Rozhovor: Stát vydělá na daních v příštím roce víc

Karel Zaoral, Euro.cz
8. 12. 2009 21:31
Rozhovor s členem rady České národní banky Robertem Holmanem
Průčelí České národní banky
Průčelí České národní banky | Foto: Ondřej Besperát

Rozhovor - Česká ekonomika se pomalu dostává z recese. Oživení v Německu slibuje určité zlepšení výkonnosti našeho exportu, nicméně stále existují velká rizika utlumení nadějného růstu. "Za nejrizikovější považuji veřejné finance," tvrdí vrchní ředitel a člen bankovní rady České národní banky Robert Holman.

Poslední dobou se objevily vyšší odhady růstu HDP, než na jakých staví příjmy státního rozopčtu ministerstvo financí. O kolik více by mohl rozpočet inkasovat, pokud se bude růst příští rok pohybovat kolem dvou procent?

Příjmy státního rozpočtu budou nepochybně vyšší, ale přesná čísla neznám. Naše prognóza růstu pro rok 2010 činí 1,4 procenta. Přitom hospodářský růst bude pravděpodobně nerovnoměrně rozdělen. Očekáváme, že ekonomická recese bude mít charakter asymetrického písmene W, kdy ten hlavní, největší propad nastal už v letošním roce. Nyní očekáváme pomalé oživení, které někdy v polovině roku klesne až k nule, po níž se růst opět obnoví.

Pokles bude zřejmě zapříčiněn dopadem fiskálního balíčku, jenž ubere nějaké ty desetinky růstu. Panuje velká míra nejistoty. Náš hospodářský růst kriticky závisí na tom, jak bude vypadat oživení v Evropě, což záleží zase na rychlosti oživení v Americe a Asii.

 

Považujete reakci politiků na krizi a bujení nejrůznějších regulačních orgánů za prospěšné pro budoucnost?

V Evropě je na osm desítek regulačních orgánů. Snižování počtu odráží trend, který je podobný tomu, co se stalo u nás, tedy sjednocení dohledu pod jednu střechu. Tato integrace je pozitivní jev, který přispěje k lepšímu dohledu. Při více než jednom regulátorovi dochází k překrývání kompetencí, a dohled není tak efektivní.

Druhá věc je vznik evropských regulátorů. Evropská rada pro systémová rizika a Evropský systém dohledu naštěstí vznikly jako neškodné úřady. Rada bude monitorovat situaci na finančních trzích v jednotlivých zemích a bude vydávat doporučení, čili bude se chovat jako jakýsi výzkumný ústav a pravomoci nebude mít asi žádné. Evropský systém dohledu pak bude slaďovat technické normy a vydávat metodiky. Pokud vznikne spor mezi národními regulátory, bude je řešit, ale bez donucovacích pravomocí. Jde o dva nové a víceméně zbytečné orgány, naštěstí slabé a bezzubé.

Dohledové orgány nezpůsobily finanční krizi, regulace před krizí byla dostatečná. Samozřejmě vždy bude prostor pro vylepšování a zkvalitňování například kapitálové regulace bank.

Robert Holman (55)

Absolvoval Fakultu obchodní VŠE v Praze, obor zahraniční obchod. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ekonomická teorie. V letech 1978 až 1984 pracoval jako obchodní referent v podnicích zahraničního obchodu. Poté vyučoval na VŠE, přednášel rovněž v zahraničí. Od roku 1991 působil postupně jako poradce ministra financí, předsedy vlády, předsedy Poslanecké sněmovny a od roku 2003 jako poradce prezidenta republiky. V únoru 2005 byl jmenován členem bankovní rady České národní banky.

Plné znění rozhovoru naleznete ZDE

Jakou roli sehrála ČNB? Při pohledu na vývoj sazeb vašich a komerčních to vypadá, že v průběhu krize řídily měnovou politiku banky...

Neřídily. Během recese je měnová politika málo účinná. Jednak banky stanovují své sazby s vysokou rizikovou přirážkou, druhým důvodem je rozpočtová politika. V situaci, kdy vládní schodky jsou vysoké a vláda musí prodávat velké množství obligací, tak i výnosy z vládních dluhopisů musejí být vyšší. Dochází k tomu, že vyšší výnosy státních dluhopisů zvyšují úrokové sazby středně- a dlouhodobých bankovních úvěrů. To zmenšuje manévrovací prostor pro naši měnovou politiku. Přinejmenším můžeme říci, že úrokový kanál měnové transmise funguje slaběji než v normálních dobách.

Kromě úrokových sazeb krize výrazně hýbala i s kurzem koruny. Exportéři prodělali velké sumy na špatně odhadnutém zajištění. Za to necítíte odpovědnost?

ČNB necíluje a neovlivňuje primárně kurz koruny. Je však pravda, že nastavení našich úrokových sazeb má na kurz vliv. Nazýváme jej kurzovým kanálem měnové transmise. Ten je dnes funkčnější než úrokový. Měnová politika ovlivňuje ekonomiku hlavně prostřednictvím kurzového kanálu. Máme plovoucí kurzový režim a u takové měny, jako je koruna, nelze předpokládat, že bude extrémně stabilní.

Daleko větší rizika jsou tedy ve veřejném sektoru?

Ano. Dnes jsme svědky toho, že veřejné rozpočty jsou nastaveny na vysoký růst kolem šesti procent. V takové situaci dokážeme udržet deficit kolem dvou procent. Jenže šestiprocentní růst je v současné situaci nepředstavitelný. Čeká nás období podstatně nižšího růstu, a to bude generovat podstatně vyšší rozpočtové schodky. Před vládami jsou těžké časy, kdy budou muset být prosazeny reformy základních subsystémů veřejných financí, tedy penzijního systému, zdravotnictví a sociálního systému. Musíme snížit mandatorní výdaje. Česká ekonomika je natolik malá a otevřená finančním tokům, že jakmile investoři ztratí důvěru ve zdraví veřejných financí, ze dne na den se otočí jejich sentiment vůči koruně. Může dojít k odlivu investorů od koruny. Může nastat větší znehodnocení. Měnová politika by musela reagovat zvýšením sazeb, což by dále dusilo ekonomiku.

Skutečně byste museli výraznějšímu znehodnocení bránit? Slabá koruna přece podporuje export.

Jedině tak by mohla ČNB zastavit vlnu spekulativních útoků na korunu. Neříkám, že k tomu dojde, s největší pravděpodobností nikoliv, ale musíme to mít na zřeteli. Proto je dobře, že byl přijat Janotův balíček. Rozpočtová restrikce bude mít stabilizující vliv na veřejné finance.

 

Právě se děje

Další zprávy