Soud nedal úřadu peníze za právníka

Tomáš Fránek
7. 3. 2007 0:00
Brno - Nejvyšší správní soud odmítl přiznat ministerstvu peníze za najatého právníka. Mělo si vzít svého.
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Drahé arbitráže

Nejvíc peněz státní úřady utrácejí za zastupování země v arbitrážích.

Za vedení arbitráží dosud stát podle týdeníku Euro nejvíce vyplatil advokátní kanceláři Squire, Sanders & Dempsey, a to za zastupování ČR při arbitrážích s Nomurou a její spřízněnou firmou Saluka v kauze IPB.

Výlohy na arbitráž přesáhly 549 milionů korun. Celkově za vedení všech mezinárodních arbitráží Česko zaplatilo již více než jednu miliardu korun.

Arbitráž s Nomurou tak překonala dosud nejdražší spor se společností CME v kauze TV Nova, který stál 432 milionů korun. Stát tehdy zastupovala advokátní kancelář Clifford Chance.

Kancelář Squire, Sanders & Dempsey nabídla v roce 2001 podle týdeníku Euro ministerstvu financí, že si za zastupování Česka bude účtovat hodinové sazby ve výši 8000 korun za práci advokáta a 3000 korun za činnost koncipienta.

Najatý právník Ministerstvu průmyslu a obchodu pomohl vyhrát spor s mužem, jenž chtěl po státu náhradu za majetek znárodněný v roce 1945. Soud rozhodl, že peníze na právníka ministerstvo nedostane. Nemá na ně nárok.

"U jednoho z ústředních orgánů státní správy lze vycházet z toho, že disponuje dostatečným množstvím odborně erudovaných pracovníků, aby mohlo v řízení vystupovat samo," uvedl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením předsedy Petra Příhody.

Ojedinělý verdikt

Podle soudců není vyloučena možnost, aby si jakýkoliv státní úřad najal externí právníky. "Tyto náklady však soud v kontextu projednávané věci neshledává účelné," uvedli soudci.

V samotném sporu Ministerstvo průmyslu a obchodu, které zastupovala  advokátka Jarmila Fabiánová, společně s Ministerstvem financí uspělo, soud rozhodl, že žadatel o náhradu za zestátněný majetek nemá na odškodnění nárok.

Ani Ministerstvu financí soud náhradu nepřiznal s tím, že mu nevznikly žádné náklady.

Ministerstvo průmyslu a obchodu konkrétní soudní jednání nekomentovalo. Mluvčí ministerstva  Tomáš Bartovský uvedl, že úřad vede soudní spory ojediněle.

Právníky si najímají jednotlivé útvary ministerstva. "Částka za externí právníky se v posledních letech pohybuje v rozmezí 1,5 až 2 miliony korun," řekl deníku Aktuálně.cz Tomáš Bartovský s tím, že nyní ministr Martin Říman schvaluje všechny výdaje z rozpočtu rezortu sám.

Desítky milionů za právníky

Praxe najímání externích právních kanceláří přitom není výsadou jenom Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministerstva totiž utrácí ročně další desítky milionů korun za právní služby externích kanceláří, i když zaměstnávají vlastní právníky nebo mají možnost převést svoje spory na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Ministerstva se ale brání: zaměstnáváme odborníky na legislativu a v soudních sporech potřebujeme právníky z jiných oborů.

Z ankety, ve které deníku Aktuálně.cz v minulém roce odpovídala ministerstva na otázku, kolik utrácí za externí právní služby, vyplynulo, že externí advokáty si úřady najímají například při arbitrážích, řešení problémů evropského práva nebo soudních sporech v zahraničí.

"Externí právníky najímáme zcela záměrně. Jak jinak totiž máme postupovat, když často proti nám stojí takoví giganti, jako je Český Telecom, který svým právníkům platí několikanásobně víc?" uvedla například před rokem mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná.

Kauza Součková

Případy externích advokátů najatých státními úřady už ale řeší i soudy a kritizoval také Nejvyšší kontrolní úřad.

Soud tak rozhoduje případ bývalé ministryně zdravotnictví Marie Součkové, která v kauze Diag Human místo toho, aby předala zastupování příslušnému Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, najala právníka Zdeňka Nováčka.

Nováček podle smlouvy, kterou získal bez výběrového řízení, dostal deset milionů korun.

Obvodního soudu pro Prahu 2 loni exministryni zprostil obžaloby z úmyslných trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Tento rozsudek ale nyní zrušil pražský městský soud s tím, že Součková patrně uzavřením smlouvy nespáchala úmyslný trestný čin, nedbalostní ale možná ano. Soud proto musí rozhodnout znovu.

Ministerstvo informatiky zase vynaložilo za právní a konzultační služby v předchozích dvou letech téměř čtyři a půl milionu korun. Odhalila to právě prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu.

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Slovenským fotbalistou roku je počtvrté za sebou Škriniar

Slovenským fotbalistou roku se počtvrté za sebou stal Milan Škriniar. Stoper Interu Milán ve svazové anketě porazil Stanislava Lobotku z Neapole o 18 bodů, což je pátý nejmenší rozdíl v třicetileté historii ankety. Výsledky byly vyhlášeny během galavečera v Senci před kvalifikačními zápasy o mistrovství Evropy proti Lucembursku a Bosně a Hercegovině.

Třetí pozici obsadil rekordman ankety, osminásobný vítěz Marek Hamšík z Trabzonsporu. Bývalý reprezentační kapitán se mezi nejlepšími třemi umístil už pošestnácté za sebou. Čtvrtý skončil bývalý sparťanský obránce Dávid Hancko, jenž v srpnu přestoupil do Feyenoordu Rotterdam.

Prvenství mezi trenéry obhájil Vladimír Weiss starší ze Slovanu Bratislava, jenž vyhrál anketu již posedmé. Jeho stejnojmenný syn a svěřenec byl vyhlášen nejlepším hráčem domácí soutěže za loňský rok a ve Fotbalistovi roku byl pátý.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

OSN: Země překročí úroveň kritického oteplení v příštím desetiletí

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí. Tvrdí to Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců jde zatím o nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci. Zprávu podpořily všechny členské země včetně České republiky.

Oteplení planety o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím je považováno za úroveň, při jejímž překročení budou vlny veder, záplavy, sucho, zemědělská neúroda a vymírání druhů pro lidstvo velice obtížně zvladatelné. K udržení oteplení pod touto úrovní se přihlásily takřka všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Její vědecký základ poskytla mimo jiné Pátá hodnotící zpráva IPCC.

Šestá zpráva nyní uvádí, že lidstvo má ke změně poslední příležitost, a pokud chce změny dosáhnout, musí omezit vypouštění skleníkových plynů na polovinu do roku 2030 a zcela přestat vypouštět oxid uhličitý do atmosféry v 50. letech tohoto století. Pokud lidstvo tyto dva cíle naplní, bude mít zhruba poloviční šanci, že oteplení planety nepřekročí oněch 1,5 stupně Celsia, tvrdí IPCC.

Zdroj: ČTK
Další zprávy