Praha - Ještě v první polovině tohoto roku doháněla Česká republika krizový výpadek z let 2008 a 2009. Teď ale ztrácí na síle exportní průmysl a jiný motor nemá tuzemská ekonomika k dispozici.
V Berlíně se bojuje o Prahu
"Otázkou již není zpomalení růstu průmyslu, ale jeho míra. O té rozhodne hlavně bezprostřední vývoj v Německu a také nejbližší kroky představitelů Evropské unie a USA při řešení dluhů," popsal současnou situaci analytik Svazu průmyslu Oldřich Körner.
Červnová průmyslová data jsou totiž v Německu nebo v Polsku stejně nepříjemná jako v Česku. Oproti květnu se průmyslová produkce snížila o 1-2 procenta a vyhlídky se ještě zhoršují. "V dalších čtvrtletích průmyslový růst oslabí," varuje například Ulrike Rondorfová z Commerzbank.
V tom se s ní shodují další bankovní analytici, pouze berlínské ministerstvo průmyslu v oficiálním stanovisku ujišťuje: "Průmyslová výroba si udržuje tendenci k růstu."
Vyhlídky německého průmyslu jsou přitom pro Českou republiku důležitější než pro samotné Němce.
Investovat, nebo propouštět
Právě německý průmysl táhl od podzimu 2009 zdejší oživení. Podle Českého statistického úřadu odebraly tamní podniky letos v červnu 31,1 procenta zdejší průmyslové produkce, tedy větší podíl než před vypuknutím krize. Ze států střední Evropy je Česko na odběratelích z Německa nejvíc závislé. Poláci a Maďaři tam směřují čtvrtinu svého exportu, Slováci pětinu.
Mechanismus tuzemského oživení byl prostý. Na výpadek exportu, který nastal koncem roku 2008, reagovaly firmy rozsáhlým propouštěním, aby udržely produktivitu práce na předkrizové úrovni.
Z výpočtů Aktuálně.cz vyplývá, že se počátkem roku 2009 produktivita snížila o dvacet procent. O rok později se o deset procent zlepšila a letos se vrátila na předkrizovou úroveň. Letos se ale ve druhém čtvrtletí produktivita zhoršila. Mzdové náklady rostou rychleji než tržby.
Firmy teď mají dvě možnosti, jak zvýšit produktivitu. Mohou investovat do nových technologií, anebo opět začít propouštět.
Neexistují zprávy o tom, že se někdo chystá investovat. Více než před krizí se ze všech evropských zemí investuje pouze v Německu, zdejší firmy dávají do investic o 12 procent méně než v roce 2008. Zahraniční investice zůstávají na krizové úrovni roku 2009.
Na druhé straně tuzemské podniky o propouštění nemluví. V šetření Svazu průmyslu připustily jen tak malé zvýšení mezd, že nepřekoná nárůst inflace.
Důsledky vládních úspor
Na rozdíl od Česka nemusí Německo spoléhat jen na svůj průmysl, ale také na domácí spotřebu. Podle údajů Eurostatu se tam za poslední dva roky zvýšila o dvě procenta, v Polsku dokonce o šest procent. V Česku lidé utrácejí o půl procenta méně.
Podepsala se na tom také úsporná politika pražské vlády. Snížení platů postihlo po soukromých firmách ještě víc veřejný sektor, začalo se škrtat i v sociálních dávkách. Proto lidé omezují spotřebu a přestávají investovat do nemovitostí. Trpí tím nejen stavebnictví, ale také banky. Proti roku 2007 poskytují jen třetinu nových hypoték, a tak musí spoléhat na příjmy z předkrizových úvěrů.
Došlo i na průmysl
Úsporná politika nakonec zasáhla také průmysl. Údaje ČSÚ to ukazují na prosperitě jednotlivých odvětví. O víc než 15 procent rostly v uplynulém pololetí exportní obory v čele s výrobou automobilů, automobilových dílů, plastů a dalších strojů.
Naopak poklesla produkce potravin, nábytku, dalších dřevěných výrobků a elektřiny, tedy obory, které spoléhají na domácí odbyt.
V červnu se snížily firmám domácí objednávky o pět procent a nad vodou je drží jen zahraničí, kde se zájem o tuzemské výrobky zvýšil o desetinu.
Pokud se propadne světový obchod vinou americké a evropské dluhové krize, nebude mít česká ekonomika žádnou možnost, jak výpadek nahradit.
