Praha - Po oslyšené závěrečné zprávě NERVu a rozcupovaném Janotově balíčku se chystá další dokument s ambicí ozdravit krizí zdeptanou českou ekonomiku a její veřejné finance. Nese název "exit strategie" a dost možná bude tvořit jádro povolební ekonomické "kuchařky" nové vlády.
Vypracování tak zvané "únikové strategie" vloni v září iniciovaly odbory. Od vlády chtějí spolu se zaměstnavateli jasný program, jak a kam bude kormidlovat krizí proměněnou českou ekonomiku až bouře odezní. Podobné strategie teď chystají zadlužené vlády po celém světě, po Česku ji vyžaduje i Evropská komise
Zpracování tohoto dokumentu ještě před květnovými volbami označil za prioritu své vlády premiér Jan Fischer. Předseda ODS Mirek Topolánek řekl, že to je materiál, který by v křesle příštího premiéra otevřel jako vůbec první. Podle odborového předáka a senátora ČSSD Milana Štěcha má strategie vrátit českou ekonomiku k růstu vyššímu než v západní Evropě, aby ji tak dál doháněla.
Centrální nákupy i reformy
Ministr financí Eduard Janota pro Aktuálně.cz potvrdil, že součástí strategie budou například centrální nákupy státních úřadů, ale zřejmě i vládní náčrt reforem.
Dokument se zatím rodí. Finální verzi má spolu s připomínkami ekonomických ministerstev a sociálních partnerů "do čitelné podoby" zpracovat ekonom Miroslav Zámečník a 21. ledna o ní bude jednat tripartita. O obsahu strategie aktéři nechtějí dopředu mluvit, dá se na něj usuzovat jen z náznaků.
Podle Štěcha má strategie obsahovat i návrhy, jak českou ekonomiku stimulovat. O tom, jestli to dál zatíží rozpočet, nechtěl dopředu mluvit. Podle zaměstnavatelů je nejdůležitější ozdravění veřejných financí v přípravě na přijetí eura. Ani podle nich to ale "není priorita jediná" a přejí si hlavně zlepšení podnikatelského prostředí.
Česká "úniková strategie" se podle všeho zaměří hlavně na zefektivnění čerpání evropských fondů, omezení byrokracie a možná i korupce. Podle svých cílů se zřejmě rozdělí na dvě části. Na tu menší, obsahující opatření, které mají šanci projít před volbami, a na tu velkou, obsahující všechno ostatní.
"Podle našeho názoru, skutečná Exit Stategy bude vytvořena až po řádných volbách," tlumočí mluvčí Milan Mostýn názor zaměstnavatelů ze svazu průmyslu, "a ta musí zahrnovat nezbytné reformy," dodává. Premiér Fischer ale opakovaně řekl, že není čas hledat řešení až po volbách a chce "únikový plán" přichystat pro své následovníky už teď. Slíbil například "znovu otevřít odbornou debatu o důchodové reformě."
"Vyrovnané a vyrovnanější rozpočty"
"Návrhy v tomto smyslu ve strategii být mohou nebo budou," připustil pro Aktuálně.cz ministr financí Eduard Janota, "jak ale budou využity, to je otázka," netajil se svou skepsí. Se zaměstnavateli se také shodl, že strategie by měla zahrnovat konvergenční kritéria pro přijetí eura.
"O tom není pochyb," schvaluje konvergenční kritéria také odborář Štěch. "Otázka je, jak k tomu dojít," dodává. Najít shodu opravdu nebude snadné. Svou představu ozdravení veřejných financí totiž Štěch popsal jako "ne vyrovnané, ale vyrovnanější rozpočty." Konvergenční kritéria nám přitom přikazují schodek rozpočtu snižovat, a to o jedno procento HDP ročně.
I Štěch je podle svých slov připraven na debatu o důchodech. "Mám ale obavy, že se tady zase bude ideologicky strašit, že když se nebude soukromě kapitálově spořit, že tu za dvacet čtyřicet let nebude na důchody," řekl Štěch, "to je prostě lež nejvyššího řádu." Naznačuje také, že bude chtít vrátit progresivní zdanění.
Méně byrokracie a korupce
Prostor k úsporám, ke kterým jde vykročit už před volbami, tu přesto ještě je. Neschopnost politiků najít kompromis na reformách totiž znamená, že jediné, kde se dá ještě brát, je provoz státu a plýtvání způsobené korupcí a předraženými veřejnými zakázkami.
"Jde o to vrátit se k myšlence společných nákupů nebo procesních a personálních auditů," naznačil v televizi Prima premiér Fischer. "To ale nejde ze dne na den," dodal. "Centrální nákupy tam budou určitě," potvrdil pro Aktuálně.cz ministr Janota. Jestli bude součástí strategie i zrušení státní podpory stavebního spoření, které delší čas obhajuje, nechtěl Janota "dopředu předjímat."
I tady je ale podle ekonoma Zámečníka na místě raději nečekat zázraky. "Proti centrálním nákupům ve věcné rovině nikdo nic nemá, akorát se o tom mluví už asi šest let," upozorňuje. "Nebo se řekne, že se má udělat audit mandatorních i nemandatorních výdajů. Musíme si ale také odpovědět na otázku, kdo ho bude dělat. A to už vůbec není triviální otázka," naznačuje další možný zádrhel "exit strategie".
Podle Topolánka navíc nejde byrokracii příliš osekat bez toho, aniž by se omezila samotná agenda "velkého státu", a to zase nepůjde bez změn zákonů.
Dunaj-Odra-Labe a Temelín
Návrh na zefektivnění byrokracie předkládají i zaměstnavatelé. Ti si přejí lepší systém analýzy důsledků přijímaných legislativních norem tak, aby zbytečně neomezovaly rozvoj hospodářství. "To je v době krize zvláště významné," je přesvědčen mluvčí průmyslníků Mostýn.
Další možností, jak zemi pomoci rychleji vyplout z krize, je změna v čerpání evropských fondů. "Jde o to umísťovat dotace tam, kde budou působit protikrizově," naznačil v televizi Prima premiér Jan Fischer. To už dříve navrhoval protikrizový tým NERV, podle kterého jsou evropské fondy vlastně jediný větší prostředek ke stimulaci ekonomiky, jaký Česká republika má.
Nejkonkrétněji vyjádřil své představy o obsahu strategie Svaz průmyslu. Od vlády čeká hlavně podporu exportu. "Dále chceme, aby se urychleně rozhodlo o výstavbě průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe s využitím prostředků EU, a to s prioritou výstavby jezů na Labi. Stejně tak požadujeme urychlit rozhodnutí o dostavbě 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín," jmenuje mluvčí Mostýn.
Zaměstnavatelé i odbory shodně očekávají, že se na "exit strategii" s vládou koncem ledna dohodnou.
