Slovensko chce vetovat záchranu eurozóny kvůli povodním

Karel Toman
16. 6. 2010 11:00
Na záchranu Řecka a eura nemáme peníze, tvrdí pravděpodobná budoucí premiérka
Robert Fico a Iveta Radičová v televizní debatě den po volbách.
Robert Fico a Iveta Radičová v televizní debatě den po volbách. | Foto: Reuters

Brusel/Bratislava - Nové vedení Slovenska prohlásilo, že země nepřispěje svým podílem k balíčku 110 miliard euro pro Řecko. Bratislava také nejspíš nepřipojí svůj podpis k 750miliardovému záchrannému mechanismu pro eurozónu. Celý projekt to může poslat k ledu.

Informoval o tom server EUobserver.

Země platící eurem mají ve středu 16. června podle serveru podepsat takzvanou Rámcovou dohodu o mechanismu evropské finanční stability (EFSF). To je právní dokument, na kterém se ministři financí dohodli tento měsíc poté, co řecký problém hrozil přerůst v novou globální finanční krizi.

Vážná rána eurozóně

"Byla by to vážná rána pro EFSF a schopnost eurozóny postavit se za své členy," komentoval postoj Slovenska pro EUobserver nejmenovaný vysoký evropský úředník. Dodal, že podpisy na dokumentu - který upřesňuje, jak který stát bude ručit za případné úvěry, pokud budou potřeba - jsou nezbytné, aby mechanismus vstoupil v platnost.

Kabinet odstupujícího premiéra Roberta Fica se rozhodl nechat citlivé téma slovenského podílu na mechanismu svému nástupci.

Pravděpodobná příští premiérka Iveta Radičová však v předvolební debatě popsala záchranný balík eurozóny jako "špatné, nebezpečné a nejhorší možné řešení."

V úterý 15. června Radičová zopakovala, že je proti tomu, aby Slovensko poskytlol finanční pomoc Řecku.

"V situaci, kdy se musíme vypořádat s povodněmi, kdy nemáme dostatek zdrojů a využití evropských fondů je nedostatečné, budeme zdroje primárně směřovat do odstraňování následků povodní. A tak to budu prezentovat v Bruselu," řekla Radičová tisku krátce poté, co čtyři středopravé strany podepsaly deklaraci o politické spolupráci, která by měla vést k nové vládní koalici.

Slovensko má do záchranného balíku v příštích třech letech přispět 816 miliony euro.

Nejnovější člen eurozóny přitom nedávno podepsal takzvanou mezivěřitelskou dohodu, která Řecku umožňuje získat první tranši z dohodnutého mechanismu. Dohoda však ještě potřebuje schválení ve slovenském parlamentu.

V grafice si prohlédněte, kolik která země na záchranu Řecka a eura přispěje

 

Právě se děje

před 44 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy