Nejste v práci kvůli povodni? Přehled, na co máte nárok

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
3. 6. 2013 13:15
Odstraňování následků povodní na vlastním majetku znamená pro zaměstnance překážku v práci
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pokud se zaměstnanec nemůže kvůli povodni dostavit do práce, má v zásadě nárok na pracovní volno, ovšem jen bez náhrady mzdy. Případné proplacení záleží jen na dohodě se zaměstnavatelem.

Zákon myslí i na situaci, kdy zaměstnanec sice přijde, ale firma mu kvůli povodni nemůže přidělovat běžnou práci.

Překážka na straně zaměstnance

"Odstraňování následků povodní na vlastním majetku znamená pro zaměstnance překážku v práci," říká Štěpánka Filipová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Nastat přitom mohou dvě rozdílné situace.

Jestliže zaměstnanec odstraňuje následky povodní "pouze" proto, aby ochránil svůj majetek, pak jde o "důležitou osobní překážku v práci", kdy zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Může také poskytnout náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanec se rovněž může se zaměstnavatelem dohodnout, že si zmeškanou pracovní dobu napracuje. 

Druhá situace dává zaměstnanci na volno vyloženě nárok. Platí to tehdy, kdy odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu - když například hrozí zřícení domu nebo když škody odstraňuje z hygienických důvodů. "V takovém případě se jedná o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, tedy o výkon občanských povinností," dodává Filipová.

Zaměstnanec má v tomto druhém případě nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele nárok ze zákona automaticky není. "Nicméně nic nebrání tomu, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli jinak, nebo to jinak stanovil vnitřní předpis," říká Filipová.

Pokud zaměstnanec pomáhá někomu jinému (člověku či organizaci) a tato činnost mu zasahuje do pracovní doby, pak má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. "Je však bez náhrady mzdy nebo platu, nedohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak, nebo pokud to jinak nestanovuje vnitřní předpis," říká Filipová.

Další situace může nastat, když zaměstnanec potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (například jednání s pojišťovnou). Platí, že zaměstnavatel mu může (nikoliv musí) poskytnout volno bez náhrady mzdy nebo platu. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec zmeškanou pracovní dobu napracuje.

"Jestliže se člověk nemůže dostat do práce, protože došlo k přerušení dopravního provozu, poskytne mu zaměstnavatel volno bez náhrady mzdy," říká Filipová. Opět není vyloučeno, aby se zaměstnavatel rozhodl počítat (a proplácet) takovou situaci jako běžný pracovní den.

Není práce?

Pokud povodeň postihne zaměstnavatele, a musí proto přerušit práci, je nezbytně nutné, aby se pokusil zaměstnance převést na práci jinou. "Může tak učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou," dodává Filipová.

Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 procent průměrného výdělku.

Jestliže firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci kvůli pozastavení dodávky surovin nebo třeba energie a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši nejméně 80 procent průměrného výdělku.

 

Právě se děje

Další zprávy