Němečtí boháči mají jasno, chtějí platit vyšší daně

Tomáš Fránek
31. 8. 2011 15:55
Skupina 50 bohatých Němců žádá vládu, aby jim zvýšila daně
Foto: Aktuálně.cz

Brno - Bohatí Němci mají víc peněz, než potřebují, a žádají proto vládu, aby jim zvýšila daně, pomohla tak řešit krizi a snížila stále rozšiřující se propast mezi bohatými a chudými.

Němečtí bohatí podnikatelé, lékaři a umělci se tak přidávají k americkému miliardáři Warrenu Buffetovi, který vyzval k vyššímu zdanění bohatých lidí jako první. Výzvu podpořila také Liliane Bettencourtová, nejbohatší Francouzka.

Daň z kapitálu

Bettencourtová podepsala spolu s dalšími 15 miliardáři otevřený dopis, v němž žádá o možnost poslat státní pokladně zvláštní příspěvek, který by napomohl tomu, aby se Francie dostala z finanční krize. 

Němci zase založili skupinu Vermögende für eine Vermögensabgabe (Bohatí pro daň z kapitálu).

"Žádný z nás není ve stejné lize jako Buffet nebo Bettencourtová," uvádí zakladatel skupiny Dieter Lehmkuhl, lékař v penzi, s majetkem v hodnotě 1,5 milionu eur (36 milionů korun).

"Jsme velmi široká skupina - jsou mezi námi učitelé, lékaři, podnikatelé. Většina našeho jmění pochází z dědictví. A všichni máme víc peněz, než potřebujeme," dodal Lehmkuhl.

Vybereme miliardy

Podle manifestu této skupiny by mohlo Německo v případě, že ti nejbohatší budou platit po dva roky pětiprocentní daň z kapitálu, vybrat navíc až 100 miliard eur (2,4 bilionu korun).

V současné době platí nejbohatší Němci maximálně dvaačtyřicetiprocentní daň. Sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder snížil daňový strop z 53 procent, které nastavil jeho předchůdce Helmut Kohl.

"Merkelové bych řekl, že správnou reakcí na současné finanční problémy Německa a veřejného zadlužení nejsou škrty, které disproporčně zasáhnou chudé, ale vyšší zdanění bohatých," řekl Lehmkuhl.

K výzvě se připojují i další známí podnikatelé a umělci. "Zvýšit daň o několik procent pro bohaté není špatné," uvedl miliardář a popový zpěvák Marius Müller-Westernhagenovi. Pro vyšší daně se vyslovili i další bohatí Němci, jako je například majitel zásilkové firmy Michael Otto.


 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 36 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm s až 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkách s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu Nord Streamem 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy