


Od pondělí už stát nereguluje ceny pohonných hmot a končí i dočasné snížení spotřební daně u nafty. U některých pump ceny rostly o desítky haléřů, jinde o koruny. Někde se zatím nezdražovalo vůbec. Odborníci se nicméně shodují, že Češi se teď musí na postupný růst cen nafty i benzinu připravit.

„Za minulý týden vzrostla velkoobchodní cena nafty o tři koruny na litr a u benzinu o dvě koruny. Konec snížené spotřební daně přidá další 2,35 koruny. V součtu tak nafta během týdne může zdražit o pět korun za litr,“ vysvětluje analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
Některé čerpací stanice ovšem nečekaly na pondělí a zvedaly ceny už o víkendu, kdy byla nejvyšší povolená cena stanovená ministerstvem financí do neděle 43,41 koruny za litr benzinu a 42,13 u nafty.
K vyššímu zdražení dochází u nafty právě kvůli tomu, že se navrací spotřební daň, vysvětluje mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. „Když se cena zvedne o tři koruny padesát, tak z toho je dvě koruny třicet daň,“ připomíná Loula.
„Není to tak, že by se celý trh rozhodl a zdražil. Čerpací stanice zdražují postupně a zdražují různě,“ konstatuje prezident Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Řidiči se podle něj mají připravit na postupný růst během celého týdne.
Konec regulace cen nafty a benzinu s vidinou vyšších cen přitom vyhnal během minulého víkendu Čechy k pumpám. Někde se tvořily fronty, řidiči si nosili i kanystry a čerpali paliva do zásoby. Zvýšený zájem potvrzují například pumpy u řetězce Globus.
„O víkendu nám stoupla výtoč – v sobotu o třetinu a v neděli o víc než padesát procent,“ řekl deníku Aktuálně mluvčí řetězce Globus Zdeněk Vesecký. Právě tyto pumpy měnily ceny už minulou sobotu.
„K nejvyššímu zdražení nafty došlo u čerpacích stanic Pardubice a Ústí nad Labem, kde ceny vzrostly téměř o 5,9 procenta,“ sdělil Vesecký. V pondělí odpoledne pak čerpačky Globus zvedaly ceny znovu. Například zmíněná pardubická benzinka zdražila oproti sobotě benzin o 40 haléřů na 40,90 koruny a naftu o dvě koruny a třicet haléřů na 41,20.
Vláda zavedla opatření proti prudkému růstu cen paliv v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. O konci rozhodla minulý týden.
„Přistoupili jsme tomu jako okolní země, v tuto chvíli ani ony – pokud vím – ceny paliva neregulují. Samozřejmě v mezičase došlo k nějaké eskalaci, ale my to sledujeme,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády.
„Pokud by se něco stalo, máme možnost to urychleně znovu řešit. Paní ministryně Schillerová mluvila s distributory pohonných hmot a doufejme, že se budou chovat rozumně a nebudou tu situaci a to uvolnění regulace zneužívat,“ dodal premiér.
„Petrolejáři určitě nebudou provokovat, aby se dostali s naftou nad padesát korun,“ hodnotí Václav Loula za Českou asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu. Podle něj nebude docházet k neúměrnému nárůstu cen.
Další vývoj však bude záležet zejména na situaci na Blízkém východě. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem, klíčovým pro světové dodávky ropy, totiž zůstává slabý kvůli dalšímu vyhrocení vztahů mezi Íránem a Spojenými státy.
Do toho se tenčí světové zásoby ropy. Severomořská ropa Brent se aktuálně prodává nejdráž za poslední měsíc. Její cena po další eskalaci konfliktu na Blízkém východě v pondělí ráno překročila hranici 90 dolarů.
Výrazný vliv začíná mít na cenu paliv také vývoj války na Ukrajině. Zemi se daří ničit ruskou ropnou infrastrukturu, Rusko dokonce zakázalo vývoz ropy a musí ji dovážet. Nakupuje ji nyní zejména z Indie, která má zásobovat Evropu, což způsobuje nervozitu na trhu.
Evropské rafinerie si kvůli obavám o další vývoj navyšují marže – ty jsou nyní u nafty na letošním maximu. U benzinu nejvyšší za poslední čtyři roky.






Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.



Pražští policisté pátrají po zatím neznámém muži, který podle nich v supermarketu v Ankarské ulici na Petřinách během několika dnů ukradl víc než 130 balení ořechů. Způsobil tím škodu za zhruba 15 tisíc korun, hrozí mu až dvouletý trest vězení.



Nejméně jednoho mrtvého a dva raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na ruské město Voroněž, uvedl v úterý gubernátor Alexandr Gusev. Drony podle něj zapálily sklady nejmenované velké společnosti, podle médií hoří další sklad internetového prodejce Wildberries. Terčem ukrajinských dronů se podle místních úřadů stala také Orenburská oblast, ležící na rozhraní evropské a asijské části Ruska.