reklama
 
 

Reforma komunistů: Bohatí levněji, chudí chléb za 64 Kč

23. 5. 2013 15:08
Přinášíme ekonomickou analýzu měnové reformy z roku 1953, od které uběhlo právě 60 let

Praha - Krádež, nebo první krok k bohatšímu životu? Podle socialistické vlády byla měnová reforma z roku 1953 jednoznačně to druhé. Jak ale ukazují čísla, většina lidí si pohoršila.

Ze Statistické ročenky ČSR z roku 1958 vyplývá, že zatímco před reformou si každý, kdo měl potravinový lístek, mohl z průměrné výplaty koupit 656 kilo chleba, poté to bylo jen 328 kilo.

Podobně s rýží. Ještě v roce 1952 by mzda vystačila na 131 kilo, od 1. června 1953 si průměrný spotřebitel mohl koupit 17,5 kilo.

Výplata rostla pomaleji než ceny

Samotné odměny za práci se až na pětinásobné snížení po reformě příliš neměnily. Pokud vydělíme pěti i všechny mzdy před rokem 1953 (což statistici v následujících letech také dělali), zjistíme, že rostly lineárně.

Ne tak ovšem ceny na vázaném (tedy levnějším, přídělovém) trhu. Většina občanů byla přitom na potravinářských lístcích, kterými se na tomto trhu od roku 1939 platilo, závislá.

O tom svědčí například skutečnost, že za výhodnější poměr 5:1 (u částky do 300 Kčs) pro všechny "majitele lístků" si vyměnilo nové peníze 97,6 procenta občanů.

Vyplývá to ze Zprávy o peněžní reformě a jejím vyúčtování, kterou vypracovalo tehdejší ministerstvo financí.

Speciál Měnová reforma 1953

Vážení čtenáři,

Aktuálně.cz pro vás připravilo seriál článků, jimiž připomínáme událost, která před 60 lety zacloumala Československem a vůbec poprvé i komunistickým režimem u nás.

Seriál přinese vedle svědeckých výpovědí i nová odhalení.

1. díl seriálu: Tajná akce českých komunistů sebrala zboží z obchodů

2. díl seriálu: Znemožni se, řekli komunisté prezidentovi. Ten poslechl

Pokud jste byli svědky událostí kolem měnové reformy, máte příběh, který byste chtěli sdílet, napište na adresu editor@aktualne.cz. Děkujeme.

S reformou se trh sjednotil

Po přepočtu na dnešní mzdy a kupní sílu (ta vyjadřuje, kolik jednotek zboží si zákazník může za výplatu koupit) přitom vychází, že ceny po reformě oproti lístkovému systému výrazně stouply.

V případě chleba o 67 procentních bodů, u hovězího zadního o 174 bodů a 235,9 bodu u rýže.

Jinak řečeno: při současných mzdách by kilo chleba stálo 64 Kč (průměrná cena v dubnu 2013 činila 23,4 Kč), kilo hovězího 570,5 Kč (ve skutečnosti stojí 207,81 Kč) a kilo rýže 643,6 Kč (prodává se za 35,11 Kč).

Jak navíc zdůrazňují autoři knihy Velká peněžní loupež, tyto poreformní ceny, které zveřejnil tisk, se týkaly pouze zboží nejnižší kvality. Zbytek stál v obchodech ještě více.

Zlevnilo jen nedosažitelné zboží

Skutečně si přilepšili tedy pouze ti, kteří potraviny doposud pořizovali na volném trhu - tedy zhruba 2,4 procenta obyvatel. Základní zboží zlevnilo na 83,66 až 48 procent původních cen. Podrobnější přehled cen ukazuje následující tabulka.

Na volném, dražším trhu nakupovali hlavně všichni, kterým byl přístup k lístkům odepřen. Například soukromí zemědělci, pokud nesplnili povinné dodávky nebo byli označeni za úplné samozásobitele (měli více než 0,5 ha půdy), řemeslníci, živnostníci, obchodníci nebo vyšší státní úředníci z doby před rokem 1945, dále pak všichni příbuzní těchto osob (včetně vdov).

Většina ostatního obyvatelstva se volnému trhu vyhýbala - všechno zde bylo příliš drahé. Například kilo hovězího zadního stálo v roce 1952 za lístky 48 Kčs, na volném trhu pak 200 Kčs. Kilo másla 80 Kčs na vázaném trhu a 450 Kčs na volném.

Nedosažitelné bylo i spotřební zboží, kterého byl v prodejnách na lístky nedostatek. Zatímco průměrná mzda v roce 1952 činila 5 250 Kčs, jízdní kolo tu stálo 3 250 Kčs, elektrická chladnička 42 tisíc Kčs a automobil Škoda 1200 vyšel na 300 tisíc Kčs, uvedl pro Aktuálně.cz ekonom Drahomír Jančík.

Jak to viděl režim

"Peněžní reforma a s ní související opatření jsou důkazem péče strany a vlády o dobro pracujících a účinným prostředkem dalšího zlepšování materiálního postavení dělnické třídy, družstevníků, malých a středních rolníků a pracující inteligence," zhodnotil reformu ve svém projevu tehdejší předseda vlády Viliam Široký.

Jak potom psalo 31. května 1953 Rudé právo, reforma a zrušení lístkového systému měly pracujícím přinést "velké výhody", otevřít jim "širokou cestu kupředu" a vytvořit předpoklady pro zvyšování jejich další hmotné i kulturní úrovně.

Výtisk z 1. června pak označil den měnové reformy za "významný mezník na cestě našeho lidu k bohatému a šťastnému životu".

"Jak hluboká je to změna! K osvětlení toho stačí uvážit, že statisíce již dospělých, plnoprávných občanů republiky vůbec nezná z vlastní zkušenosti jednotný volný trh - bez lístků a bez přídělů," stojí v článku Pevná základna k dalšímu růstu životní úrovně.

autor: Tereza Holanová | 23. 5. 2013 15:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama