Soud: Pracovní smlouva musí být písemně, pokuta platí

Petr Kučera Tomáš Fránek, Petr Kučera
14. 6. 2013 7:10
Majitel malé firmy ze Zlínska neuspěl ve sporu o pokutu za nelegální práci
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Zlín/Brno - Majitel malé firmy Brambůrky Jana musí zaplatit vysokou pokutu 750 tisíc korun za to, že u sebe v kanceláři neměl smlouvy tří pracovnic, které zaměstnával. Pracovní poměr s nimi totiž - navzdory zákoníku práce - uzavřel jen ústně, nikoliv písemně.

Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce nyní potvrdil Krajský soud v Brně. Ten se v odůvodnění mimo jiné zabýval i zásadou "neznalost zákona neomlouvá" ve vztahu k drobným podnikatelům a neustále se měnícímu legislativnímu prostředí v Česku.

Dříve to tak šlo...

Majitel společnosti ze Želechovic nad Dřevnicí na Zlínsku se bránil tím, že nevěděl, že by pracovní smlouva nebo dohoda o provedení práce musela být uzavřena písemně. "V žádném případě neumožnil svým třem zaměstnankyním výkon nelegální práce," tvrdili u soudu jeho právní zástupci.

"Pracovní poměr se třemi ženami jsem uzavřel na dobu od 2. do 31. ledna 2012, tedy na dobu kratší jednoho měsíce, bez písemné formy, když žádná z uvedených pracovnic o písemné vyhotovení smlouvy nepožádala," uvedl podnikatel Pavel Ševčík. A počítal prý s tím, že pracovnice dál zaměstná.

Argumentoval také tím, že v Česku se stále mění zákony a pro drobného podnikatele je obtížně se v nich vyznat. Podle předposlední verze zákoníku práce šlo uzavírat smlouvy ústně, nový zákoník prosazený ČSSD a KSČM ale s takovou možností už nepočítá. Zákoník nicméně platí už od roku 2007.

Pokutu od inspektorátu práce označil podnikatel za likvidační. „Je velmi vysoká a neodpovídá způsobu spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl delikt spáchán. Jde o malou firmu podnikající v potravinářském průmyslu a pracující s vysokými náklady při minimálních maržích. Její majetkové a ekonomické poměry nejsou vůbec příznivé. Nevlastní žádné nemovitosti ani hodnotné movité věci. Za zdaňovací období roku 2011 se její základ daně rovnal nule," argumentovali advokáti společnosti.

Doplatil i na Drábkovo zpřísnění

Krajský soud v Brně ale obranu podnikatele neuznal. „Nelegální práce byla kontrolou prokázána. Neobstojí námitky, že nebyl seznámen s novou úpravou zákoníku práce, neboť bez ohledu na argument, že nemá vysokoškolské právnické vzdělání, je z titulu své činnosti povinen dodržovat platné právní předpisy vztahující se k výkonu jeho práce," rozhodl soud.

Podnikatel doplatil také na přísnější kontroly nelegální práce, které prosadil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Včetně kontroverzní povinnosti, podle níž měly firmy při kontrole okamžitě předložit originál či kopii pracovních smluv přímo na pracovišti. Ty u sebe podnikatel samozřejmě neměl - hlavně ale proto, že je v písemné podobě skutečně neuzavřel.

Inspektoři práce přitom pokutu ve výši 750 tisíc korun udělili společně za porušení obou povinností. Paradoxně tedy nejen za neexistenci smlouvy v písemné podobě, ale také za její absenci při kontrole. Soud však tento postup potvrdil. „Neobstojí námitka, že s obsahem zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti nebyl podnikatel obeznámen," konstatovali soudci.

Spornou povinnost předkládat pracovní smlouvy ihned při kontrole přitom ministerstvo po pár měsících v tichosti zrušilo. Opatření kritizovali někteří experti a například i premiér Petr Nečas. Původně měla tato povinnost platit jen pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii.

Kolik bylo za krátkou dobu, kdy toto opatření platilo, uloženo pokut, oficiální statistiky Státního úřadu inspekce práce neevidují. Pokuty za smlouvy, které podnikatelé neměli u sebe, se totiž nevykazují samostatně, ale jako součást dalších porušení pravidel postihování nelegální práce.

Inspektoři vydírali restauraci

Sporných kontrol pracovních smluv přímo na pracovišti se týká i další případ, jehož podrobnosti v tomto týdnu zveřejnil Nadační fond proti korupci.

Dvojice zaměstnanců Státního úřadu inspekce práce měla za úkol odhalovat takzvaný švarcsystém ve firmách. Místo toho žádala  po majitelích společnosti I Love Mama úplatek za to, že o chybějících smlouvách pomlčí.

Majitelka restaurace totiž neměla při kontrole všechny smlouvy u sebe - část dokumentů byla uložena v sejfu firmy, která se jí stará o mzdy. Toho kontroloři využili a začali hrozit vysokou finanční sankcí. Majitelé restaurace sice smlouvy doložili později, kontroloři ale odmítli případ uzavřít a řekli si o úplatek.

"Úředníci si podmínili ukončení případu úplatkem ve výši 50 tisíc korun v jejich prospěch. Některá svá sdělení psali na papír a nakonec majitelce vysvětlili, že do celého systému jsou zapojení jejich nadřízení a dají pokoj pouze v případě, že jim bude úplatek poskytnut," uvedl Janusz Konieczny, projektový manažer protikorupčního fondu.

Oba kontroloři už v inspekci nepracují.

 

Právě se děje

Další zprávy