Soud: Internet a kabelovka není luxus, ale právo všech

Tomáš Fránek
21. 4. 2010 13:40
Ústavní soudci se přeli o případ ženy, které nechtěla platit advokáta kvůli chudobě
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Reuters

Brno - Patří internet a kabelová televize v dnešní době mezi nezbytné součásti domácností - i chudých lidí - nebo je to nadstandardní služba, kterou si každý může pořizovat jenom podle toho, zda na to má?

Právě tato otázka vyvolala spor mezi ústavními soudci v Brně. A také vyústila ve dva zcela odlišné pohledy na svět.

Podle jednoho názoru soudců patří internet a kabelová televize v dnešní době jednoznačně k právu na soukromý život, protože zaručuje každému možnost být v kontaktu s jinými lidmi. Zastánci opačného vidění světa dospěli ke stanovisku, že placení těchto služeb je možností volby, a přednost mají jiné, životně důležitější platby - třeba úhrada služeb advokáta při soudním řízení.

Internet? Nutnost doby

Ústavní soudce dostal do sporu případ ženy, která byla odsouzena za podvody a nyní je v invalidním důchodu.

Nakonec se senát přiklonil k názoru, že web i kabelovka patří k nezbytným součástem dnešního života. Nebylo to však rozhodnutí jednomyslné.

Zmíněná žena si ústavním soudcům stěžovala na to, že ji Vrchní soud v Olomouci odsoudil, aby zaplatila přes 420 tisíc korun advokátovi, který ji zastupoval v trestním řízení. V něm byla žena odsouzena k podmíněnému trestu na tři roky za podvody, jejichž výše dosáhla 10 milionů korun.

Podle olomouckých soudců by totiž žena - která justici nedoložila, zda kromě invalidního důchodu nevlastní majetek nebo akcie - měla místo utrácení za služby typu internet a kabelová televize z našetřených peněz raději splácet odměnu advokátovi.

"Nejde o žádný luxus, pro invalidního člověka je internet a kabelová televize nutnost," bránila se žena v ústavní stížnosti. Za internet a televizi měsíčně platí přes šest set korun.

A senát Ústavního soudu vedený předsedkyní Ivanou Janů stížnosti ženy vyhověl.

Předsedkyně proti

Zajímavé na rozsudku je, že samotná předsedkyně Janů s verdiktem nesouhlasila. Byla však přehlasována, podle dalších dvou soudců, Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (zpravodajky celého případu) Vrchní soud skutečně porušil práva ženy.

Názor Vrchního soudu, podle kterého jsou vysoké platby za internet a kabelovou televizi nadstandardní a nadbytečné, označili zmínění dva soudci jako zásah do osobnostní sféry ženy a porušení práva na soukromý život.

Podle Duchoně a Wagnerové se totiž v dnešní době musí při posuzování práva na soukromý život vzít kromě jiných okolností v potaz také technologický vývoj.

"S ním souvisejí změny ve způsobech komunikace, získávaní informací, styku s úřady, sdružování. Skrze technologie je realizováno právo jednotlivce na osobní rozvoj, vztahy s ostatními lidmi a vnějším světem, tedy právo na soukromý život," rozhodli soudci, kteří také kritizovali to, že Vrchní soud naznačil, že žena ukrývá majetek, avšak nevyzval ji k tomu, aby doložila, co skutečně vlastní.

Co jiní, kteří nemají kabelovku?

Předsedkyně ústavního senátu Ivana Janů se nicméně s verdiktem svých kolegů nesmířila a sepsala odlišné stanovisko.

Míní, že pravdu měl Vrchní soud. To, že by si žena nemohla platit vysoké poplatky za internet a televizi, pokud by splácela advokáta, podle Janů není žádným porušením práv.

Janů je přesvědčená, že z verdiktu Ústavního soudu teď vyplývá, že každý člověk v České republice by měl mít nyní zaručené právo na kontakt s jinými lidmi prostřednictvím kabelové televize a internetu.

A pokud si kvůli chudobě nebudou moci dovolit tato zařízení mít, mělo by to podle soudkyně být odteď hodnoceno jako "porušení práva na soukromý život".

"Otázkou pak je, zda vůbec v duchu této logiky nejsou masivně porušována práva sociálně slabých (nadto trestně bezúhonných) osob, které si internet a kabelovou televizi dovolit nemohou," zpochybnila soudkyně verdikt svých dvou ústavních kolegů.

Janů je tudíž přesvědčena, že žena odsouzená za majetkové podvody měla přednostně zaplatit advokáta a justice ji nemá chránit. "Dle mého chápání spravedlnosti není nic nespravedlivého na tom, pokud bude osobě pravomocně odsouzené pro spáchání několika majetkových trestných činů, jimiž jiným způsobila škodu v rozsahu zhruba 10 milionů korun, uložena povinnost k náhradě nákladů ustanoveného obhájce," napsala do stanoviska.

 

Právě se děje

Další zprávy