S vyššími poplatky by měli také počítat klienti bank, kteří se rozhodli využít některý z investičních produktů svého finančního ústavu.
Obojí vyplývá z novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která v současné době čeká již jen na podpis prezidenta republiky poté, co byla v minulých dnech schválena Senátem.
Novela totiž stanovuje deseti až dvacetinásobné odvody obchodníků s cennými papíry do Garančního fondu a částečně se promítne do zpoplatnění jejich služeb.
Návrh na zvýšení polatků je "bez autora"
"Nikdo s naší asociací toto razantní zvýšení poplatků nekonzultoval, ač nám to původně slibovali," uvedl generální tajemník České asociace obchodníků s cennými papíry Zdeněk Radil.
Parlament tak začlenil na své schůzi v prosinci loňského roku do původního návrhu novely změnu placení příspěvků do Garančního fondu víceméně tajně. K autorství tohoto návrhu, který vzešel z rozpočtového výboru Sněmovny, se však nikdo nehlásí.
Obchodníci s cennými papíry doposud odváděli do Garančního fondu roční příspěvek ve výši 0,02 procenta z objemu spravovaného majetku svých klientů. Nyní budou do fondu odvádět dvě procenta z přijatých poplatků a provizí za poskytnuté finanční služby.
Asociace podle Radila přitom v zásadě souhlasí s nastaveným principem, tedy odvodem navázaným na příjem odměny z poskytnutých služeb. Ten by ale měl činit 0,1 až 0,4 procenta tohoto příjmu.
Poctiví zafinancují nepoctivé
"Nesouhlasíme s jeho bezprecedentní výší," zdůrazňuje Radil. Podle Asociace se zvýšení odvodů promítne do poplatků zákazníkům, kteří tak budou financovat stávající obrovskou ztrátu Garančního fondu.
Fond by měl přitom vyplatit ještě zhruba miliardu korun dosud neuspokojeným klientům zkrachovalých obchodníků. "Za tyto nepoctivé obchodníky teď musí zaplatit ztrátu ti poctiví," konstatuje Radil.
Hlavním viníkem ztrát Fondu je ale stát, který v minulosti nezabezpečil účelný dohled nad kapitálovým trhem v Česku.
Se zněním novely má problémy také v podstatě jediná tuzemská makléřská firma, která se zabývá analýzou a obchody na světových komoditních burzách, společnost Colosseum. Podle jejího šéfa Jiřího Šťastného totiž firma nepřijímá od klientů finanční prostředky a otevírá jim účty u zahraničních brokerských domů.
V celé Unii ale za míň
"Klientské účty a prostředky tedy spadají do působnosti Velké Británie a Spojených států a nevztahují se na ně nijak případné náhrady z Garančního fondu," vysvětluje Šťastný.
"Přesto budeme podle novely zákona muset odvádět do fondu relativně vysoké finanční prostředky, což je paradox. Budeme platit pojištění, ale naši klienti nemají žádný nárok na kompenzace ztrát," konstatuje Šťastný.
Rolí Garančního fondu je v zásadě pojištění investorů, tedy klientů obchodníků s cennými papíry, pro případ, kdy obchodník není schopen plnit své závazky vůči zákazníkům. Je to určitá obdoba pojištění bankovních vkladů.
Zajišťovací systémy pro investory existují ve všech státech Evropské unie, existují i ve většině dalších států s vyspělými kapitálovými trhy. Výše odvodů v těchto státech je však významně nižší než navrhovaná výše v novele zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
Autor je spolupracovníkem redakce
