Regulace internetu míří do českého parlamentu

Ondřej Hergesell a Eva Jarešová, Euro.cz
13. 9. 2009 15:38
Poslanci mají zákon, který rozšíří moc Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
Foto: wiki

Praha - Provozujete internetovou televizi? Tak to se u nás musíte zaregistrovat, zaplatit správní poplatek a my na vás budeme dohlížet podobně jako na klasické televize. Zhruba tak nějak by mohl znít vzkaz Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) pro provozovatele českých internetových serverů s videem.

Na český web totiž v blízké době dorazí regulační prvek v podobě zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání - zjednodušeně řečeno videoobsahu, na němž jeho provozovatelé vydělávají peníze.

Důvod? Snaha chránit děti před závadným obsahem, tedy především pornoklipy, a zamezit výpadům proti různým menšinám. A proč byla do role regulátora vybrána právě RRTV? Dle ministerstva kultury, jehož úředníci zákon připravili, je oblast webového videa blízká televizní branži, na niž RRTV dohlíží již několik let.

Regulace jen pro velké

Majitelé blogů a osobních stránek, kteří na webových stránkách publikují dovolenková videa pro své známé a kamarády, mohou zatím zůstat v klidu. Jejich obsah RRTV zajímat nebude. Zato velcí internetoví hráči začínají být mírně nervózní. Netuší, zda se v zákoně na poslední chvíli neobjeví nějaké změny, a nevědí, jak bude v praxi regulace probíhat.

"Rada je politický subjekt, který mezi svými členy nemá internetové odborníky, takže až praxe ukáže, co a jak bude fungovat. Jedno z mála, co bylo prozatím definováno, je výše maximální pokuty," říká s trpkým úsměvem Pavel Zima, šéf portálu Seznam.cz, jedničky českého internetu.

Pavel Mucha, ředitel společnosti Centrum Holdings, jež provozuje portály Centrum.cz či Aktuálně.cz, tvrdí, že není v lidských silách monitorovat, nebo dokonce regulovat obsah internetu, byť se regulace dotýká jen videoobsahu na některých doménách s koncovkou cz.

"Ministerstvo kultury a stejně tak RRTV nejsou informačně ani kapacitně vybaveny na to, aby mohly vyhledávat a nějakým způsobem odstraňovat škodlivý obsah. Celá záležitost přitom šla vyřešit ustanovením samoregulátora, jako je tomu například v Nizozemsku nebo ve Velké Británii. Nevím, v jaké formě bude zákon nakonec schválen, ale prozatím nás to zatěžuje jak administrativně, tak i právně. Část našich lidí na tomto tématu strávila spoustu času," dodává.

Nejlepší ze špatných řešení

Zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (AVMS) není výplodem tuzemských úředníků. Česká republika normu přijmout musí, neboť jde o transpozici jedné z evropských směrnic. Brusel však českým úřadům nenařídil, jakou formou mají internet regulovat.

RRTV by podle konečné varianty měla spolupracovat se Sdružením pro internetovou reklamu (SPIR), v rámci kterého vznikla samoregulační komise. "Jsem přesvědčena, že veškeré přestupky a prohřešky na internetu jsou řešitelné stávajícími prostředky a zákony, problém je ale v tom, že policie v tomto směru prakticky nic nekoná. Proto považuji poslední návrh zákona za nejlepší ze špatných řešení," říká výkonná ředitelka SPIR Kateřina Hrubešová.

Ani ona neví, v jaké formě doputuje norma do Poslanecké sněmovny, a po hektických politických událostech není ani jasné, kdy se dostane do programu Parlamentu, aby o ní mohli poslanci hlasovat. Vzhledem k nutnosti přijmout zákon do 19. prosince letošního roku byla ve hře varianta zkráceného jednání.

Tu však zákonodárci odmítli s odůvodněním, že se nejedná o limitní situaci. Podle Hrubešové není zákon o AVMS v současnosti politickou prioritou, ačkoli součástí navrhované úpravy je i rozšíření takzvaného product placementu do televizních pořadů, za což silně lobbují "klasické" TV stanice. Je tedy možné, že zákon o AVMS v požadované lhůtě schválen nebude.

Evidovat a hlásit

Bez ohledu na to, kdy zákon politici přijmou, je zřejmé, že svoboda na internetu, mnohými doposud vnímaná jako bezbřehá, bude omezena. Prozatím ne plošně a ne pro veškerý videoobsah.

Infobox

Hlavní body navrhované úpravy:

  • Internetové televize a poskytovatelé videoobsahu budou v evidenci RRTV.
  • Provozovatelé budou muset mít jakousi "tiráž" pro snadnou orientaci diváků.
  • Internetová videa nebudou smět podněcovat k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka nebo příslušnosti k sociální menšině.
  • Provozovatelé budou muset zajistit, aby se k videím obsahujícím pornografii nebo hrubé násilí snadno nedostaly děti a mládež.
  • Provozovatelé budou mít také povinnost uchovávat odvysílané pořady včetně reklam po dobu minimálně 30 dní.
  • Zákon povolí takzvaný product placement v televizních filmech a seriálech i na internetu.
  • RRTV bude při ukládání pokut přihlížet k názorům samoregulačních orgánů zastupujících lokální internetové hráče.

Původní znění článku najdete ZDE

Podle odhadu Jaroslava Kábeleho, ředitele portálu iDnes.cz, by se regulace na českém internetu mohla dotýkat několika málo procent stránek. "V našem případě se to samotného zpravodajského serveru příliš nedotkne, ale například iDnes.tv, jež nabízí videozpravodajství, bude regulací dotčena," domnívá se Kábele.

A jaké vlastně budou mít internetové televize či portály nabízející komerční video povinnosti? Návrh zákona jim přikazuje, že se musejí nahlásit do speciální evidence, kterou povede RRTV.

Internetoví provozovatelé také budou muset zpřístupnit jakousi "tiráž", aby je diváci mohli snadno identifikovat. Z hlediska obsahu mají mít povinnost vyhnout se publikaci sdělení, jež mohou podněcovat k nenávisti z důvodu pohlaví, barvy pleti, jazyka, víry nebo příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině.

Internetoví provozovatelé také budou muset zabezpečit před dětmi a mladistvými "škodlivý obsah" - především pornografii nebo hrubé a samoúčelné násilnosti - tak, aby se k němu snadno nedostali. Jak to přesně mají udělat, už ale zákon neříká.

Norma rovněž stanoví povinnost uchovávat záznamy všech pořadů a reklam s nimi vysílaných, a to alespoň po dobu 30 dní.

"Inspirace televizní branží je zde zřejmá. Autoři zákona ale nedomysleli, že na rozdíl od televizního kontinuálního vysílání, kde běží jedna reklama pro všechny diváky, je na internetu možné zařazovat reklamy k videosekvencím individuálně," vysvětluje Vladan Rámiš, právník portálu iDnes.cz a předseda samoregulační komise v rámci SPIR.

"Je nutné si uvědomit, že ačkoli dochází ke stále větší konvergenci internetu a televize, není to totéž. Web je mnohem svobodnější a individuálnější médium, přičemž ho využívá mladší a liberálnější publikum než klasické televize. To by měla RRTV ve svých budoucích regulačních rozhodnutích zohlednit," dodává Kábele.

Úřednické školení

Podle předkladatele zákona, kterým je ministerstvo kultury, však o regulaci internetu vlastně vůbec nejde. Chceme jen, aby existovaly rovné podmínky v hospodářské soutěži jak pro "klasické" televize, tak i pro ty internetové, říkají úředníci ve vysvětlovací zprávě. Jinými slovy - když Česká televize, Nova a Prima podléhají ze zákona určitým omezením, tak Stream.cz, Seznam.cz, Centrum.cz, iDnes.cz, tn.cz a další velcí hráči musejí být "hlídáni" také.

Ať už ale blížící se úpravě říkáme regulace nebo narovnání podmínek hospodářské soutěže, téměř všichni zainteresovaní, které týdeník EURO oslovil, se shodují: RRTV nemůže ve svěřeném úkolu dobře obstát.

Kritikům vadí především to, že ministerstvo ani RRTV až dosud neměly s internetem prakticky žádné zkušenosti. "Všechna dosavadní setkání s úředníky ohledně připravovaného zákona se týkala vysvětlování, co vše je na webu možné, jak internet funguje a podobně. Bylo to jedno velké školení," říká jeden z manažerů, jenž nechce být jmenován.

"Bezprostřední zkušenosti s regulací internetového prostředí patrně nemá žádný správní orgán v ČR a jakékoli jiné řešení by znamenalo vyšší náklady pro státní rozpočet," oponuje předsedkyně RRTV Kateřina Kalistová.

Že bude mít RRTV "těžký internetový život", se domnívá i Jaroslav Srb, partner advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný a spol., jenž pro SPIR zpracovával právní rozbor evropské směrnice a návrhu českého zákona. "Obávám se, že rada nebude mít pro svá rozhodnutí znalostní oporu," říká Srb.

Ani hlavu navíc

Jako další problémový bod se může ukázat nedostatek pracovníků, kteří by český internet v rámci RRTV monitorovali.

Ministerstvo kultury totiž nyní nepočítá s tím, že by se Rada kvůli novým úkolům měla rozšiřovat o nové zaměstnance. Znamená to tedy, že stejný počet lidí, který se dnes věnuje regulaci televizního vysílání, by měl kontrolovat i obrovskou masu dat, jež proteče denně internetem.

Šéf Seznam.cz Pavel Zima se proto obává, aby se preventivní kontroly RRTV nezaměřily především na velké internetové hráče, kteří by tak byli "biti" na úkor ostatních provozovatelů videoobsahu.

To však Petra Smolíková, vrchní ředitelka ministerstva kultury, vyvrací. "Námitku diskriminace kontrolovaných subjektů v porovnání se subjekty nekontrolovanými lze uplatnit vůči všem - nejen státním - existujícím orgánům, které podle zákona vykonávají dohled nad určitou oblastí," tvrdí Smolíková.

Dle ní by tak mohl mluvit o diskriminaci například každý pasažér v městské hromadné dopravě, jehož na rozdíl od jiných zkontroluje revizor.

Šéfka RRTV si myslí, že bez personálního posílení jejího úřadu nebude systematická kontrola možná. "Tuto připomínku RRTV při projednávání návrhu zákona opakovaně uváděla. Namátková kontrola ale není sama o sobě diskriminační," dodává Kalistová.

RRTV nejlepší volbou

David Dušek, konzultant internetových firem, upozorňuje, že potenciál webového světa není ani zdaleka vyčerpaný a rada bude k jeho regulaci přistupovat s optikou pro technologie několik desítek let staré.

"Zákon prakticky vůbec nerespektuje možnosti internetu, nepočítá s dalším vývojem, a naopak se ho snaží zakonzervovat ve stadiu, v jakém je nyní. Přitom každý, kdo podniká na webu, vám řekne, že jsme stále v plenkách a možnosti, kam se může internet rozvinout, jsou dnes těžko uvěřitelné. Jsem upřímně zvědavý, jak bude rada nové trendy sledovat a zapracovávat je do regulační sféry," ptá se Dušek.

Podobné námitky ale ministerstvo kultury odmítá. Obdobný přístup, tedy svěření agendy těm regulačním orgánům, které vykonávají dozor nad televizním vysíláním, podle Smolíkové zvolily i ostatní členské státy EU.

Především z tohoto důvodu prý nebylo možné dát větší prostor samoregulačním orgánům, například Sdružení pro internetovou reklamu.

Původně se s rolí samoregulačních orgánů nepočítalo téměř vůbec. A až teprve poté, co vláda na konci května smetla prvotní návrh zákona ze stolu, začalo ministerstvo konzultovat znění normy s velkými internetovými hráči a SPIR. Ti si pak alespoň prosadili, že RRTV bude při ukládání pokut přihlížet ke stanoviskům hráčů z branže.

"Současná dohoda mezi SPIR a ministerstvem je taková, že si sami v rámci komise budeme řešit kauzy tak, jak na ně narazíme. Pokud někdo podá radě podnět k šetření určitého přestupku, RRTV nás požádá o vyjádření a my do deseti dnů zaujmeme stanovisko, zda je to v rozporu s etikou, různými kodexy a podobně. Jestli pak rada náš názor vezme v potaz, se uvidí až v praxi," naznačuje možný scénář Hrubešová.

Emigrace portálových podnikatelů?

Evropská směrnice také počítá s tím, že v každé členské zemi má mít internetové televize na starost jeden orgán. Tyto instituce rovněž budou vzájemně spolupracovat. Jinak řečeno, když se například polskému divákovi znelíbí obsah videa vysílaného českým internetovým provozovatelem, měl by se obrátit na českou RRTV.

A naopak, pokud si bude chtít Čech stěžovat na video švédského internetového provozovatele, musí se obrátit na příslušnou švédskou instituci. Přes všechny snahy Evropu sjednotit ale v jednotlivých zemích stále zůstávají velké kulturní a společenské rozdíly. Nad čím liberální Nizozemsko mávne rukou, to v katolickém Polsku může vyvolat bouřlivou reakci a následně i citelnou pokutu.

Zásadním problémem bruselské směrnice je ale fakt, že provozovatelů internetových portálů usazených mimo EU se regulace vůbec nedotkne. Příkladem může být populární server YouTube.com provozovaný americkou společností Google. Především proto vidí velcí internetoví hráči chystaný zákon jako obstrukci, jež omezí jejich konkurenceschopnost, ale nijak nepřispěje k větší bezpečnosti dětí a mládeže na internetu.

"Když například vidím, jaké odkazy vypadnou z vyhledávače poté, co má dcera hledá video s Harrym Potterem, jsem z toho nesvůj. Je nutné si uvědomit, že internet není jen český, ale globální, a majitele serverů mimo Unii nedokáže nikdo dohledat, natož kontrolovat," říká Pavel Mucha.

Připouští, že pokud by regulace české RRTV přesáhla únosnou mez, nemůže vyloučit variantu, že by společnost Centrum Holdings své inkriminované servery přesunula mimo EU.

"Věřím, že taková situace nenastane, nepublikujeme škodlivá videa, ale naopak spíše edukativní. Nicméně pokud by regulace byla dramaticky omezující, tak nám nic nebrání řídit portál, ale také ho obchodovat, odněkud ze zahraničí," řekl Mucha týdeníku EURO.

V podobném duchu hovoří i šéf Seznam.cz Pavel Zima: "Trochu vnímám regulační snahy Bruselu jako podvod na 'místní' evropské podnikatele a ptám se: proč je nevýhodné podnikat z EU? Samozřejmě že bychom se mohli přesunout někam do zahraničí, klidně to spojit s daňovými úlevami a přemístit sídlo firmy například na Bahamy. Ale jsme český portál a jsme v České republice rádi."

Advokát Srb v této souvislosti upozorňuje, že může vzniknout situace podobná té, kdy zákon o loteriích zakazoval sázky na internetu na území Česka. Vůči zahraničním subjektům, a to i z jiných zemí EU, byl ale bezzubý. "Ne na všechno je možné napsat právní předpis a vše zregulovat, i když zvláště EU je v tomto ohledu nedobrým příkladem. Správná cesta v demokratické společnosti ale nespočívá v tuhé regulaci, či dokonce cenzuře typu velkého bratra, je třeba klást důraz na samoregulaci poskytovatelů internetových služeb a výchovu v rodině a ve škole," uzavírá Srb.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Největší proces v historii Belgie. Začal soud k teroristickým útokům z roku 2016

V Belgii v pondělí začal největší soudní proces v historii země. Souzeni jsou pachatelé teroristických útoků, při nichž v březnu 2016 přišlo o život 32 lidí a přes 300 dalších utrpělo zranění. Zahájení podle tiskových agentur provázely emoce pozůstalých a obětí. Mezi deseti obžalovanými jsou i Mohamed Abrini a Salah Abdeslam, kteří už byli letos ve Francii odsouzeni k doživotnímu trestu za teroristické útoky v Paříži z roku 2015. Při nich zahynulo 130 lidí.

Proces, který má trvat několik měsíců, oživil bolestné vzpomínky lidí, kteří přišli o své blízké, utrpěli zranění nebo byli svědky útoků, při nichž se v Bruselu 22. března 2016 během ranní dopravní špičky odpálili tři sebevražední atentátníci. Při dvojitém sebevražedném útoku na letišti Zaventem zahynulo 16 lidí a dalších 16 zemřelo při atentátu ve stanici metra Maalbeek. K účasti na soudních jednáních se registrovalo asi tisíc lidí.

"Včera v noci jsem nemohla spát," řekla novinářům před zahájením procesu Christelle Giovannettiová, která nyní kvůli zraněním utrpěným při bombovém útoku v metru nosí naslouchátka. Sylvie Ingelsová, která se nacházela v blízkosti první bomby na letišti, uvedla, že v posledních dnech měla opakovaně noční můry. "Pokud dnes přijdu, tak proto, abych udělala tento krok a překonala svůj strach. Je důležité být tady. Je to jejich soud, ale také náš. Čekáme na nějaké odpovědi," řekla agentuře Reuters.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Neznámý muž v Německu pobodal dvě děti, které šly do školy

Dvě děti v pondělí na jihozápadě Německa utrpěly zranění cestou do školy, když je nožem pobodal zatím neznámý muž. Na svých internetových stránkách o tom informuje deník Bild. Agentura Reuters uvádí, že policie incident potvrdila.

Muž se po útoku v Illerkirchbergu skryl v obytném domě, podle Bildu jde zřejmě o ubytovnu pro migranty. Zda útočník patřil mezi její obyvatele ale není zatím jasné. Policie budovu obklíčila, vstoupila dovnitř a její obyvatele zadržela. Případ nadále vyšetřuje.

Bild uvádí, že napadené školačky odvezla rychlá záchranná služba do nemocnice. Illerkirchberg leží západně od Mnichova a žije v něm asi 5000 obyvatel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy