S opilcem na listí. Drábek dává outsiderům práce šanci

Karel Toman
16. 9. 2011 5:30
Nezaměstnaní už podporu bez práce nedostanou. Můžou tak ukázat, že pracovat chtějí
Foto: Ludvík Hradilek

Bařice-Velké Těšany/Chýně - "Dostalo to fazónu?" "Dostalo." "Šak su taky zpocený durch."

Starší zaměstnanec obecního úřadu jedné malé hanácké dvojobce právě vyhledal stín sokolovny, zapálil si cigaretu a sklidil uznání od kamaráda na penzi.

V zářijovém vedru posekal křovinořezem trávu, ostříhal motorovými nůžkami keře krušpánku, všecko to shrabal, naložil do dodávky a odvezl pryč. Pomáhali mu dva mladí lidé, kteří pro obec provádějí veřejně prospěšné práce. 

Autobusová točna za jedno dopoledne nápadně prohlédla.

Od příštího roku můžete  i vy podobnou prací trávit až polovinu pracovního týdne. Pokud totiž přijdete o místo a tři měsíce nenajdete práci, budete muset až 20 hodin týdně vykonávat "práce pro blaho obce a jejích občanů," které vám úřad práce dohodí. Jinak přijdete o podporu v nezaměstnanosti.

Počítá s tím navrhovaná reforma ministra Jaromíra Drábka (TOP 09).

Zítra na plac mezi zelenáče a Romy

"V létě sekání trávy, na podzim hrabání listí, v zimě uklízení sněhu a sypání chodníků. Popřípadě lakýrnické práce. Prostě práce související s údržbou obce," jmenuje místopředsedkyně Sdružení místních samospráv a bývalá starostka středočeské Chýně Věra Kovářová pracovní náplň, která od příštího roku čeká na každého, kdo bude na podpoře déle než čtvrt roku.

Pokud se to stane i vám, potkáte se na pracovišti nejspíš s lidmi, kteří jsou u nás dlouhodobě nezaměstnaní.

"V podmínkách České republiky… je výrazně vyšší specifická míra nezaměstnanosti zjišťována dlouhodobě u mládeže do 18 let (kolem 30 procent), u zdravotně handicapovaných (asi 35 procent), u nekvalifikovaných pracovníků (asi 20 procent; ČSÚ, 2002) a u Romů," píše Jiří Winkler z Masarykovy univerzity v Analýze potřeb integrace Romů na českém trhu práce.

Sekáč z úvodu ale nespadá do žádné z těchto kategorií. Má zkrátka pár let do důchodu, a to je v regionu, kde je práce málo, často rozhodující nevýhoda.

Ušetřit mohou i nemocnice

Za práci v rámci takzvané veřejné služby nedostanete žádnou odměnu, tou je pouze vaše podpora v nezaměstnanosti. Příslib pracovní síly zdarma tak láká nejen města a vesnice, ale třeba taky nemocnice či léčebny.

"Kroměřížská nemocnice, a.s., bude o možnosti této spolupráce uvažovat," potvrdila zájem Zlínským krajem spravované akciovky její mluvčí Veronika Klímová.

"Je samozřejmé, že osoby na veřejné službě v nemocnici nebudou vykonávat činnosti, které potřebují zdravotnickou anebo podobnou kvalifikaci, ale bude se jednat převážně o pomocné práce," upřesňuje Viktorie Plívová z ministerstva práce.

Stát chce zpřísněním poskytování podpory lidem zachovat pracovní návyky, omezit zneužívání této dávky a ušetřit. Akční spolek nezaměstnaných ale varoval, že ušetřit bude chtít i obec a svého zaměstnance-sekáče propustí. Nezaměstnaným totiž bude moci dávat práci zadarmo.
 
"Každý den s tím bude dělat někdo jiný?" rozhrnou sekáčovy prsty kouř z cigarety a ukážou na obecní dodávku naloženou ne zrovna lacinou zahradní technikou. "Nezkontroluje olej a nepodívá se na údržbu?" Zeptá se řečnicky a zavrtí hlavou. O své místo se nebojí.

Práce v Chýni zachránila opilce před exekucí

Podle něj je Drábkova reforma naopak dobrý nápad.

"Je to dobrá věc. Ti helfři, co tu máme, jsou dobří. Ale třeba na úklid sněhu v zimě nemůžeme sami stačit, to je nemyslitelný," tvrdí pracovník obce s ohromným katastrem vzniklým spojením dvou vesnic.

Podle místopředsedkyně a ex-starostky Kovářové může reforma dokonce pomoci zachránit víc lidí před pádem na úplné dno. 

"Na obci jsme zaměstnali člověka, který předtím dělal na černo, kradl a chlastal. On tu obec nádherně uklidil. Občas se sice opil a pár dní nepřišel do práce, ale s tím už jaksi počítáte. My jsme mu zařídili stažení exekuce, s pojišťovnou jsme vyřídili resty na sociálním a dovedli jsme ho až k důchodu, který by dnes jinak neměl," vzpomíná starostka.

"Všichni si mysleli, že tu práci nedostane. Teď ten člověk má určitý status," dodává Kovářová. I ona potvrzuje, že starostové si své spolehlivé zaměstnance nechají jako případné mistry dohlížející na nové posily.

Outsiderům se otvírá cesta k praxi a referencím

Podle ní se tak "povinná" obecně prospěšná práce mění v rukou starostů v šanci pro dlouhodobě nezaměstnané "outsidery," do kterých by to předtím nikdo neřekl. A to navzdory tomu, že má být bezplatná.

Budou to totiž obce, které budou na úřadě práce poptávat pracovníky na veřejnou službu. A ony pak rozhodnou, jak se osvědčili. Pokud shledají, že se některý z nich dopustil vážného pochybení, a propustí ho, o podporu přijde.

Romové v Česku přijdou často o práci, jakmile se objeví na pohovoru. Teď jim ji přidělí úřad práce, a pokud je starostové "nezaříznou" pro banální nedostatky, mohou získat dobré reference a později možná i placené místo. To platí pro dlouhodobě nezaměstnané obecně.

"Starostové nerozlišují mezi bílými a jakýmikoliv jinými lidmi. Je zajímá, jestli dobře pracují. Tady začíná jejich sociální práce - v tom, že člověka nezatracují pro každou blbost. A je spousta starostů, která se i se záležitostmi Romů potýká velmi dobře," vysvětluje Kovářová, která si je však zároveň vědoma, že někteří lidé nebudou chtít pracovat nikdy.

Jak ale informoval reportér Aktuálně.cz, zdaleka ne všude starostové svou sociální práci zvládají, aspoň ne pokud jde o bydlení.

Ve Varnsdorfu, kde se proti Romům konají násilné demonstrace, účtuje radnice Romům nájem za postel. Jedna velká rodina tak za malý byt zaplatí čtvrt milionu ročně. Podle organizace Člověk v tísni se tak chová stejně jako podnikatelé, kteří vydělávají na sociálních dávkách těch nejchudších.

Jestli tedy starostové dají všem stejnou šanci, pokud jde o práci, se tak teprve ukáže. Případné mouchy podle Kovářové systém odhalí až za chodu, a proto je potřeba, aby se rozběhl.


 

Právě se děje

Další zprávy