Praha - Černé prognózy dopadů finanční krize jsou už půl roku hlavním tématem všech světových médií. U čtyř pětin českých domácností se ale příjmy za tu dobu nezměnily nebo jen mírně klesly. Ukázala to studie GfK Praha z letošního března.

Celkem u 47 procent domácností se v posledním půlroce příjem nesnížil, u 31,9 procenta lidí zatím pouze mírně. Jen u 14,5 procenta domácností se snížil příjem výrazně.

Naopak 1,5 procentům českých domácností se příjem zvýšil. "Na rozdíl od října minulého roku jsou pociťované dopady krize významně ovlivněny sociálními faktory. Nejvíce zasáhla více početné domácnosti a domácnosti s nižšími příjmy. Z regionálního hlediska jsou nejvíce postiženy severní Čechy, kde až 22 procent dotázaných občanů uvedlo pokles svých příjmů," upřesnil závěry studie její autor Pavol Frič z GfK Praha.

Bankám lidé stále věří

"Stejně jako v říjnu minulého roku, tedy záhy po vypuknutí finanční krize, stále platí, že Češi se ani tak nebojí o úspory v bankách jako o snížení své životní úrovně," uvádí průzkum.

Bankovnímu systému v Česku podle něj lidé vesměs stále věří, a to i přesto, že v zemích ležících západně od Česka zkrachovalo několik bank.

O své úspory v bankách nemá strach nebo neví, zda se má obávat, mírná většina dotázaných. Přesto důvěra v banky působících na českém trhu oproti říjnu roku 2008 klesla o deset procent.

S eurem teď raději počkat

Krize ovlivňuje také pohled Čechů na přijetí společné evropské měny. Zvyšuje se počet těch, kteří euro spíše odmítají a domnívají se, že v současné době by přijetí eura nebylo dobré.

Celkem 31,5 procenta dotázaných si myslí, že přijetí eura by v současné době české ekonomice pomohlo. Opačný názor zastává 43,9 procenta lidí.

Do eura vkládají své naděje hlavně "nejdynamičtější" obyvatelé - studenti (48 %), mladí muži do 29 let (43 %) a lidé s vyššími příjmy (43 %).