Nomura o riziku v IPB dobře věděla

Adam Junek
21. 3. 2006 0:01
Praha - Investiční a poštovní banku (IPB) neoddlužíme, řekl stát japonské Nomuře ještě před tím, než jí prodal akcie.

Přitom právě kvůli nerovnému zacházení s IPB při oddlužování bankovního sektoru prohrává Česko arbitráž.

"Česká republika se rozhodla vyřešit problémy nedobytných půjček ve velkých bankách prostřednictvím státní pomoci, z níž ovšem vyloučila IPB. Tím státní orgány vytvořily situaci, již nemohla IPB přežít," uvedli ve zdůvodnění arbitři.

Jenže zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny hovoří o tom, že Nomura byla s neoddlužením banky dopředu minimálně "smířena".

Po pádu Klause změny podmínek

"Původní podmínky prodeje dohodla ještě vláda Václava Klause, ta pak padla. Ve špatné situaci, v níž se ekonomika poté nacházela, chtěla Nomura podmínky měnit," popsal tehdejší situaci Miroslav Kalousek, předseda vyšetřovací komise.

Klausova vláda podmínila prodej tím, že Nomura bude strategickým partnerem a Fond národního majetku bude mít předkupní právo ve chvíli, kdy bude chtít Nomura některá aktiva IPB prodávat. Oddlužení také na pořadu dne nebylo.

Zhoršená ekonomická situace také snížila hodnotu tehdejší dvojky na bankovním trhu. U moci byla úřednická vláda Josefa Tošovského. Nomura zažádala o částečné oddlužení banky, respektive poskytnutí garancí. To bylo zamítnuto.

Foto: Aktuálně.cz

Nomura reagovala novou žádostí. "Šlo o odmítnutí role strategického investora včetně závazků s tím spojených. Změnu nabyvatele. A vypuštění předkupního práva FNM," vyplývá ze stanoviska parlamentní komise. Neoddlužení tak v zásadě akceptovala.

Nomura: Chtěli jsme rovné podmínky

Takovou interpretaci tehdejších dohod naprosto odmítáme. Nomura očekávala, že všem aktérům trhu bude stát měřit stejným metrem. A to se nestalo, jak potvrdila i arbitráž," brání se Jiří Hrabovský, mediální zástupce Nomury v Česku.

"Nechápu, proč by měl stát sanovat již privatizovanou firmu, ostatní banky byly oddlužovány před privatizací," řekl deníku Aktuálně.cz právnický zdroj obeznámený s případem pod podmínkou anonymity.

"Zajímavé by bylo vidět argumentaci české strany. Například zástupci Nomury Eduardu Onderkovi již bylo sděleno obvinění za zneužití interních informací. Již při stíhání manažerů IPB odmítl vypovídat s tím, že by mu mohlo hrozit trestní stíhání. Podobně další manažeři Nomury, kteří byli v rámci právní pomoci vyslýcháni v Londýně," dodal citovaný zdroj.

Pikantní je, že trestní stíhání Onderky bylo zahájeno na základě paragrafu o "insider trading", který nový trestní zákoník, jenž projednává Poslanecká sněmovna, vypouští.

Londýnští arbitři ve své zprávě píší: "Aktivity Nomury nebyly jakkoliv protiprávní, v rozporu s jednáním v dobré víře, či porušením práv." Právníci zastupující Česko nejsou v těchto dnech k zastižení, protože jsou u ústního slyšení v Paříži v rámci curyšské arbitráže.

Rozhodnutí arbitrů je nezvratné

Rozhodnutí arbitráže již ale není možné měnit. "Proti tomuto výroku není odvolání," uvedl právník Nomury Jan Paulsson s tím, že věří, že podobně dopadne i curyšská arbitráž, kde Česko od Nomury žádá odškodné ve výši 111 miliard korun.

Že si Nomura uvědomovala dlouho dopředu, že investice do IPB je riziková, ukazuje i komplikovaná struktura převodu akcií české banky.

Riziko cítily i japonské úřady

Jak vyplývá z korespondence mezi Českou národní bankou a zástupci Nomury, jejíž kopie má deník Aktuálně.cz k dispozici, odkup IPB by neschválily japonské úřady, pokud by šlo o strategickou investici. Nomura by musela v případě majority v bance vytvářet rezervy přesahující výši investice.

Nakonec akcie českého peněžního ústavu získala společnost Saluka Investments. A to od evropské pobočky japonské společnosti Nomura Europe. Podmínkou japonských úřadů totiž bylo, že Nomura Europe klasifikuje investici jako obchodní, a ne strategickou a nejpozději do dvou let se akcií zbaví.

Saluka Investments přitom přímo do struktury evropské odnože nepatřila. Nomura ji ovládala jen prostřednictvím obchodních smluv, a ne majetkových podílů.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy