Potíže na cestě k prosperitě: Nikdo neutrácí, jen stát

Petr Holub
7. 6. 2010 12:30
Důsledky finanční krize českou ekonomiku teprve zasáhnou, ukazují nová čísla statistického úřadu.
Stavebnictví podle ČSÚ v prvním čtvrtletí 2010 propadlo o 22 %, zatímco celá ekonomika oživovala o 1,2 %. Není divu, že v něm teď vládne vysoké napětí.
Stavebnictví podle ČSÚ v prvním čtvrtletí 2010 propadlo o 22 %, zatímco celá ekonomika oživovala o 1,2 %. Není divu, že v něm teď vládne vysoké napětí. | Foto: Karel Toman

Praha - Důsledky finanční krize českou ekonomiku teprve zasáhnou. Růst průmyslu je zatím příliš pomalý na to, aby vyrovnal plánované škrty ve státních výdajích.

Export jedinou nadějí

Ekonomický růst je nejistý, ukazují nejnovější data Českého statistického úřadu. Od dna se zatím odráží jen export. V dubnu se přiblížil výsledkům z doby před dvěma lety, kdy krize teprve stála za dveřmi.

Díky exportu se probouzí i průmysl. Průběžně se zvyšuje produktivita, které je rovněž srovnatelná s dubnem 2008. Firmy toho ovšem dosahují propouštěním a snižováním mezd. Jejich objem je dnes o dvanáct procent nižší, než před dvěma lety. Vinou menší poptávky v Česku se nepodařilo vyrovnat ani celkový propad průmyslových tržeb.

Čtěte více:

Vládní ekonomové přesto sázejí na to, že české hospodářství zachrání právě vývoz průmyslových výrobků: "Pro ekonomický růst bude rozhodující vývoj exportu a to, zdali se začnou zvedat dočasně utlumené investice českých firem," předpověděl v Hospodářských novinách viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Státní injekce zachraňují mzdy

Proti dubnu 2008 poklesly příjmy průmyslových firem o 13 procent a objem platů rovněž o víc než desetinu. Stejný vývoj kopírují další odvětví včetně služeb a stavebnictví. Podnikatelé letos vyplácejí o šest procent nižší mzdy, než před dvěma lety. To se podle analytiků podepisuje na postupném propadu maloobchodu. Proti roku 2008 se jeho obrat snížil už o sedm procent.

"Nezaměstnaných je stále hodně a mzdy zaměstnaných rostou pozvolna," vysvětluje Helena Horská z Raiffeisenbanky. Propad příjmů obyvatelstva přitom i letos koriguje zvýšení výplat ve veřejném sektoru. Za dva roky vyrostly o deset procent. Nejvíc si přitom polepšili zdravotníci, lépe na tom jsou i na úřadech a ve školství, prudce však padají platy ve výzkumu.

Po součtu všech položek vychází, že v prvním čtvrtletí zaplatil veřejný sektor za mzdy svých zaměstnanců o 1,9 miliardy víc, než v prvních třech měsících roku 2009.

Pomoc státu musí skončit

Ekonomický vývoj popsaný statistikou ČSÚ nepříznivě ovlivňuje státní rozpočet. Celkový propad ve mzdách byl v prvním čtvrtletí větší, než předpokládalo ministerstvo financí. Namísto očekávaného snížení o 1,4 procenta propad dosáhl 2,4 procenta.

Příjmy na pojistném a dani z příjmu by se snížily ještě víc, kdyby stát a další veřejné instituce proti plánu nezvýšily platy svých zaměstnanců. Takové opatření ale zvýší víc státní výdaje, než daňové příjmy.

Proto současná rozpočtová data varují, že schodek rozpočtu překročí plánovanou sumu 163 miliard o dalších 50 miliard.
Dobré výsledky exportu se zatím na daňových příjmech neprojevily, ministr financí Eduard Janota si ale na červen slibuje lepší výběr daně ze zisku firem.

Vládní ekonomové proto chystají dosud odkládané rozpočtové škrty, které zasáhnou platy ve veřejné sféře a sociální dávky. Tím bude dál poškozen maloobchod a stavebnictví, které jsou závislé na domácí poptávce. Již citovaný viceguvernér Tomšík se však nebojí, že po vládních úsporách čeká propad celou ekonomiku: „Osobně neočekávám, že by rozpočtové škrty v Česku vedly k nějakému dalšímu kolu recese," řekl v rozhovoru pro HN.

 

Právě se děje

Další zprávy