Pravice a levice? Blbost, strany se přežily, tvrdí Čuba

Karel Toman
22. 10. 2012 13:57
Bývalý šéf JZD Slušovice vzpomíná, jak kvůli němu musel Štrougal na kobereček k Husákovi
Doc. Ing. František Čuba CSc.
Doc. Ing. František Čuba CSc. | Foto: Karel Toman

Slušovice - "Rozlišování pravice a levice je blbost, to je překonané," myslí si František Čuba, jehož Agrokombinát Slušovice ležel v žaludku Gustávu Husákovi i Václavu Havlovi.

"Že neexistují socialistické nebo kapitalistické podniky, o tom jsem přesvědčen stále," tvrdí Čuba v další části rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz, v němž se mimo jiné vyjadřuje ke své kandidatuře za stranu expremiéra Miloše Zemana.

"Husák měl takovou malou hůlčičku a tou tloukl o zem. Štrougal říkal: no, tak to je veliký průser," vzpomíná Čuba, jak jej nedávno navštívil někdejší komunistický ministr a premiér Lubomír Štrougal a po letech promluvil o tom, jak si jej tehdejší prezident zval kvůli Slušovicím na kobereček.

Aktuálně.cz: Nepovažujete za problém, že stranu, za kterou jste byl zvolen do zastupitelstva Zlínského kraje, vede expremiér Miloš Zeman, tedy architekt opoziční smlouvy a centrální postava afér Bamberg, Štiřín, Olovo, za jehož vlády dokonce došlo k přípravě vraždy mojí kolegyně novinářky Sabiny Slonkové?

František Čuba: A vy tvrdíte, že Miloš Zeman zavinil, že tam někdo plánoval vraždu? Vždyť to je nesmysl.

A.cz: Vy sám jako šéf legendárního družstva víte, že vedení záleží na tom, jakými lidmi se obklopíte. A právě Miloš Zeman se obklopil lidmi jako je Miroslav Šlouf nebo Karel Srba.

Co víte o Šloufovi? Protože ho někdo vykreslil v černých barvách, tak se to opakuje donekonečna. Jsou takoví, kteří nejsou v týmu těch současných vládců, a proti těm se jede na plné obrátky. A na druhé straně jsou jiní, kteří byli schopni udělat spoustu práce, tak jsou předmětem neustálého šikanování.

Čuba a fenomén Slušovice

  • František Čuba se narodil do sedlácké rodiny 23. ledna 1936 v obci Březová na Zlínsku. Absolvoval provozně-ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze.
  • V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice. Obyčejné vesnické zemědělské družstvo za tu dobu změnil v gigant s obratem až osm miliard korun zaměstnávajícím až sedm tisíc lidí.
  • Od zemědělství se produkce družstva systémem přidružených výrob dostala k biotechnologii, strojírenství a mikroelektronice. Vyráběly se zde naše první počítače.
  • V systému řízení zavedl Čuba nové, na tehdejší socialistické poměry doslova kapitalistické prvky hodnocení pracovníků a stimulační faktory, jako byly existenční a seberealizační, faktor strachu o místo nebo vnitrokonkurenční boj.
  • Slušovice představovaly ostrov prosperity uprostřed socialistického tábora, který se ocital v čím dál hlubší ekonomické krizi.
  • Uprostřed režimu Čuba fungoval jako ryzí pragmatik, podle kritiků až cynik. Pro obyvatele obce ale vybudoval rozsáhlou občanskou vybavenost. Od prodejen a restaurací, kde mohli zaměstnanci platit firemní šekovou knížkou, až po koupaliště či dostihovou dráhu.
  • Slušovice byly trnem v oku normalizačnímu tvrdému jádru KSČ kolem Gustáva Husáka, ale i porevolučnímu Občanskému fóru kolem Václava Havla a Stanislava Devátého.

A.cz: Tak jako svého času vy?

Já bych byl nerad, abychom se pořád vraceli k tomu, že jsme byli nějak postiženi. Fakt je ten, že kdyby Slušovice fungovaly, přineslo by to prospěch celé republice. Já ale na tu dobu nenadávám. Byl jsem si vědom, že když jdu do takového podnikání, nemůžu čekat jen úspěšné dny, ale také neúspěšné. Že není jen to slunečné počasí, ale že někdy také zaprší. S tím jsem byl srozuměn už v době, když jsem šel dělat do Slušovic předsedu JZD. Já to beru tak, že za to, co jsme vybudovali, se nemáme co stydět. Nechci ale, abychom žili jenom z toho.

Voliči komunistů tu mají právo žít

A.cz: Prohlásil jste, že by vám v krajském zastupitelstvu nevadila spolupráce s komunisty. Vždyť tato strana se stále oficiálně nezřekla své předchůdkyně KSČ, která tady v politických procesech a koncentračních táborech povraždila stovky lidí. Ani to vám nevadí?

Těch 20 procent lidí, kteří komunisty volili, mají právo žít v tomto státě, nebo nemají?

A.cz: Jen si umím představit, že konkrétně ve Zlínském kraji spoustě lidí vadí třeba Miroslav Grebeníček, jehož otec byl ve věznici v Uherském Hradišti vyhlášeným bachařem. A od téhle minulosti se KSČM nikdy výslovně neodstřihla. Právo žít tady ale její voliči určitě mají.

No tak proč tyto lidi odháníte od výhod, které mají všichni ostatní?

Husák nás neměl rád

A.cz: Slušovice dokázaly být fungující hospodářskou alternativou socialismu uvnitř hospodářsky slabého východního bloku. Dokázaly by to ale i dnes, kdy se hospodářství v mnoha ohledech už vyrovná Západu a je tu konkurenční prostředí?

Já jsem zatím neviděl nic světoborného, co by nás mohlo překvapit. Například některé věci ze živočišné i rostlinné výroby, které se teď zavádějí, fungovaly už u nás.

A.cz: Například?

Například my jsme prováděli transplantaci embryí. Produkovali jsme jich víc než kdekoliv na světě. Na vysoké úrovni jsme měly vyřešenou produkci kukuřice. Měli jsme založenou společnost KSL (Kukuřice Slušovice Limagrain), která zabezpečovala pěstování kukuřice v jiných zemědělských podnicích a také v Rusku. Kdo s námi pracoval, tomu jsme garantovali, že roční výnos zvýší nejméně o 20 procent. A když toho nedosáhneme, že za poskytnuté služby nechceme žádné peníze.  

Slušovice ale především věnovaly pozornost novým poznatkům, které ve světě vznikají. Každý den je ve světě přihlášeno tisíc patentů. Vzniká obrovské množství informací, které prochází kolem nás, a nikdo je nevyužívá. Slušovice měly vytvořenou organizaci, jejíž pracovníci nedělali nic jiného, než že studovali, co je nového ve světě. Poznatky se předávaly technicko-hospodářským pracovníkům. A když to byly veliké poznatky, tak se pro ně vymyslel program.

Například program biochemických výrobků v Hrobicích. V té době jsme měli šest patnáctikubíkových fermentorů. Stihli jsme je ještě rozšířit o dalších šest padesátikubíkových fermentorů a připravovali jsme se na devět pětisetkubíkových fermentorů. Vyráběli jsme zde biochemicky preparát Batulin, který likvidoval zavíječe kukuřičného, který nám napadal kukuřici v Rusku. Ta měla původně výnos 24 metráků na hektar. My jsme první rok dosáhli 56, druhý 87 a třetí vysoce přes sto metráků.

Připomeňte si historii Slušovic v dokumentu Roberta Sedláčka

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

A.cz: Nesnášel vás Gustáv Husák stejně jako Václav Havel. V šedesátých letech jste řekl, že socialismus neznamená flákárnu za moc peněz. Předloni jste prohlásil, že podniky dnes jen maximalizují zisky a nemyslí na obec a sociální rozměr. Také podle vás neexistuje socialistické nebo kapitalistické podnikání, ale prostě podnikání. Usnadněte nám trochu orientaci: jste víc kapitalista, nebo socialista?

Zaprvé si myslím, že rozlišování pravice a levice je blbost, že to je překonané. Že dokonce systém politických stran je překonaný. O tom ale nechci, abyste psal. Současná politika je vedena jiným směrem a já nikomu nechci komplikovat situaci. Ale o tom, že neexistují socialistické nebo kapitalistické podniky, o tom jsem přesvědčen stále.

Husák nás neměl rád. To je pravda. Před rokem tady byl Štrougal (Lubomír Štrougal, ministr zemědělství a ministr vnitra a pozdější československý premiér v letech 1970-1988, pozn. red.) a spolu jsme se o tom bavili.

Fungovalo to tak, že Husák si jednou za tři měsíce nechal vypsat z novin všechno, co se týkalo Slušovic. Pak se tím přes sobotu a neděli zabýval a v pondělí už sháněl Štrougala, aby k němu okamžitě přišel. Husák měl takovou malou hůlčičku a tou tloukl o zem. Štrougal říkal: No, tak to je veliký průser. Husák na něj ve dveřích vykřikl: Lubo, kolik jste dali do těch Slušovic peněz? On říká: Ne, nedali jsme tam ani korunu. Husák říká: Ne, to není možné, protože jestliže zvýšili z roku na rok tržby o miliardu korun, tak tam do toho museli cosi vložit. Čí jsou ty peníze? Jsou to peníze ruské, nebo americké, nebo židovské, nebo arabské?

A.cz: A čí tedy byly?

Naše.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Vaclík kvůli zranění chytal jen poločas, Sevilla porazila Getafe

Brankář Sevilly Tomáš Vaclík odchytal v 25. kole španělské fotbalové ligy proti Getafe kvůli zranění pouze první poločas. Podle klubového webu si česká reprezentační jednička řekla o vystřídání kvůli potížím s pravým kolenem. Rozsah zranění ukáže až vyšetření.

Sevilla zvítězila 3:0 a posunula se na čtvrté místo. V lize vyhrála po třech zápasech a celkově po pěti soutěžních utkáních. Díky lepšímu skóre se před Sevillu po výhře 3:1 nad Villarrealem dostalo Atlético Madrid..

"Nevíme, co přesně se stalo. Doufáme, že to nebude nic vážného," řekl na tiskové konferenci trenér Sevilly Julen Lopetegui. Jeho tým čeká ve čtvrtek domácí odveta 2. kola Evropské ligy s rumunskou Kluží. První zápas skončil 1:1.

Vítězný gól andaluského celku zaznamenal dvě minuty před koncem první půle Lucas Ocampos. Další zásahy přidali po pauze Fernando a Jules Koundé. Místo Vaclíka do druhé půle naskočil Bono.

Atlético prohrávalo od 16. minuty, kdy se trefil Paco Alcácer. Do přestávky srovnal Ángel Correa a obrat dokonal v 64. minutě Koke. Pojistku přidal o deset minut později Joao Felix.

Granada zvítězila v Pamploně i díky dvěma trefám Darwina Machíse 3:0, Alavés zdolal po obratu Bilbao 2:1 a Valladolid si poradil s posledním Espaňolem Barcelona 2:1. Katalánský tým hrál od 25. minuty bez vyloučeného Davida Lopéze.

Španělská fotbalová liga - 25. kolo:

Pamplona - Granada 0:3 (4. a 28. Machís, 41. Foulquier), Alavés - Bilbao 2:1 (28. Pérez z pen., 90.+1 Ely - 17. García), Valladolid - Espaňol Barcelona 2:1 (77. Ramírez, 83. Guardiola - 90.+3 Embarba z pen.), Getafe - FC Sevilla 0:3 (43. Ocampos, 67. Fernando, 75. Koundé),  Atlético Madrid - Villarreal 3:1 (40. Correa, 64. Koke, 74. Felix - 16. Alcácer).

Další zprávy