Praha - Po šrotovném couvají sociální demokraté také z dalšího svého protikrizového návrhu. Od dubna příštího roku měl fungovat systém státní pomoci lidem, kteří nejsou schopni splácet hypotéku. Konkrétní návrh příslušného zákona zatím ČSSD ani nepředložila do sněmovny. Určitou kompenzací je sice čerstvý návrh trojice poslanců, jde však jen o torzo původního plánu.

Základní koncept Programu pomoci občanům při splácení hypotečních úvěrů představila ČSSD letos v srpnu jako jedno z lákadel předvolební kampaně. Po odkladu parlamentních voleb z letošního října na jaro příštího roku však pro už zřejmě toto "opatření proti ekonomické a finanční krizi" nepatří mezi priority.

Kritici návrhu, například ekonomický expert Martin Kocourek z ODS, upozorňovali, že ČSSD není schopna vyčíslit, na kolik by stát toto opatření přišlo. Přesnější odhad nemá místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka ani nyní, čtyři měsíce po úvodní prezentaci programu.

"Tento bod volebního programu nelze realizovat mimo vládu z poslaneckých lavic jen legislativní iniciativou. Pokud se po volbách staneme vládní stranou, bude naším cílem prosadit toto opatření do vládního programu," říká nyní bez bližších podrobností Sobotka.

Fakt, že zemi nyní vládne "jen" takzvaná úřednická vláda s podílem ČSSD, přitom straně nebrání prosazovat jiné konkrétní návrhy. Za pomoci komunistů a lidovců například zastavili škrty v platech státních zaměstnanců a mají velkou šanci i na předčasné zastavení škrtů v mateřské. Do dalšího čtení prošel díky ČSSD například také návrh na vyšší daně pro lidi s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně nebo opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci - u obou těchto změn přitom počítá s účinností až od ledna 2011.

Státní pomoc se splácením hypotéky měla podle předvolebních plánů ČSSD fungovat od 31. března do 31. prosince 2010. Na pomoc by měli mít nárok jen lidé, kteří za hypotéku ručí nemovitostí, v níž mají trvalé bydliště, přišli o práci v důsledku krize a až do ztráty zaměstnání svůj úvěr řádně spláceli.

Stát by podle srpnových představ ČSSD poskytl takovým lidem půjčku v maximální výši 2,5 milionu korun. Pomoc by podle nich trvala maximálně jeden rok, pak by dlužník začal půjčku státu zase splácet - včetně přiměřeného úroku.

Na pomoc by měli nárok jen lidé s hypotékou sjednanou před koncem roku 2008. Podpora měla být podle ČSSD nicméně až krajním řešením, přednost má mít vždycky domluva klienta s bankou na případné restrukturalizaci dluhu.

Křečkův plán B

Tento týden nicméně tři poslanci ČSSD předložili návrh zákona, který má pomoci se splácením hypoték a úvěrů ze stavebního spoření lidem, kteří přijdou o zaměstnání. Źádost Státnímu fondu rozvoje bydlení by mohl podat každý, kdo je bez práce alespoň tři měsíce a současně evidovaný na úřadu práce.

Stát by mohl takovému člověku mohl půjčit maximálně 150 tisíc korun s jednoprocentním ročním úrokem a nejvýše desetiletou splatností. Podrobnější podmínky by stanovilo nařízení vlády.

I kdyby návrh prošel, začaly by se půjčky poskytovat až od ledna 2011, plánují poslanci Stanislav Křeček, Jan Hamáček a Jiří Petrů.

Oproti srpnovému záměru ČSSD se návrh trojice poslanců liší i tím, že půjčka by nebyla omezena jen pro lidi, kteří za hypotéku nebo úvěr ručí vlastní nemovitostí, v níž bydlí.

Navrhovatelé předpokládají, že o půjčku by požádalo zhruba 10 tisíc žadatelů ročně, což podle nich představuje roční výdaje z rozpočtu fondu do jedné miliardy korun.

Podle předsedkyně dozorčí rady fondu a poslanyně ODS Zdeňky Horníkové však stát nemá na takové půjčky peníze. Navíc by musel zaměstnat další úředníky na kontrolu celého procesu.

Jen populismus, říkali kritici

"Jde o další populistický trik, který má Jiřímu Paroubkovi pomoci ve volbách," reagoval na srpnový plán sociálních demokratů předseda ODS Mirek Topolánek. "Stát by měl podle ČSSD přebírat odpovědnost za některé občany. Zcela určitě by ale nedokázal spravedlivě rozhodnout, kdo se do tíživé situace dostal vlastním přičiněním a kdo nezaviněně," vysvětluje Topolánek.

"Ve skutečnosti by ČSSD uvrhla stát do další pasti. Převzetí hypoték by především otevřelo prostor pro spekulace a nahrávalo by korupci. Kdo by rozhodoval o tom, jakou hypotéku převzít a jakou ne?" dodává Martin Kocourek z ODS.

Inspirací pro plán ČSSD byla obdobná státní pomoc na Slovensku nebo v Lotyšsku.

Pomoc pro lidi, kteří nemysleli ani na pojistku

Odborníci upozorňují, že záleží jen na zodpovědnosti každého klienta banky, zda si k hypotéce sjedná také pojištění schopnosti splácet.

"Toto pojištění není povinné, ale klientům jej vřele doporučujeme," říká například mluvčí Hypoteční banky Pavla Hávová. Letos si pojištění hypotéky pro případ ztráty zaměstnání sjednala zhruba třetina nových klientů Hypoteční banky.

U České spořitelny si pojištění schopnosti splácet sjednává asi  60 procent majitelů nových hypoték. "Stále více oblíbená je rozšířená varianta, která se vztahuje i na případy ztráty zaměstnání. Oproti loňskému roku se zájem o ni zdvojnásobil," říká Pavla Langová z tiskového oddělení spořitelny.

Počet klientů, kteří mají vážné problémy se splácením hypotéky, se letos zvýšil z dlouhodobé úrovně pod jedním procentem na zhruba dvě procenta.  Podle analytiků jde však stále o velmi mírné hodnoty, zvláště v porovnání s USA.