Praha - Třetí etapa důchodové reformy se odkládá. Vláda měla dnes projednat návrh, který by lidem umožnil převést část státního důchodového pojištění pod správu soukromých fondů. Nestalo se. Odklad si vyžádali lidovci.

Podle předsedy KDU-ČSL, bývalého ministra Jiřího Čunka, by totiž navrhovaná změna v důchodech "zvýšila nerovnost mezi lidmi." Lidovci si proto vyžádali přesnější analýzu dopadů reformy.

Další jednání v nedohlednu

Proti Nečasovu návrhu je i opoziční ČSSD. Její předseda Jiří Paroubek o víkendu vyzval právě koaliční lidovce a zelené, aby návrh nepodpořili. Proti jsou i odbory.

Předkladatel návrhu ministr Petr Nečas po jednání vlády neskrýval rozmrzelost. Současný systém je totiž podle něj naopak nespravedlivý k celé jedné třetině důchodců, kteří by si jeho návrhem polepšili. S tím souhlasí i přední český odborník na důchodovou problematiku Vladimír Bezděk, který považuje Nečasův návrh za první krok "skutečné Reformy s velkým R." Výtku lidovců proto Nečas odmítá a Čunkův postoj nepřímo označil za populistický.

"Na listopadové radě ekonomických ministrů s návrhem souhlasil a nevznesl proti němu jedinou námitku," řekl Nečas Aktuálně.cz. "Jestli to je populismus? Řekněme, že to zavání lidoveckým chováním," dodal ministr. Koalice tak bude o návrhu jednat znovu. "Kdy? To zatím nevím," řekl Nečas.

Bod "Zavedení možnosti opt-out ze základního důchodového pojištění" dnes tedy vláda neprojednala. O co však v návrhu jde? Navrhovaný opt-out neboli výjimka by umožňovala lidem dobrovolně převézt čtyři procenta ze svého státního průběžného důchodového pojištění do soukromých důchodových fondů. Ale pouze za předpokladu, že by si k těmto čtyřem procentům sami dvě procenta připlatili. Vklady by fondy spravovaly anonymně. Nevěděly by totiž komu peníze patří, protože by do nich přišly přes Českou správu sociálního zabezpečení.

Lidé, kteří by této možnosti využili dostatečně brzy, by mohli mít podle Nečase o deset až dvacet procent vyšší penzi, než ti, kteří se rozhodnou zůstat ve státním průběžném systému. Zároveň by ale na sebe dobrovolně vzali riziko, že výnos může být i nižší. Do důchodového systému by se tím podle Nečase vneslo víc peněz.

"Na každé čtyři koruny, které dá stát do systému, vloží ten, kdo výjimky využije, dvě koruny ze svého," tvrdí Nečas. V závislosti na tom, kolik lidí by této možnosti využilo a svá čtyři procenta odčerpalo, by pak musel stát do státního systému přispět.

Udržitelný systém

Spolu s loňským prodloužením odchodu do důchodu jde o další z Nečasových plánovaných kroků, jak navzdory rostoucímu průměrnému věku zabránit hrozícímu zadlužování důchodového systému. Nečas opakovaně prohlásil, že chce důchody proměnit tak, aby nadále rostly, ale výdaje na ně byly trvale udržitelné.

Specialista na důchodovou reformu z Českomoravské komory odborových svazů Vít Samek ale označuje tento návrh za "politikum liberálů" a možnost povolení výjimek z principu odmítá. Podle něj je totiž důchodový systém udržitelný tak jak je dnes a Nečasův návrh jej podkopává. Státní pokladnu v jeho očích naopak zadluží výdaje na pokrytí zmíněných čtyř procent, které si lidé budou moci převést do soukromých fondů.

"Ročně to bude kolem čtyřiceti miliard a ty stát prostě nevybere," je přesvědčen Samek. Podle něj se také podobný systém neosvědčil v Polsku, na Slovensku nebo Maďarsku.

Nečas to označuje za demagogii. Náklady na změnu podle něj budou nižší a pokryjí je výnosy z daní. "Je předčasné říct, že v těchto zemích systém selhává. A hlavně: tam vyvedli ze státního systému devět procent a u nás zůstane možnost převodu důsledně dobrovolná," trvá na svém ministr.

Reforma s velkým R

S argumenty lidoveckého předsedy a odborů nesouhlasí ani Vladimír Bezděk, který stál v letech 2004 až 2005 čele odborné komise zabývající se návrhy důchodové reformy. Dnes je Bezděk generálním ředitelem pojišťovny Aegon Česká Republika.

Podle něj je dnešní důchodový systém dlouhodobě neudržitelný. "97 procent příjmu průměrného penzisty u nás tvoří výdaje státu. Kvůli stárnutí populace je to dlouhodobě strašně nebezpečný trend pro celou společnost i stát, který je dnes už v mezinárodním srovnání unikátní," tvrdí odborník.

Dnešní systém je navíc podle něj nespravedlivý a demotivující. "Celá polovina důchodců bere průměrný důchod plus mínus deset procent, přestože rozdíly v jejich příjmech před penzí byly vyšší," upozorňuje Bezděk.

Podle Nečase by měla možnost opt-outu přilepšit právě lidem od průměrného platu nahoru. "Mezi ně patří i kvalifikovaní dělníci a řemeslníci," odmítl ministr, že by reforma přilepšila jen bohatým.

Nečasův návrh je tak podle Bezděka důležitým krokem k vícezdrojovému důchodovému systému a tím i k Reformě s velkým R. "Opt-out si sice vyžádá střednědobé zvýšení nákladů na zhruba 25 až 30 miliard ročně. Stát za to ale získá nový pilíř důchodového systému, který sníží závislost penzí na státu a rizika s tím spojená," je přesvědčen Bezděk.