Praha - Senát ve středu zamítl novelu poštovního zákona, která měla splnit směrnici EU a dokončit liberalizaci tuzemského poštovního trhu.
Vetoval tak normu schválenou Poslaneckou sněmovnou, která měla České poště vzít poslední monopol na doručování pohlednic a obyčejných zásilek. Poště by však zároveň zůstala "na krku" povinnost splnit závazek Česka k EU a zajistit takzvanou univerzální službu - jakýsi státem garantovaný minimální rozsah poštovních služeb, který garantuje občanům za dostupné ceny.
Levice, která má v Senátu většinu, se podobně jako mnozí starostové obává, že vládní novela přinese poště ztráty, a tím pádem rušení poštovních poboček na venkově. Sněmovna však může senátní veto přehlasovat.
Levice se bojí rušení poboček
Zamítnutí novely navrhl místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach. Pokud by byla ve stávající podobě přijata, vyplatilo by se podle něj poštovním firmám podnikat jen ve velkých aglomeracích, zatímco "venkov bude naprosto mimo". Získal podporu 38 z 67 přítomných senátorů.
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) namítl, že poštovní trh je už ze dvou třetin liberalizován a že novela k ohrožení dostupnosti poštovních služeb nepovede. Připomněl také, že stát začíná tlačit čas, protože kvůli poštovní směrnici EU je třeba novelu přijmout do konce letošního roku.
Ministr navíc podporoval kompromisní požadavky senátních výborů. Podle prvního měla mít vláda novelou uloženou povinnost stanovit svým nařízením minimální počet poštovních poboček v republice na návrh Českého telekomunikačního úřadu.
Do tohoto minimálního garantovaného počtu se měla přitom zahrnovat i obslužná místa ve formě Pošta Partner, která už někde fungují v informačních centrech, obecních úřadech, obchodech či restauracích.
Podle ministra Kuby to byla "varianta velmi čistá a správná" v porovnání se snahou levicových poslanců stanovit počet poboček přímo v zákoně na 3400. Sama Česká pošta jich měla předloni 3385.
Senát navrhl kompromisy
Senátní výbory také snížily laťku, pod kterou by musely konkurenční firmy České poště kompenzovat ztrátovou univerzální službu. Senátní výbory doporučovaly rozšířit okruh možných plátců na poštovní firmy, jejichž výnos z poštovních služeb bude vyšší než tři miliony korun ročně. Vládní novela počítala s desetimilionovým limitem.
Česká pošta má totiž podle novely poskytovat základní poštovní služby na celém území státu za přiměřenou cenu po dalších pět let. Na její případnou ztrátu z poskytování těchto služeb by se měly skládat všechny poštovní firmy podle svého podílu na trhu v takzvaném kompenzačním fondu.
Konkurenční poštovní firma Mediaservis už dříve tuto povinnost označila za protiústavní. Také podle Svazu spedice a logistiky ČR, mezi jehož členy jsou firmy DHL a ČD Cargo, bude tato povinnost předmětem ústavní stížnosti, stížnosti k Evropské komisi i arbitráže proti státu. Ministr Kuba k námitkám uvedl, že navrhovaný model přijaly i další evropské státy a zatím nikde nemusel být ještě využit.
Novela má také ochránit Českou poštu proti živelnému poskytování služeb. Nebude muset doručit zásilky, které na její sběrná místa dodá jiný provozovatel, s nímž nebude mít smlouvu. Předlohou má Česká pošta získat poštovní licenci do konce roku 2017. Takový postup je podle vlády v souladu s obvyklou praxí v EU. Na další období bude vyhlášeno výběrové řízení.
