Brno - V Česku se rozmáhá nový a pro staré lidí často i rizikový byznys.

Chybějící desítky tisíc míst v domovech či penzionech pro důchodce se snaží využít soukromá zařízení. A některá sice vzbuzují zdání oficiálních zařízení poskytujících sociální služby nebo užívajících statut zdravotnických zařízení, podle veřejného ochránce práv ale nesplňují ani minimální požadavky ze zákona.

"Zacházení s klienty může podle veřejného ochránce práv představovat i reálné riziko pro život, zdraví a důstojnost," uvedl ombudsman Pavel Varvařovský ve své nové zprávě, kde se podmínkám v zařízení pro seniory věnoval.

Domovy rychle rostou

V Česku přitom počet soukromých zařízení pro důchodce rychle roste, o stavbu soukromých penzionů se zajímají i investoři z Rakouska nebo Německa. Důvodem je to, že stávající penziony nestačí, na celkovou kapacitu 45 tisíc lůžek je evidováno přes padesát tisíc dalších žádostí o místa v domovech.

Na umístění do domova tak třeba v Praze loni čekalo téměř osm tisíc důchodců. Ještě horší pak byla situace v Moravskoslezském kraji, kde bylo neuspokojených žádostí téměř deset tisíc. Nyní je v Česku 1,5 milionu lidí starších 65 let, v roce 2050 už to mají být 3 miliony.

A případ prvního českého luxusního objektu pro důchodce Residence Classis v Průhonicích ukazuje, že jde o rizikové podnikání. Domov fungoval jen tři roky, nikdy nebyl obsazen více než z poloviny a byznys nezachránily ani vysoké ceny. Ty začínaly na 35 tisících korun, u nepohyblivých klientů vystoupaly až k 90 tisícům měsíčně.

Na finanční rizika "drahých" zařízení pro důchodce upozorňuje i ombudsman.

Domovy pro seniory, které nemají oprávnění poskytovat sociální služby, a nemohou tak přijímat platby od penzistů za služby, využívají různých kliček a kamufláží. A inkasují tisíce až desetitisíce korun měsíčně od příbuzných, kteří se nechtějí, nebo nemohou o penzisty starat.

"Provozovatelé neberou ohledy na finanční situaci klientů a negarantují jim žádný zůstatek z příjmu, jak stanoví zákon o sociálních službách pro uživatele domovů pro seniory či domovů se zvláštním režimem. Seniorovi tak nezůstává ani minimální částka pro osobní potřebu," uvedl Varvařovský.

Zamykání i přivazování

Ten dostal stížnosti na postup neregistrovaných zařízení, která se označují jako hotely nebo penziony pro důchodce. A při šetření narazil na to, že provozovatelé těchto zařízení nemají kvalifikovaný personál, podceňují rizika podvýživy, poskytují zdravotní úkony na vlastní pěst nebo amatérsky nakládají s léky.

"Existuje také zamykání a přivazování klientů či používání vysoké ohrádky u lůžka s falešným odvoláním na standardy péče o osoby trpící demencí, přestože takové standardy neexistují," uvedl ombudsman.

Ten narazil i na to, že v zařízení bez příslušné registrace pracovníci nosí zdravotnické uniformy a ženy se nechávají oslovovat sestro.

"Neregistrovaná zařízení mnohdy nabízejí zájemcům k podpisu smlouvy popisující rovněž úkony představující péči. Text smluv nápadně připomíná smlouvu o poskytnutí sociální služby, jak ji v základních rysech načrtává zákon o sociálních službách. Za "služby" poskytovatelé žádají úhradu, která odpovídá příspěvku na péči," dodal Varvařovský.

Podle něj by lidé neměli dát na líbivé prezentace, ale domovy pro své blízké vybírat pečlivě i podle registrů poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízení.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak vybrat domov pro seniory?