušila série od roku 2013, kdy na letišti provoz nepřetržitě rostl až k rekordním 17,8 milionu cestujících v roce 2019.

Před krizí přitom letiště očekávalo pro rok 2020 další růst, ten se však zastavil na jaře po vypuknutí pandemie koronaviru. Ta během jarních měsíců snížila počet cestujících o více než 99 procent. V létě sice provoz postupně rostl ke zhruba 600.000 cestujících za červenec a srpen, stále však byl hluboko pod normálem. Krize navíc na podzim znovu zesílila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy